Škopek hnusu. Časopisy, ze kterých se dělá špatně. A vzpomínka, která stojí za to. Zdeněk Zbořil se loučí s Ransdorfem a zastává se Zemana

25.01.2016 6:51 | Zprávy

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA Příkrému odsouzení projektu Úřadu vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky ze strany prezidenta Miloše Zemana se při ohlédnutí za uplynulým týdnem vůbec nediví politolog Zdeněk Zbořil. Zamýšlí se i nad tvrzením šéfa ČSSD Bohuslava Sobotky, že levicové lídry budoucnosti je nutné hledat mezi těmi, co odjeli pomáhat uprchlíkům. Při vzpomínce na Miloslava Ransdorfa si vybavuje, kdo mu za podpis Několika vět udělil stranickou důtku.

Škopek hnusu. Časopisy, ze kterých se dělá špatně. A vzpomínka, která stojí za to. Zdeněk Zbořil se loučí s Ransdorfem a zastává se Zemana
Foto: Hans Štembera
Popisek: Politolog Zdeněk Zbořil

Netradičně předtočený se v neděli před polednem vysílal pořad Partie na FTV Prima, protože jeho jediný host, prezident Miloš Zeman, byl v čase uvedení pořadu už na jižní Moravě, kde dnes začíná svou oficiální návštěvu kraje. Jedním z prvních témat vysílání se stal pokus vštípit českým školákům jediný přípustný pohled na migraci. Uprostřed týdne totiž Společnost pro příležitosti mladých migrantů představila přímo s náměstkem ministryně školství Ivo Krýsou projekt Úřadu vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky. Tvoří ho komiks, film a hra, v níž si děti mají představovat, že v Česku vypukla ekologická katastrofa a ony musí utíkat do jiné země. Do škol se projekt zatím nedostane, protože šéfka rezortu Kateřina Valachová ho odmítla s tím, že se podle něj děti učit nebudou, protože je straší.

Prezident Miloš Zeman to celé označil za idiotský projekt. Ten přitom pochází od vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Zajd Raada a právě jordánský diplomat dříve českého prezidenta kritizoval za xenofobní výroky. Zeman naopak komiks a film přirovnal svojí naivitou k bolševické propagandě. „Komiksy jsou populární formou vzdělávání a poučování lidí různých generací v Japonsku, Korejské republice a částečně i mezi etnickými Číňany v jihovýchodní Asii. Známe je, samozřejmě, i ze Spojených států a v Evropě z Francie. U nás a v mnoha evropských zemích, dotčených latinskou tradicí a evropskou knižní kulturou je považujeme za – řekněme – vulgární formu poučování, nebo spíše za sdělování čehokoli analfabetům,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz politolog Zdeněk Zbořil.

Věku elektronických edukativních možností je komiks nehodný

Vysvětluje přitom, proč ho odmítavý postoj hlavy státu ani v nejmenším nepřekvapil. „Je to jakási forma instantního, předvařeného vzdělávání, a proto se panu prezidentovi nedivím, že je tak příkře odsoudil. Já jsem z toho interview pana prezidenta na Primě vyrozuměl, že se bude snažit, aby se české děti ve školách dále vyučovaly ‚tradičními‘ metodami, které během posledních let také doznaly mnoha škod v podobě různých experimentů. Snad v nedostatečně jazykovými znalostmi vybaveném prostředí by to mohlo usnadnit komunikaci, ale doufejme, že si to pan vysoký komisař vyzkoušel alespoň ve svém úřadu, který by měl mít pochopení pro lidi různých tradic a kultur,“ poznamenává politický analytik.

Připouští, že konec konců se dříve i u nás na poutích zpívaly kramářské písně a jejich obsah se demonstroval na obrázcích. „Ale dnes, ve věku elektronických edukativních možností, se mi taková komiksová akce zdá jako nás nehodná. Dnes, stejně jako před staletími, existují pokusy vizualizovat historii, ale ani televiznímu vysílání se nepodařilo zahubit psaní a vydávání historiografických textů, a to dokonce ani ve společnostech, které jsou televizemi brutálně vychovávány k tomu, aby jen kupovaly a jedly. K Evropě patří i typická knižní kultura stejně jako k jiným částem světa zase kultura miniatur a kaligrafie, a to bez komiksů,“ vysvětluje Zdeněk Zbořil.

Snímek ukrajinské žurnalistky o prezidentu Zemanovi překvapit nemohl

Prezident hovořil i o zachování Schengenu, ale také jen o výjimečných případech integrace muslimů v západní Evropě, v níž proto najdeme no-go zóny a ghetta, do kterých se bojí i policisté. Nijak se tedy neodchýlil od svých známých postojů, z nichž některé vedou jeho odpůrce k tomu, aby o něm tvrdili, že je ostudou České republiky v zahraničí, nebo také agentem Kremlu. V podobném duchu se odvíjí začátkem roku odvysílaný snímek ukrajinské žurnalistky Olgy Malčevské Čeští přátelé Kremlu. Kolem prezidenta se to přímo hemží ruskými nebo exsovětskými agenty a ve spojení s některými výroky Miloše Zemana pak protirusky naladěný ukrajinský divák uvěří tomu, že Zeman je skutečně Putinovým trojským koněm s úkolem vrazit klín do Evropy.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jiří Hroník

17. listopad

Dobrý večer, pane Zdechovský, chci se zeptat, jak se díváte na prohlášení našeho vrcholného politika, cituji: Ne každý názor musíme respektovat a ne každý názor je stejně "hodnotný"? 35 let po revoluci je schopen toto říci do rozhovoru nás premiér? Opravdu? Svůj názor raději vyjadřovat nebudu, ale ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pravda a láska proti Trumpovi. 17. listopad bude horký

4:44 Pravda a láska proti Trumpovi. 17. listopad bude horký

Ponesou se letošní oslavy událostí 17. listopadu 1989 ve jménu protestů a nesouhlasu se zvolením Don…