„Dnes je rozdělení společnosti trochu jiné než za Václava Klause, ale zřejmě ještě hlubší než na začátku, kdy přišel Miloš Zeman na Pražský hrad,“ řekl ParlamentnímListům.cz i sociolog Jan Herzmann.

Bývalý prezident Václav Klaus, kterého dvakrát zvolila ještě politická reprezentace, rozděloval společnost nejprve na ose pravice a levice. „Ale ke konci jeho prezidentského mandátu tahle dimenze nabývala jiného významu, důležitější byl postoj veřejnosti ke stylu jeho práce. A mimořádně se to projevilo po jeho amnestii,“ vzpomíná Herzmann. Ale rozdělení společnosti nebylo tak výrazné, protože zastánců Václava Klause bylo mnohem méně než stoupenců současné hlavy státu. A po kontroverzní prezidentské amnestii jich bylo minimálně. Když nastoupil do nejvyššího úřadu Miloš Zeman, rozděloval společnost v opačném gardu levice, pravice než původně zakladatel ODS. „Ale pak se Zeman pustil na cestu, která vede k tomu, že je dnes rozdělení české veřejnosti trochu jiné, zřejmě hlubší než na začátku,“ je přesvědčen sociolog.

Kdo jsou skalní stoupenci Miloše Zemana a kdo naopak jeho odpůrci? Podle politologa Tomáše Lebedy to nelze říci úplně přesně. „Ono se to nedá přesně oddělit, protože se dělící hranice mezi odpůrci a příznivci hlavy státu dost překrývá. Funguje samozřejmě hranice levice, pravice, také je tam nějaká znalostní hranice, tedy vzdělání, liberální část společnosti vůči méně liberální části společnosti,“ objasnil ParlamentnímListům.cz politolog. Znamená to, že vzdělanější část společnosti je vůči současnému prezidentovi mnohem kritičtější než ta méně vzdělanější. Stejně jako liberálnější, většinou městská část veřejnosti. To je také důvodem útoků Miloše Zemana na „pražskou kavárnu“, která nejrazantněji odmítá jeho slovník i chování.

Sociolog Jan Hermann souhlasí a doplňuje další kritéria, která ovlivňují důvěru v Miloše Zemana. „Rozhodně se tu projevuje několik tendencí. Jedna je rozdíl mezi centrem a tím, čemu se v sociologii říká periferie. Takže se vyděluje Praha, blíží se jí Brno,“ uvedl. Znatelný rozdíl v přízni k hlavě státu se projevuje mezi Čechami a Moravou. „Morava je příznivěji nakloněna Miloši Zemanovi,“ říká sociolog. Rozdíl je vidět také mezi městem, myslí se města nad 50 tisíc obyvatel, a venkovem, ale ten prý nesouvisí jen s osobou Miloše Zemana. „Souvisí s tím, jaké je v těch místech sociální klima, jaké je tam obecné politické naladění, nakolik je pravicové, nakolik levicové, a do této obecné situace vstupuje Zeman se svojí politikou a v některých směrech ty rozdíly prohlubuje,“ vyjmenovává Jan Herzmann různé okolnosti, které ovlivňují postoj veřejnosti k nejvyššímu ústavnímu činiteli.

Levicový prezident nemůže oslovit celou populaci

Podpora Miloše Zemana je trochu jako na houpačce. „V určitém období měl poměrně málo zastánců, jejich počet po jeho zvolení klesl, podařilo se mu je získat zpět a dokonce řadu měsíců jejich počet rostl, až se dostal téměř k 60 procentům, což je velký úspěch na prezidenta, který nezakrývá, že je levicově orientovaný, a tudíž těžko může oslovit celou populaci,“ konstatoval Jan Herzmann. Ale v důsledku některých Zemanových kroků a výroků došlo podle sociologa k poměrně výraznému poklesu. „Ale uvidíme, jak se to bude vyvíjet,“ dodává sociolog.