"Vládu oslabovaly koaliční spory, prokázané i neprokázané aféry. Oslabovaly ji odchody několika ministrů. Oslabovaly ji i vnitřní spory uvnitř jednotlivých stran. Nejvíce ji ale oslabovaly reálné spory mezi koaličními stranami ohledně základních parametrů reformních kroků vlády. Spory tedy i měly věcný základ," řekl prezident na setkání s manažery organizovaném vydavatelstvím Euronews.

Další názory předních českých politologů na aktuální politická témata ZDE

Slabý Nečas = silný Klaus

„Když svého času Klaus vítal Nečasovo zvolení předsedou jím zakládané strany, použil slova o naději, tj. že pod tímto vedením snad bude "nová ODS více podobná té staré". Řekl tím nejspíš víc, než chtěl,“ připomíná prezidentova historická slova Pavel Kopecký. Klaus podle politologa totiž dobře zná svého člověka a ví, jak málo vhodný je to předák "strany a vlády".

„Nedůrazný, bez skutečných vůdcovských schopností, jež náš první občan naopak nikdy nepostrádal. V podstatě mu oslabená pravicová vláda s velmi výraznou sněmovní většinou velmi konvenuje, jelikož je nabíledni, komu taková konstelace zvětšuje prostor k neformálnímu, v podstatě mimoústavnímu vlivu,“ míní Kopecký.

Politolog Miroslav Mareš jde ve svém tvrzení ještě dál. Podle něj je Klausova kritika vypočítavá „Prezident se jen snaží vymezit vůči potenciálnímu konkurentovi, kdyby se po odchodu z prezidentské funkce rozhodl pro vlastní stranický projekt,“ popisuje případná zadní vrátka prezidenta Mareš.

Jen udržuje napětí

Zdeněk Zbořil by nečinil z Klausova vyjádření nějaké vyhlášení války současné vládě. Zvláště poté, co prezident aktivně vstoupil do první vládní krize a koalici udobřil. Podle Zbořila se jedná jen o popichování.

„Pan president je velký politický stratég. Jen ji potřebuje trochu udržet v napětí, aby si její členové (všichni) nemysleli, že to mají jisté a na věky,“ míní Zbořil.

Kritizuje sám sebe

Politický komentátor Patrik Eichler připomíná, že to byl právě Václav Klaus, kdo před rokem zprostředkoval (ne)existující, (ne)tajnou, (ne)hradní (ne)dohodu zaručující další pokračování koalice.

„Nejpozději od této doby má Klaus na vládu mnohem větší vliv, než předpokládají jeho ústavní pravomoci. Václav Klaus může být se svou prací spokojený,“ míní Eichler.

Časté rezignace jsou pokrokem

Prezident Klaus má podle Karla B. Müllera z VŠE plné právo na hodnocení vlády jako slabé a neefektivní v kontrastu s jeho očekáváními. „Je dokonce možné, že také většina veřejnosti očekávala silnější a efektivnější vládu. Na druhé straně je třeba vidět to, že síla vlády je v našem politickém systému jasným derivátem výsledků voleb do PS PČR, a také to, že Nečasova vláda představuje v krátké historii ČR jednu z vlád s relativně silnou vládní většinou,“ konstatuje Müller.

Jako sporné vidí politolog prezidentovo upozornění na časté resignace ministrů jakožto výraz vládní slabosti. „Zde se naopak nabízí podle mne taková interpretace, že jde o poměrně progresivní rys politické kultury mezi politickou elitou v ČR, když odstupují ministři na základě toho, že byla oslabena jejich důvěryhodnost, což bylo způsobeno jejich neochotou či nedostatkem kompetence vystavovat své finanční záležitosti veřejné kontrole a důvěryhodně je vysvětlovat,“ připomíná osudy nedávné rezignace ministrů Kocourka a Bessera.