Členské země Severoatlantické aliance mají dávat do roku 2024 dvě procenta HDP na obranu. Tak zněla dohoda z Walesu. Jenže jak se ukazuje, americký prezident Donald Trump není spokojen. Nejenže by nejraději viděl slibované peníze „okamžitě“, případně v lednu, ale chce čtyři procenta. Jistě některé diplomaty požadavkem, který zazněl ve čtvrtek na summitu v Bruselu, vyděsil, na druhou stranu mohli být i rádi, že nedošlo na vyhrožování odchodem USA z Aliance. Ve finále Trump tvrdil, že NATO je teď ještě silnější než kdy dřív, summit si pochvaloval a pak odletěl do Londýna. Chce Trump ještě větším tlakem stvrdit to, co se dohodlo, nebo vyslat nějaký vzkaz směrem k domácímu publiku? Jaký je to signál pro nás, pro Evropskou unii a členské státy?
Nejdřív je potřeba si uvědomit, že požadavek dávat dvě procenta HDP na vojenské výdaje je stejná demagogie jako migrační kvóty. Proč? Protože velikost výdajů na obranu by měla být stanovena tím, jak definujeme rizika a hrozby. Tuto analýzu nikdo neudělal. Nevíme, zda bychom měli dávat jedno procento nebo pět procent. Dvě procenta stanovená dopředu je stejný nesmysl jako migrační kvóty. Je to vyhazování peněz, aniž víme na co. Konkrétní strategie nepřítele u NATO neexistuje, pouze se mluví o ruské hrozbě. Tím se dostáváme do pasti. Proč? Když se podíváte na současné výdaje samotných evropských států NATO – tedy bez USA a Kanady –, zjistíte, že letos by měly překročit 239 miliard dolarů. Vzhledem k tomu, že Rusko dává 61 miliard dolarů, tak evropské země NATO dávají na tzv. ruskou hrozbu přibližně čtyřikrát více než Rusko. Ruské nebezpečí je prostě nonsens.
Lze říci, že některé zvláště strategické zbraně jsou v Rusku mnohem kvalitnější než v evropských zemích NATO. To je pravda. Ale aby byla vyvážena strategická rovnováha s Ruskem, na to nemusejí být rozmístěni v Evropě američtí vojáci. Stačí mezikontinentální balistické americké rakety v USA plus na americké rakety a střely s plochou drahou letu v ponorkách a strategických bombardérech.
Trump svým voláním po čtyřech procentech na obranu chce vytvořit pocit, že dvě procenta nejsou zase tak moc. Ve skutečnosti jsou americká čtyři procenta nesmyslně vyhozené peníze. Tím se dostáváme k další rovině zmiňované demagogie. Tvrzení, že USA hradí 70 % výdajů NATO, je optický klam vzniklý ze součtu všech výdajů. Podle analýzy britského Mezinárodního institutu strategických studií se do Evropy z amerických 603 miliard ročních vojenských výdajů dostane 5,5 procenta. Konkrétně Američané dávají 36 miliard na pomoc spojencům a na vlastní jednotky v Evropě. Spojené státy mají strategii dvou moří a dvou subkontinentů. Jejich výdaje na Pacifik a Asii jsou dnes vyšší než výdaje na Atlantik a Evropu. V Asii, pokud jde o pozemní i námořní síly, je víc vojáků než v Atlantiku a Evropě. Jsme v pasti propagandy, které věří jen pár redaktorů v České televizi a vojáci, kteří se na tom přiživují.
A zmíním další věc, která je velmi nebezpečná. Když se navýší výdaje všech členských států NATO na dvě procenta HDP, tak by to už loni podle propočtů Stockholmského institutu pro výzkum míru znamenalo navýšení o 66 miliard, tedy o 26 procent. Samo toto navýšení na dvě procenta je vyšší než celý vojenský rozpočet Ruska. Jaký má tohle smysl? Od začátku je to jen o kšeftu. Proč? Protože většina peněz bude mířit na nákup zbraní. Jakmile se bratislavská vláda rozhodla nakoupit americké stíhačky F-16, přestalo hrozit, že se stane obětí pouličních manifestací, jako se to stalo Ficově vládě. Je to hra o penězích, žádná velká strategie. Američané mají v podstatě jediné zboží, které mohou celosvětově prodávat, a to jsou zbraně. Všechno ostatní přestává být konkurenceschopné – snad kromě dopravních letadel, a i tato výroba je napojena na vojensko-průmyslový komplex.
Tohle je celé kouzlo požadavku na dvě nebo čtyři procenta. Ruské nebezpečí je v tomto případě zcela vybájené.
Vraťme se ještě na začátek summitu, kdy se Donald Trump rozhodl útočit na Německo za to, že kupuje plyn z Ruska. Že je prý nepřípustné, aby kdejaká země stavěla plynovody s Ruskem. V tom případě by pro něj bylo asi nejlepší, kdyby v budoucnu Evropská energetická unie nakupovala břidlicový plyn z USA… Myslíte si, že by si německá kancléřka polepšila u Trumpa, kdyby naznačila, že bude Německo kupovat americký plyn, nebo je to jedno, protože by Trump stejně přišel s jinou výhradou?
Útok na Evropu z Washingtonu je hlavně útokem na Berlín, protože navýšení vojenského rozpočtu Německa na požadovaná dvě procenta znamená přidat přibližně 25 miliard. A na co to dají? To ví pán Bůh. Žádná strategie neexistuje, nepřítel neexistuje.
A břidlicový plyn? Zase absurdní záležitost. Vítězství nad Německem znamená donutit ho vzdát se Severního potoku 2, kupovat dražší americký plyn a zříci se zisku z ruského plynu, což se mi nechce věřit, že se podaří, tak to povede k celosvětovému zdražení plynu. A tedy i ke zvýšení zisku Gazpromu. Ale možné je v tomto světě cokoliv.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá