Jak vnímat současnou vlnu informací o utrpení civilních obyvatel v Aleppu? Rusové a Asad prý chtějí urvat vojenské vítězství pro sebe za cenu bombardování nemocnic a v zásadě všeho, co jim přijde pod ruku. Je takový postup, označovaný za genocidní, skutečně bezprecedentní? A jak je vojensky efektivní, dokáže Asad „vyřešit“ Aleppo ještě za vlády Obamy? Jaká je přesná vojenská situace a co bude pak? Jak z hlediska vývoje války v Sýrii, tak z hlediska další uprchlické a humanitární katastrofy, kterou „slibují“ nevládky? A vůbec, co zajímavého o vývoji v Sýrii nám media nepřinášejí?

Nechci nikomu radit, jak vnímat situaci, ale první zprávy o „posledních nemocnicích“ ve východním Aleppu začaly přicházet už někdy v únoru a pak neúnavně znovu a znovu a znovu, zatím naposledy před pár dny. Nechci tím nijak shazovat situaci civilistů ve východním Aleppu, ale když jde něco takového zase „kolem“, tak už jen pokrčím rameny a pomyslím si obdivně něco o neuvěřitelné vytrvalosti neziskovek, které tyto zprávy generují, a médií, která je zarputile přebírají a nepřijde jim na tom nic divného. 

Nicméně, přece jen jsou údaje, které dokážou i překvapit, třeba když katarská Al Džazíra před třemi dny v onom Al Káidou ovládaném východním Aleppu, v němž i podle jejích tvrzení stále ještě žije asi 250 tisíc civilistů, zničehonic vykouzlila 100 tisíc dětí! Ale nešť, kdybych se pídila po důkazech všech těchto tvrzení, tak by mě někdo mohl obvinit z toho, že jsem Putinova agentka, která nevěří oficiálnímu sdělení, tak to nechám být a radši si toho nebudu všímat. Nicméně, dál v duchu (a to, prosím, kvůli cenzorům Ministerstva vnitra zdůrazňuji – jen v duchu a sama pro sebe) trvám na tom, že ve východním Aleppu je civilistů ve skutečnosti asi tak 50 tisíc a větší část z nich tedy logicky tvoří rodiny tamních džihádistů, kteří se odmítají vzdát a těší se na ty černooké panny tam nahoře… Smrtelně zopakuji: podle příkladu Libye si troufám tvrdit, že celkové počty obětí syrské války budou výrazně nižší, než se dnes kvůli propagandisticým cílům tvrdí. Jen musíme počkat, až válka skončí, kouř se trochu rozplyne a slovo dostanou i místní a nejen zaručené zdroje z kanclu v prvním patře nad secondhandem v britském Coventry.