Poslední výrok premiéra o tom, že si nepřejeme rozšíření ani EU ani NATO v případě hrozby dalšího napětí mezi EU a Ruskem je podle Besta v jedné věci pozoruhodný. „To se dá pochopit tak, že Sobotka chce dát veto Rusku, což je v přímém rozporu s tím, co prohlásil generální tajemník NATO Rassmusen, že žádná třetí strana nesmí vetovat rozšíření. Není to asi tak, že by NATO chtělo rozšířit Alianci hned, ale na těch vojenských cvičeních na Ukrajině byla Gruzie, bylo tam Moldavsko a to jsou právě státy, které by měly zájem do NATO vstoupit. Na to ať už přímo či nepřímo reagoval americký velvyslanec, jenž má na starosti sankce, a já jsem to pochopil jako odpověď na český postoj. A problém s tím postojem je, že kdyby Sobotka měl jasno od začátku a tlumočil svoji pozici i spojencům, pak přijel zpátky do Čech a řekl, že v Bruselu toto řekl, byla by to jedna věc,“ shrnuje pro ParlamentníListy.cz Best.

Jenže premiér to prý udělal tak, že něco říká spojencům, ale v Čechách podporuje pozici, která je v rozporu s pozicí NATO. Upozornil na to náčelník Generálního štábu Armády ČR Petr Pavel v Právu, když řekl, že takový postup nás dostane na periferii NATO a bude s námi nakládáno i tak, jako bychom na té periferii byli.

„Ač se o tom nemluví, beru to jako důležitý moment. Když Obama před asi třemi týdny řekl, že nemá strategii, co se týče Iráku a Sýrie, všichni na to skočili ve smyslu, jak je možné, že prezident nemá strategii. Když Sobotka říká, že bychom neměli EU ani NATO rozšiřovat, pokud to bude tvořit napětí s Ruskem, nikdo si toho ani nevšiml. Znamená to, že buď nikdo nečte, co Sobotka říká, nebo ho nikdo nebere vážně. To je také problém, protože premiér Sobotka je ten, kdo nejvíc tvoří a tlumočí zahraniční politiku. Není to Zaorálek, který teď skoro není slyšet,“ upozorňuje Best.