Advokátka Klára Samková prohlásila na semináři „Máme se bát islámu?“, že islám je stejný jako nacismus, fašismus a komunismus, že je státní zločinnou a zločineckou ideologií. Na to zareagoval v České televizi turecký velvyslanec v Praze Ahmet Bigali, že jde o urážku islámu, kterou by měli čeští státní zástupci začít vyšetřovat, protože slovní útoky na jakékoli náboženství jsou trestné podle evropského i českého práva a svoboda slova má své limity. „Pan velvyslanec je státní úředník, respektive zástupce prezidenta své země u vlády jiného státu. A jestliže jeho představený mohl úkolovat německou kancléřku a požadovat, aby postavila před soud pana Böhmermanna za urážlivé verše hanobící tureckého prezidenta, a ta se mu snažila vyhovět, nemůžeme se my, ani paní doktorka Samková, divit, že turecký velvyslanec v ČR chce něco podobného,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.

S nadsázkou kvituje, že velvyslanci jde „jen“ o trestní stíhání. „A nikoli o nabodnutí na kůl, jak by se mohlo stát ještě před několika staletími křesťanům v zemích podrobených Osmanskou říší. Ale když si hrajeme na demokracii, ochranu lidských práv a uznávání ‚evropských hodnot‘, tak bychom měli být důslední a chovat se jako ‚Je suis Samková‘. To nic nemění na tom, že slova paní doktorky Samkové považuji také já za urážlivá, nevkusná a nepravdivá. To řekl jménem ČR i ministr zahraničí pan Zaorálek, který své rozhořčení vyjádřil veřejně. Ale ani on nevolal po upalování čarodějnic. Svoboda slova má skutečně své hranice, ale ty jsou u nás, a je tomu tak zřejmě i v Turecku, dány zákonem, a tak o vině a nevině paní Samkové nemůže rozhodovat velvyslanec, dokonce ani velvyslanec členské země NATO ne, ale národní soudy České republiky, případně jim nadřazené soudnictví EU,“ připomíná politolog.

Jít hlavou proti zdi je sice hrdinský čin, ale hrdinů jsou plné hřbitovy

Právnička Klára Samková kontrovala vyjádřením, že by Česko mělo velvyslance vyhostit. Podobné postihlo jeho kolegu v Egyptě za podporu Muslimskému bratrstvu. „Pravdou je, že se Turecko po státním převratu Mustafy Kemala Atatürka v roce 1923, a hlavně po druhé světové válce, sekularizovalo a postupně upravovalo i svoje představy o hledání spravedlnosti podle evropských francouzsko-německých vzorů. V současné době se pan prezident Erdogan domnívá, alespoň podle CNN, že islamofobie – myslí tím nikoli strach, ale nenávist vůči islámu – by měla být v členských státech OSN uzákoněna jako trestný čin proti lidskosti. V Evropě, a ani my v ČR, se nemůžeme tvářit, že tento muž, který byl v roce 2014 zvolen prezidentem Turecké republiky a předtím byl jedenáct let jejím ministerským předsedou, není ve vztahu k evropské politice nějaké homo novus,“ upozorňuje Zdeněk Zbořil.