Členské země Severoatlantické aliance mají dávat do roku 2024 dvě procenta HDP na obranu. Tak zněla dohoda z Walesu. Jenže jak se ukazuje, americký prezident Donald Trump není spokojen. Nejenže by nejraději viděl slibované peníze „okamžitě“, případně v lednu, ale chce čtyři procenta. Jistě některé diplomaty požadavkem, který zazněl ve čtvrtek na summitu v Bruselu, vyděsil, na druhou stranu mohli být i rádi, že nedošlo na vyhrožování odchodem USA z Aliance. Ve finále Trump tvrdil, že NATO je teď ještě silnější než kdy dřív, summit si pochvaloval a pak odletěl do Londýna. Chce Trump ještě větším tlakem stvrdit to, co se dohodlo, nebo vyslat nějaký vzkaz směrem k domácímu publiku? Jaký je to signál pro nás, pro Evropskou unii a členské státy?

Nejdřív je potřeba si uvědomit, že požadavek dávat dvě procenta HDP na vojenské výdaje je stejná demagogie jako migrační kvóty. Proč? Protože velikost výdajů na obranu by měla být stanovena tím, jak definujeme rizika a hrozby. Tuto analýzu nikdo neudělal. Nevíme, zda bychom měli dávat jedno procento nebo pět procent. Dvě procenta stanovená dopředu je stejný nesmysl jako migrační kvóty. Je to vyhazování peněz, aniž víme na co. Konkrétní strategie nepřítele u NATO neexistuje, pouze se mluví o ruské hrozbě. Tím se dostáváme do pasti. Proč? Když se podíváte na současné výdaje samotných evropských států NATO – tedy bez USA a Kanady –, zjistíte, že letos by měly překročit 239 miliard dolarů. Vzhledem k tomu, že Rusko dává 61 miliard dolarů, tak evropské země NATO dávají na tzv. ruskou hrozbu přibližně čtyřikrát více než Rusko. Ruské nebezpečí je prostě nonsens.

Lze říci, že některé zvláště strategické zbraně jsou v Rusku mnohem kvalitnější než v evropských zemích NATO. To je pravda. Ale aby byla vyvážena strategická rovnováha s Ruskem, na to nemusejí být rozmístěni v Evropě američtí vojáci. Stačí mezikontinentální balistické americké rakety v USA plus na americké rakety a střely s plochou drahou letu v ponorkách a strategických bombardérech.