„Samozřejmě jsem nemohl přehlédnout to trochu mediálně teatralizované vojensko-politické představení na Rusi. Napadlo mne, zda jméno Prigožin není významově blízké něčemu jako připraven, přihotoven nebo ‚kdykoliv použitelný‘. Žijeme bohužel v době, kdy je všechno možné, a jak jsem už několikrát lomil rukama, je to tak blbé, že to asi bude pravda,“ předesílá na počátku dnešního Rozjezdu politolog Zdeněk Zbořil.

Vzpomněl si na britskou předsedkyni vlády Liz Trussovou, která v roce 2022 sdělila světu, že se „Voroněže nikdy nevzdáme“. „Původně byla dokonce MZV vlády Borise Johnsona, potom stála v čele vlády Británie a Severního Irska. Všichni se jí smáli, Sergej Lavrov ji nazval důrou a český TV překladatel nánou. Dnes to vypadá, že se jí tehdy do rukou dostalo něco, co nemělo, a prozradila to dřív, než měla. Jak tvrdí někteří britští vojenští historici, v souvislosti s vyloděním Spojenců v roce 1944 v Normandii, války se vyhrávají lstí, oklamáním nepřítele, a s ohledem na britskou stopu v událostech na Ukrajině bychom si mohli připustit, že co bylo jednou myšleno, může být jindy provedeno,“ uvedl Zbořil.

„Vše ostatní včetně tragédie turistické ponorky Titan společnosti OceanGate, která nám byla prezentována jako světodějná událost, se ztrácelo na horizontu majitele Prigožinových wagnerovců, který měl ohlas jako pokus o státní převrat v Ruské federaci. Dnes se zdá, že vše skončilo nějakým ‚finančním vyrovnáním‘, dohodou těch podivných osob, jež spolu stále ještě mluví, a snad se brzy dozvíme, o čem a proč,“ dodal.