Hosty včerejšího pořadu, kde se diskutovalo nejen o Rusku a Západu, ale například i o cestě prezidenta Miloše Zemana do Moskvy, byli mimo jiných europoslanec KSČM Miloslav Ransdorf, akademik Tomáš Klvaňa, bývalý agent BIS Vladimír Hučín a organizátor demonstrací na podporu Ruska Zdeněk Kratochvíl. „Vyjadřovat dějiny dnešníma očima s tím, že v roce 1945 přišla totalita, je skutečně ohýbání a zkreslování dějin,“ říká hned na úvod pro ParlamentníListy.cz politolog Jan Bureš.

Překvapivý názor paní z lidu

Vysvětluje, že ho nejen ve včerejším pořadu překvapilo, že je v lidech vyvolávaný pocit, že v roce 1945 začala nová okupace, nová totalita. „Z pohledu tehdejších obyvatel šlo přece jednoznačně o osvobození z šestileté okupace nacisty, která byla velmi tvrdá nejen pro vojáky, ale i pro civilisty,“ říká Bureš s tím, že šlo o ukončení války, vyhnání okupantů a nastolení míru.

Politologa tak prý zarazil názor jedné ženy z publika, která uvedla, že pro ni není rok 1945 osvobozením, že skutečným osvobozením je až rok 1989. „Přece kdyby ta paní žila v roce 1945, tak ten příchod Rudé armády, ukončení války a zbavení se okupace ze strany nacistů bude tehdy jednoznačně vnímat jako osvobození. Nikdo nemohl vědět, že přijdou k moci komunisté, že tady bude Gottwald, že tady budou nějaké popravy, politické procesy. Já jsem skutečně přesvědčený, že to nemohli tehdy vědět ani ti čeští komunisti. Že i oni si představovali tu budoucnost trochu jinak, než jak se pak vyvíjela,“ vysvětluje Jan Bureš.

Říká, že dnešní lidé vědí, jak to bylo dál, že přišel totalitní režim, a proto pak někteří mají tendenci si situace interpretovat tak, že to všechno začalo už v roce 1945. „To tak ale skutečně jednoznačné nebylo. I historik Pavel Mücke se snažil ve včerejším pořadu tomuto oponovat, ale byl víceméně překřičen,“ říká ParlamentnímListům.cz Bureš s tím, že právě názor „paní z lidu“ byl pro něj na celém pořadu zřejmě nejpřekvapivější.

Nesměšujme dění na Ukrajině a konce války

O tom, že sovětská armáda Českoskovensko v roce 1945 nejen osvobodila, ale zároveň i dobyla, se pro ParlamentníListy.cz vyjádřil před časem akademik Tomáš Klvaňa. Politici nepřekvapili „Na těch postojích, které tam zaujali politici, ať už Vondra, nebo Ransdorf, nebylo nic překvapivého, to jsou názory, které mají dlouhodobě, jsou jimi známí,“ uvažuje Jan Bureš. Podle něj se diskuze odehrávala víceméně v podobě překřikování se různých hesel a klišé, které dlouhodobě známe.

Je podle něho i chybou směšování situace, která se dnes děje na Ukrajině a toho, co se odehrálo na konci války „To by se mělo důsledně oddělovat,“ vysvětluje politolog s tím, že na druhou stranu není ale možné obhajovat to angažmá Rusů na Ukrajině, na Krymu. „Je to porušení mezinárodního práva a v tomto smyslu je třeba připomínat, že není možné měnit státní hranice suverénní země bez jejího souhlasu. A to se stalo prostě na Krymu a provedli to Rusové. To je neobhajitelné. Je ale pravda, že ani ten Miloslav Ransdorf to nějak ostře nehájil. Raději k podstatě tohoto problému mlčel,“ říká Jan Bureš.