Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Miroslava Kalouska (z 12.5.) + (z 11.3.) + (ze 17.2.) + ( z 6.1.) (+ z 3. 12 + z 2.10.), Džamily Stehlíkové, Michaela Kocába (z 13.5.) + (z 25.4.) + (z 25.2.) + (z 3.12.) (+ z 8. 11.),  Karla Schwarzenberga (z 5.5.) + (z 24.3.) +  (ze 14.2.) +(z 30.1.), (z 3.10.) + (ze 14.8.), Daniela Kroupy, Marka Ženíška (z 8.5.) + (z  27.2.) + (z 12.2.) + (z 26.1.) (+ ze 14.1.), senátora Zdeňka Papouška (z 8.5.) + (20.4.),  Marka Bendy, polské velvyslankyně Grazyny Bernatowicz, Jiřího Menzela, Tomáše Pojara, Daniela Korteho, Rudolfa Baránka, Libora Roučka, Michaela Romancova (z 20.4.) + (ze 7.1.) (+ z 20.8.),  Zdeny Mašínové (z 15.4.) + (z 27.3.) ,  Jiřího Zlatušky (z 18.4.) + (z 8.4.),  (+ z 21.2.) , Miroslavy Němcové (z 15.4.) + (z 26.3.), Jaroslava Hutky (z 18.4.) + (ze 31.3.),  Alexeje Kelina, Antona Litvina, Martina C. Putny, Alexandra Vondry, Pavla Teličky, Jany Černochové (z 11.4.), Jana Bartoška (z 12.4.) , Vladimíra Hučína, Romana Jocha (ze 7.4.) (ze 4.3.) + (ze 14.1.)  (+ 8.12. + 11. 9  +ze 7. 8.),  Mariusze Jurosze, Karla Hvížďaly, Václava Vydry, Milana Uhdeho, Pavla Šafra (z 30.3.)+ (z 21.3.), Pavlíny Filipovské, Pavla Svobody, gen. Jiřího Šedivého, Ivana Langera, Františka Gábora, Jana Šinágla (z 22.3.), německého velvyslance , Tomáše Klvani (z 20.3.)+ (z 12.3.), Luďka Niedermayera (z 20.3.), Martina Bursíka (ze 17.3.) (+z 4.2.) + (z 2.12.) (+ z 6.10. + z 6. 8. a z 23. 6.), Karla Svobody (z 16.3.) (+ z 28.1), Františka Laudáta, Grigorije Paska (ze 3.3.) +(+ 19.11.) (+21. 10.), Daniela Hermana, Lenky Víchové, Alexandra Tolčinského (z 23.2.) + (z 13.2.), Heleny Ilnerové, Petra Fialy (z 22.2) + (4.9.),  Štefana Füleho, Martina Jana Stránského, gruzínského velvyslance Zaala Gogsadzeho, Jefima Fištejna (z 12.2.)  (+z 11.12) , Jana Zahradila,  Jakuba Jandy, Barbory Tachecí, Ivana Gabala (+ 21.11.), Josefa Mlejnka, Bohumila Doležala (z 25.1.) (+z 15.1.) + (z 27.8.) ,  Libora Dvořáka, Jiřího Grygara, Zdeňka Bárty,Tomáše Peszyńského,  Martina Balcara, Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) ,Čestmíra Hofhanzla,  Petra Pitharta, Bohdana Zilynského, Cyrila Svobody (+ z 22.8. + z 1.9.) Stanislava Chernilevského, Andreje Zubova,  Karla Janečka, Jana Urbana, Maji Lutaj, Františka Janoucha, Vladimíra Hanzela či Anatolije Lebeděva

Co dojednali a nedojednali John Kerry a Sergej Lavrov, potažmo Vladimir Putin? Kreml se ze schůzky raduje, Washington mu to nekazí. Agentura Stratfor připouští, že by USA mohly souhlasit s autonomií Donbasu. Je to možné, pokud o to někdo stojí? Jak vyhodnocujete prohlášení po schůzce a Lavrovovy pokusy o jistou familiárnost zosobněnou v předvedení retroauta Poběda apod.? A jak do schůzky zasáhly jiné faktory kromě Ukrajiny, např. Sýrie či Írán?

Mám dojem, že asi nejlépe výsledek jednání v Soči popsal Bloomberg, podle něhož se obě strany „ujistily, že si ohledně Ukrajiny dál nerozumějí“, potvrdily si, že v zásadě vyčerpaly všechny možnosti vzájemného nátlaku, který považují stále ještě za přijatelný, a co je důležité, to vše za podmínky, že vojenské řešení nepřipadá v úvahu. Ve výsledku je tu „zmrazený konflikt“, v jehož rámci budou americké sankce pokračovat, stejně jako Rusko bude dál „destabilizovat“ Ukrajinu podporou Donbasu. A s tímto stavem, na který si už začínají všichni zvykat, se jako by Washington i Moskva spokojují, považují situaci za „vyřešenou“ a uvolňují si ruce, právě třeba pro kreativnější řešení situace v Sýrii.

Zdá se mi být důležité, že zatímco západní mainstream více méně mlčí, ruská média citují Kerryho, podle něhož by si měl ukrajinský prezident „dvakrát rozmyslet“ svůj nápad znovu dobýt doněcké letiště, tedy fakticky opakovaně zahájit plnohodnotnou válku. Americká strana tuto citaci nepopírá, což mimo jiné znamená nejen první americkou veřejnou kritiku současné kyjevské moci, ale zároveň i jakýsi neoficiální vstup USA do dohody Minsk 2, která byla dojednána bez Spojených států a ukončení války má za hlavní podmínku veškerého dalšího řešení ukrajinské krize. Co všechno Lavrov s Kerrym a posléze Putin s Kerrym (během čtyřhodinového jednání) probírali, samozřejmě nevím, ale svou vypovídací hodnotu má skutečnost, že Kerryho náměstkyně Victoria Nulandová, architektka americké východoevropské politiky a „matka Majdanu“, odmítla veškeré novinářské dotazy a zmizela z jejich dosahu prý s nešťastným výrazem ve tváři.

Citaci Johna Kerryho, kterou varuje Porošenka, najdete ZDE na oficiálním webu amerického State Departmentu

Co se týče oněch dalších problémových okruhů, jako je třeba Sýrie, lze si představit, že se jednalo o možnosti, že by USA byly ochotné úzce s Ruskem spolupracovat za podmínky, že by v čele Sýrie už nestál Bašár Asad. Saúdská a Saúdy placená média, která v posledních týdnech masivně šíří propagandistické zvěsti o blížící se vojenské porážce damašského režimu, mají za to, že USA – po děsivé zkušenosti z Iráku a Libye – nyní chtějí uchovat vládu v Damašku coby podmínku pro budoucí stabilitu země a ubránit ji před al-Káidou a Islámským státem. Aby ale tímto svým veletočem neztratily tvář, potřebují směnit Asada za kohokoli jiného, kdo by třebas i pokračoval v dosavadní politice, ale hlavně by nebyl Asadem. Nevím, do jaké míry je to pro Rusko podmínka přijatelná, prozatím ji Moskva vždy důrazně odmítala, nicméně handl se zmírněním vzájemné krize na Ukrajině může mít svou cenu. Osobně si ale dost dobře nemůžu vybavit žádné jméno, které by v současné Sýrii měla tutéž autoritu jako Bašár Asad, takže, byť i všemi domluvená změna v čele státu, by mohla mít nedozírné následky. Ale nechme spekulací, nejspíš už brzy uvidíme, co se bude dít.

Ohledně zmíněné familiárnosti mezi Kerrym a Lavrovem, je to vcelku prosté. Znají se už roky a vcelku hodně se toho už napsalo o dárcích, které si navzájem dávají. Nyní v Soči dal Lavrov Kerrymu baseballovou čapku se symbolikou 70. výročí konce druhé světové války a dva košíky brambor a ovoce, nejspíš jako ukázku „obrody“ ruského zemědělství po vyhlášení embarga na dovoz evropských potravin, a na oplátku ve slušivé diplomatce dostal „seznam citátů z ruských médií, které podle Kerryho neodrážejí skutečný potenciál rozsáhlých rusko-amerických vztahů“, jak píše Washington Post. Loni v lednu věnoval Kerry Lavrovovi dvě brambory z Idaha, protože se o tomto „skvělém produktu ruský ministr zmínil při jejich předchozím setkání“. Je zvláštní, o čem všem si ti dva při rozhodování o osudu světa vlastně povídají.