Jaké jsou podle vás důvody výrazného vítězství konzervativní strany Lecha Kaczynského Právo a spravedlnost v polských volbách?

Je to kombinace několika faktorů. Prvním je politické kyvadlo. Občanská platforma vládla osm let. Navíc u ní došlo k zásadním personálním změnám. Odchod Donalda Tuska jako jasného lídra také sehrál důležitou roli. Výsledek by byl ale mnohem vyrovnanější, kdyby nepřišly události a témata, která teď hýbou politickou Evropou. Zejména jde o migrační agendu, ale i obecně o další kroky k evropské integraci, kde má Právo a spravedlnost výrazně odlišné názory a postoje, než měla Občanská platforma.

Je vítězství konzervativních nacionalistů předzvěstí pro další volby v evropských zemích? Změní se mapa politické Evropy i v důsledku migrační vlny? Posílí strany, které jsou protiimigrační?

Potvrzuje se trend, který se dá shrnout jako účtování s politickými stranami a elitami, které jsou přesvědčeny, že mohou – bez ohledu na názory veřejnosti – táhnout káru evropské integrace a dalších politik podle vlastního přesvědčení, podle realitě neodpovídajících idejí. Tohleto má v každé zemi trochu jinou podobu. Někde se jedná o střídání vlády opozicí, což je příklad Polska. Strana Právo a spravedlnost už v Polsku vládla. Nedá se tak úplně zařadit mezi dosud nevládnoucí, nové, ryze populistické formace. Nicméně, co mají společné, je apel na to, že chcete-li dělat nějaké významné kroky na mezinárodní i domácí politické scéně, musíte mít alespoň částečnou podporu veřejnosti. Což se teď Občanské platformě hodně nevyplatilo.

Je Právo a spravedlnost stranou euroskeptickou?

Určitě ano. Ale na druhou stranu zrovna jsem četl pěkný komentář o Lechu Kaczynském. Když se stal premiérem, snažil se společnost nedělit, ale spojovat ji. Na rozdíl od volební kampaně. Myslím, že budou dělat realistickou politiku; a nikoli jen v oblasti evropské politiky, ale i té domácí. Mimochodem budou reagovat i na tu největší výzvu, kterou je migrační vlna.

Takže Česko dostane spojence v odmítání kvót?

Ano. Ale spojence trochu jiného. V Polsku odmítání kvót a antiimigrační přístup či skeptický postoj vůči migraci vyvěrá z nějakého hlubšího přesvědčení. Zatímco v České republice se jedná spíše o značný populismus vládních stran, které pochopily, že kdyby podporovaly migraci, daleko by nedošly. Ale jejich politický program je spíše prointegrační, a to i v migrační oblasti. Je v tom určitý rozpor. Myslím, že Polsko se stane novým lídrem střední Evropy. Jaká střední Evropa to bude, se ukáže v následujících měsících. Je nutné připomenout, že Právo a spravedlnost bude pravděpodobně vládnout sama, má absolutní většinu. Nebude závislá na koaličních partnerech.

Jakou zprávou jsou výsledky polských voleb pro německou kancléřku Angelu Merkelovou?

Donald Tusk i dosavadní polská premiérka patřili mezi blízké spojence Angely Merkelové. Což se dá říci o celé polské zahraniční politice posledních let. Pro Angelu Merkelovou je to velká rána. A budou přibývat. Pokud sledujeme německou politickou scénu, vidíme, že kancléřka se nemůže vyhnout konfrontaci s veřejným míněním, které se pomalu, ale jistě přetáčí jiným směrem. Je to vidět i na nervozitě v CDU a zejména v CSU.

Změna kurzu bude tedy patrně ve vztahu k Evropské unii. K Rusku asi k výrazné korekci politiky nedojde?

Asi ne. Tady je Polsko konzistentní. Má významné obavy z Ruska, a taky obavy například z možnosti nějakého spojenectví rusko-německého. V době, kdy vládli bratři Kaczynští a Právo a spravedlnost, Polsko tvořilo velkou hráz vůči Rusku. Tahle pozice se tedy posílí. Strana Právo a spravedlnost se ale přeci jenom poučila. Nebude ani vydírána koaličními partnery. Její politika bude realistická ve všech ohledech. Nakonec se můžeme nadít určitých překvapení, protože ten kurz možná nebude až tak tvrdý – ať už vůči integraci, či Rusku – jak by se dalo na první pohled očekávat.