V polovině září jsem se Vás ptal, zda může být pro podnikatelské prostředí uklidňující aktuální vyjádření premiéra Andreje Babiše, že vláda už nebude zavádět proticovidová omezení ekonomického charakteru. Vy jste to komentovala, že může, dá-li se tomu ovšem věřit. Ukázalo se tedy, že ne. Máte ale pro tento krok vlády pochopení za situace, kdy se zemí nákaza tak prudce šíří?

To máte tak: Jak mám mít důvěru k opatřením a mít pro ně pochopení, když jim nedůvěřuje a nemá pro ně pochopení ani ten, kdo je vyhlašuje, tedy pan Prymula? Nicméně pointa je: Lze mít pochopení pro něco, čemu nevěří ani ti, kdo tato opatření vymýšlejí? Neukazuje to náhodou nejlépe, že ten systém je prostě nefunkční a politici si to velice dobře uvědomují, jenom hrají s city a strachy lidí velké divadlo?

Ceny nemovitostí v Česku jdou navzdory koronaviru a recesi vzhůru, přesto poptávka po hypotékách extrémně roste a banky očekávají historický rekord co do poskytnuté výše. Trh se chová jinak než v minulých krizích a v souvislosti s tím se objevil termín „covidový paradox“. Čím se proto dají až zběsilé nákupy bytů bez ohledu na cenu vysvětlit?

To není vůbec žádný paradox, to je velice racionální reakce na chování centrálních bank. Centrální banky prakticky globálně – tedy míněno v rozvinutém světě – naskočily na různě agresívní verze takzvané moderní měnové teorie. Ta ve své hard-core verzi, zjednodušeně řečeno, vychází na rozdíl od „staré“ či „klasické“ měnové teorie z toho, že stát, který si půjčuje ve vlastní měně, nemůže zbankrotovat, protože si vždy vytiskne tolik peněz, kolik bude potřebovat. Stát podle teorie nemá získávat peníze z daní, ale z tisku peněz. Tím prý bude stále dostávat ekonomiku do bodu plné zaměstnanosti. Prostě vychází se z předpokladu, že stát má zákonný monopol na peníze.