„Protože mám mnoho známých poctivě věřících a příležitostně se setkáváme, nejsou pro mne jakékoli křesťanské svátky dobou konzumu, opilství a obžerství,“ předesílá politolog Zdeněk Zbořil k velikonočním svátkům. „Většinou jsem ale až do Velikonoc jezdil lyžovat. To tento roku nemohu a tak jsem doma a čtu si. Třeba tu citlivou kritiku zpolitizovaného hesla o pravdě a lásce, kterou krátce před svou smrtí napsal katolický básník Jiří Kuběna. Zjednodušeně se snažím vyložit si jeho slova tak, že pravda je u Boha a láska (Ježíš Kristus) je cesta k pravdě. Nemusíme s tím souhlasit, ale je lepší o tom přemýšlet, než pravdu a lásku degradovat na výzvu k boji,“ dodává.

Papež František v neděli ve Vatikánu ve velikonočním mírovém poselství před tradičním požehnáním „Městu a světu“ vyslovil svá největší přání. Jsou jimi například konec „probíhajícího vyvražďování“ v Sýrii či „ovoce moudrosti“ pro osoby odpovědné za řešení diplomatické krize kolem KLDR. Ve svém projevu také zmínil konflikty v Jemenu, v Jižním Súdánu či na Ukrajině. A čemu bychom měli zvlášť věnovat pozornost? „Rozhodně všem  zemím, které papež František ve svém poselství jmenoval. Bohužel, všichni, a zejména ti nejmocnější, jsou přesvědčeni jen o své pravdě a papežovo poselství  občas někde zmíní, ale nenaslouchají mu,“ říká Zbořil. „Nemohli by pak páchat svá  pověstná  zla ve jménu dobra. A bez ohledu na to, zda jsou to protestanti, katolíci, muslimové a všichni, kteří neváhají loupit a zabíjet ve jménu spravedlnosti a svého lidského práva. To často je, jak říká jeden moudrý jezuita, barvy bílé,“ dodává.

Nová hymna? Národní síla je i v tradici

ČOV představil ve středu novou verzi hymny společně s autorem úprav, skladatelem Milošem Bokem. Podle záměru iniciátorů by měla být hymna sebevědomější a vlastenečtější, případně také delší. U řady politiků se ale nápad výboru setkal s odporem. Ministr kultury Ilja Šmíd dokonce označil novou verzi hymny představenou ČOV za kýč. Podle ministra zahraničí Martina Stropnického je síla české hymny v její prostotě. „Na hymnu se nemá sahat. Věci, jako je hymna, státní vlajka a některé další státní symboly, by měly kvůli tradici zůstat zachovány a neměly by se měnit jako módní doplňky,“ uvedl prezident v posledním pořadu Týden s prezidentem na TV Barrandov. „Nejen, jak říká pan Stropnický, je síla národní v prostotě, ale i v tradici. Přece nejde jen o Fidlovačku, ale i o celé dějiny bojů za svobodu českého národa a jeho symboliku. Možná ale právě to vadí nejvíce. Žijeme přece v zemi, kde lze ukrást prezidentskou vlajku, rozstříhat ji, zašantročit a nekritizovatelný soud to prohlásí za roztomilý hapenning,“ reagoval Zbořil. „Když už chceme ‚kotvit‘ na Západu a snažíme se o likvidací arci jen některých národních států, co se dohodnout o spojení Zachovej nám Hospodine, Bože krále chraň a Vzhůru Francouzi, formujme bataliony! Třeba z každé této hymny vezmeme jeden verš a napasujeme na melodii Kde domov můj, protože jistě brzy nějaká neziskovka dojde k názoru, že nemá jít ani o instrumentaci, ale že slova Ódy na radost nejsou košer,“ dodal.

ČOV sdělil, že chtěl hlavně vyvolat diskusi o podobě hymny a tvrdí, že nikdy neměl ambici prosazovat novou verzi hymny od skladatele Boka. Pouze chtěl vyvolat veřejnou debatu o podobě hymny na celonárodní úrovni. Už dříve hovořili iniciátoři této aktivity o tom, že právě výročí sto let od vzniku státu je vhodná příležitost zamyslet se i nad českou hymnou. Jenže, je skutečně pravý čas o tom otevírat diskusi? A prošla by vůbec nějaká nová verze? „V dnešním Parlamentu ČR je možné cokoliv. Hlavně si ale myslím, že pokusit se objednat, zaplatit a prezentovat novou nebo upravenou hymnu na veřejnosti není vedeno ničím jiným než touhou po zisku. Samozřejmě nevím, zda je pravda, že ta nová úprava hymny měla stát 600 tisíc korun, ale když si spočítáme, jaký by to mohl být ‚kšeft‘,  nechce se věřit v naivitu takového nápadu,“ reagoval Zbořil. „Mezi dnes už zapomenutými šejdíři z pražské ODS se takové myšlenky hodnotily pozitivně slovy ‚to je dobré, to se dá dobře profinancovat‘. Stejně jako se vlastně skoro nedávno ‚profinacoval‘ asi za 10 mil. Kč nápad Českého olympijského výboru a  hl. m. Prahy ucházet se o uspořádání OH v Praze. Ještěže máme nového ministra kultury. Alespoň podle jeho stručného vyjádření k ‚případu česká národní hymna‘ se zdá, že uvažuje jinak a lépe než někteří jeho předchůdci,“ dodal.

Kauza Skripal? Stále nevíme, čemu věřit

Ruské diplomaty uplynulý týden jako projev solidarity vykázaly téměř tři desítky zemí, které společně vypověděly přes 150 Rusů. Česká republika vypověděla tři diplomaty, stejný počet českých diplomatů proto musí opustit Rusko, a to nejpozději do 5. dubna. „Jistě bude zajímavé, až naši poslanci, kteří chtěli prezidenta republiky soudit za velezradu, že si dovolil otázat se BISu, zda se novičok u nás nacházel, budou omlouvat, anebo  budou čekat tak dlouho, až paní/slečna Skripalová přestane mluvit. Stále ještě nevíme, čemu můžeme věřit, ale to, že reprezentanti ČR přestali zmiňovat, jak jsou uražení (jeden se senátorů dokonce dotčen ve svém vlastenectví, i když je z KDU-ČSL) svědčí o nějaké změně názorů,“ uvedl Zbořil. „A protože ani v dalších členských zemích EU není všechno průzračně čisté, bojujeme sice stále ještě proti Putinovi, ale už ne proto, že máme nezvratné důkazy, ale ze solidarity k Velké Británii. K té, která naši milovanou Evropskou unii právě zrádně opouští,“ dodal.

Ke kauze také dodává: „Vypadá to ale tak, že nejen na Slovensku a v Rakousku vědí, že vyhlašování diplomatů za nežádoucí osoby je akt ne snad ještě válečný, ale předválečný (viz podobná rozhodnutí v předvečer druhé světové války, s výjimkou SSSR). Na druhé straně ale víme, že přece jenom válka už leží nejen na diplomatických stolech, ale i mezi ‚muži ve stínu‘ a v Sýrii dokonce i na bitevním poli.“

Server Refex.cz připomíná, že v posledních měsících táhli prezident Miloš Zeman a premiér Andrej Babiš za jeden provaz. Jenže po znovuzvolení prezidenta Zemana se prý situace změnila. Babiš začal dávat jasně najevo, že je premiérem země, která patří do EU a do NATO. Důrazně odmítl požadavek SPD Tomia Okamury či komunistů, aby Češi, Moravané a Slezané mohli v referendu hlasovat o vystoupení z EU a z NATO. „Přestože je Andrej Babiš trestně stíhaný, přestože jeho vláda zatím nemá důvěru, přestože má na krku kauzu Čapí hnízdo a v minulých letech byl v mnoha věcech ve střetu zájmů, jeho zahraniční politika daleko více sleduje české národní zájmy, než bychom mohli předtím předpokládat. Na rozdíl od Zemana, který stále, a v poslední době ne moc úspěšně, hraje ruskou a čínskou kartu,“ chválí Babiše publicista Viliam Buchert. Zmiňuje i to, že se Babiš sešel s předsedou dolní komory amerického Kongresu, tedy Sněmovny reprezentantů Paulem Ryanem, a prezident ne.

„Nechci, aby se moje slova někoho dotkla, ale nejsem si jistý, že je mohl napsat někdo ve stavu střízlivém. Tak snad jen poznámku: V PL jsme o sporné existenci ‚tandemu‘ Zeman–Babiš, o kterém se toho napsalo v minulých dvou letech až příliš mnoho, upozorňovali již před rokem. Domnívali jsme se, že je to trochu jinak a že Zeman a Babiš jsou soupeři, arci na vyšší úrovni než třeba politici tzv. demokratického bloku a těch ostatních,“ uvedl Zbořil.

„Z toho, že se prezident nesetkal s Paulem Ryanem, ale ten naopak mluvil s předsedou vlády, a to přesto, že je k údivu mnoha českých novinářů stále ještě ‚v demisi‘, nelze nic důležitého vyvěštit. Spojené státy mají své zájmy a jsou ochotny v zájmu svých zájmů adorovat stejně jako hanobit kohokoli, kdo si myslí, že je jejich přítelem nebo nepřítelem. Něco jiného je přemýšlet o tom, zda státní návštěvy se připravují dlouhodobě a ceremoniálně, ale přepadové nálety mají větší dynamiku. Takže asi šlo o něco jiného. Možná opravdu, jak tvrdí mnozí komentátoři, jen o pana Nikulina, který až se uloží na léta do některého z humanitárních vězení ve Spojených státech nebo na Guantánamu, jistě si vzpomene na něco, co by tam od něj rádi slyšeli,“ dodal.

A zda se nějak mění vztahy mezi Milošem Zemanem a Andrejem Babišem? „To nesleduji, protože k tomu nemám dost informací a nejsem tak odvážný jako většina českých zpravodajů a politických komentátorů, abych se mohl dopouštět šířit informace, které většinou mají jen jepičí život. Navíc je obstarávají zejména ti, kteří nás zahlcují detaily, které nám nepomáhají něco pochopit, ale vytvářejí, možná i žádanou, fiktivní politickou realitu,“ uvedl politolog.