Prezident Zeman velmi brzy oznámí, zda bude znovu kandidovat. Bude jeho rozhodnutí i výsledek prezidentské volby důležitým mezníkem pro politiku v naší zemi?

Bezesporu bude, protože to, zda se rozhodne obhajovat funkci, ovlivní i to, jací další kandidáti se objeví a s jakým programem. Pokud bude kandidovat, tak ti protřelejší kandidáti se pokusí přebírat témata, která budou důležitá pro Miloše Zemana a jeho voliče, aby přetáhli část podporovatelů Miloše Zemana, hlavně těch váhavých, na svou stranu. Zda bude Miloš Zeman znovu kandidovat, předurčí i téma celé té rychlé prezidentské kampaně.

Pokud bude chtít Zeman obhajovat mandát, očekávám, že bude chtít udělat bleskovou kampaň a směřovat ji ke sněmovním volbám či až po sněmovních volbách. Spoustu témat bude spojovat se svými výjezdy po republice a se svým výkonem funkce prezidenta. Bude se podle mě vyhýbat billboardům a přímým formám kampaně, aby se pokud možno ti jeho vyzyvatelé potloukli mezi sebou a unavili se a Miloš Zeman mohl nastolovat témata z pozice prezidenta, nikoli z pozice jednoho z mnoha kandidátů.

A bude výsledek volby důležitý pro politiku naší země?

Pokud Miloš Zeman půjde do obhajoby a svůj mandát obhájí, tak zde zůstane určitý politický styl. Jeho politické řemeslo je velmi výrazné, nátlakové na politickou scénu. Bude držet témata, která jsou populární mezi lidmi, ať už je to otázka imigrace, či politický realismus a pragmatismus. Podstatná je i jeho emancipace a výraznost české zahraniční politiky.

Můžete to rozvést? Bývá kritizován, že naši zemi naopak izoluje…

Daří se mu komunikovat s americkým prezidentem a jeho administrativou, s administrativou Bruselu, ač se o tom nemluví, s administrativou moskevskou, pekingskou i řadou dalších významných politiků. Je nesmysl, že by naši zemi hnal do izolace. Kdokokoli jiný by tam po něm přišel, tak by si musel vybudovat vztah s předními světovými politiky. To by vedlo k tomu, že by Česká republika nebyla tak průrazná, sebevědomá, neudržovala by si takové osobní vztahy a byla by submisivnější či pasivnější. Miloš Zeman, ačkoli do toho mnohdy jde střemhlav, po hlavě, tak umožňuje sebevědomější vystupování české diplomacie, protože ty kontakty prostě má a podařilo se mu vybudovat blízké vztahy s řadou významných a mocných politiků – a je jedno, jestli jde o Bílý dům, Peking, Evropu či Putina – ale jde o politiky, kteří zde ještě budou řadu let.     

Lze říci, v čem prezident Zeman prospívá českému státu a české společnosti a v čem jí naopak uškodil?

Velmi dobře zvládl obsazení Ústavního soudu. Bezproblémově funguje centrální banka. Prezident dobře zvládá kontakt s veřejností. Současně je i ve vztahu k politické scéně kontroverznější. Ale na druhou stranu je obecným fenoménem českých prezidentů, že často dokáží sjednocovat politickou scénu proti sobě. Dařilo se to Václavu Klausovi, Václavu Havlovi. Takže ta smírčí, arbitrární soudcovská role vůči politické scéně je u českých prezidentů spíše iluzí a prezidenti stmelují parlamentní a vládní politiky proti sobě.

Je také fakt, že Miloš Zeman jde zbytečně často do konfliktu i kvůli tématům, kvůli kterým by nemusel – která nejsou tak zásadní a která tolik nesouvisí s pozicí prezidenta a ani se zkušenostmi a vzděláním Miloše Zemana. Možná je někdy zbytečně svárlivý i tam, kde by to mohl přejít s nadhledem a mohl prokázat velkorysost. Intelekt a zkušenost na to má. Čili od takového politického matadora bych očekával mnohem větši nadhled a velkorysost.

Souvisí s tím i to, že by bylo vhodné určité ukočírování vystupování tiskového mluvčího. Tam se objevují někdy výstupy a styl, který úplně nesouvisí s profesionalitou prezidentského úřadu. Taková volnost a někdy velmi nestandardní vystoupení tiskového mluvčího nejsou v jiných zemích zvykem a někdy zbytečně podlamují autoritu  a vážnost prezidentského úřadu. Obecně je tedy vystupování hlavy státu někdy zbytečně prostořeké. Prezident by také někdy nemusel jít do takových svárů s akademickou obcí, protože těmto lidem jenom dodává pozornost a nejsou to jeho klíčová témata, nejsou to témata prezidenta republiky.