Za dobu svého působení na ministerstvu na své názory dokázal Jiří Dienstbier výrazně upozornit. Otázkou je, zda to bylo ve prospěch nebo v neprospěch sociální demokracie. „Asi nereprezentuje většinové křídlo, ale je důležitým politikem. Dokáže zaujmout a přitáhnout liberálnější voliče hlavně ve velkých městech. V tom bych řekl, že je jeho velký význam v rámci ČSSD,“ myslí si politolog Jan Bureš. „Sociální demokracie má většinou podporu na venkově, v menších obcích, na vesnicích a hlavně na Moravě. Pokud má získávat podporu ve velkých městech, třeba i v Praze, musí zaujmout i liberálnější voliče. Jiří Dienstbier je politik liberální, který svými názory není úplně konformní s názory většiny sociálních demokratů, ale je důležité, že právě ČSSD má takového politika, který má přesah do větších měst a k liberálnějším voličům,“ doplnil.

Dienstbier má sice jiné názory, ale ČSSD prý neškodí

Nabízí se ovšem otázka, zda právě Dienstbierovy odvážné plány, které se týkají například oddlužení sociálně slabých nebo adopce dětí homosexuálními páry, nemohou ostatní voliče spíš odradit. „Klasický volič ČSSD vnímá Jiřího Dienstbiera jako člověka, který je poměrně odlišný svými názory, ale který sociální demokracii neškodí. Vidí, že Dienstbier nemá tak silnou pozici. Myslím si, že by se nestalo, že by běžný volič ČSSD kvůli Jiřímu Dienstbierovi stranu nevolil,“ reagoval Bureš, který se naopak obává poškození strany v případě Dienstbierova odchodu: „Kdyby ve straně nebyl a odešel jinam, tak se obávám, že by se od sociální demokracie mohla odpoutat poměrně velká část voličů, které můžeme označit za vysokoškolsky vzdělané, částečně sociálně – liberálně uvažující obyvatele velkých měst a hlavně Prahy. Naopak bych viděl riziko, kdyby sociální demokracie Dienstbiera vyštvala nebo on odešel.“

Ministrovi pro lidská práva prý fandí mladí a vzdělaní lidé

Jenže ministr už si vysloužil i ostrou kritiku z vlastních řad. Někteří poslanci, jako například Zdeněk Škromach, nejsou zrovna nadšení tématy, která Dienstbier nastoluje. „Pan Škromach je názorově jinde než Jiří Dienstbier a kombinuje spíš sociální konzervatizmus, výraznou míru ochranářství, je to člověk poměrně dost populistický,“ vysvětlil Bureš. „Jiří Dienstbier představuje témata, která nejsou v české společnosti příliš populární a nejsou otevírána, ale která určitá část veřejnosti žádá, zejména mladší a vzdělanější lidé. Má přesah i ke Straně zelených, což je dlouhodobě důležité, protože jde o případného koaličního partnera,“ dodal s tím, že ČSSD má ambici zaujímat pozici největší politické strany, a proto se musí snažit získávat voliče odlišných sociálních vrstev i politických názorů.

Prezidentská kandidatura Dienstbiera prý ČSSD prospěla

Politolog si všímá také slušného výsledku Dienstbiera u prezidentských voleb. Jeho kandidatura podle Bureše ČSSD pomohla. „Problém byl, že ČSSD dlouhodobě neměla koho na prezidentský úřad vyslat, protože bylo evidentní, že Sobotkovo křídlo není ochotno podporovat Miloše Zemana jako svého kandidáta. On také nedával najevo, že by chtěl mít podporu ČSSD, až ve druhém kole se musela sociální demokracie vyjádřit,“ popsal Bureš. „Je pravda, že velké strany, ať už je to ČSSD nebo ODS, mají problém najít nějakou výraznou osobnost, která by mohla sjednocovat celou společnost, což se od prezidenta očekává. Přesto se domnívám, že volba Jiřího Dienstbiera byla šťastná, protože se ukázalo, že je schopen stranu prezentovat jako moderní, mladou, pro mladé voliče a to byl úspěch. Na vítězství to nestačilo, ale strana si u voličů touto kandidaturou určitě neuškodila,“ dodal.

Ministra podporuje řada nevládních organizací

V úzké politické elitě, v Senátu nebo ve sněmovně, ale spojenců Dienstbier mnoho nenajde. „V rámci strany existuje jistá skupina, která ho podporuje. Jeho výrazným podporovatelem je Lubomír Zaorálek, Bohuslav Sobotka, František Bublan, Marcel Chládek nebo Vladimír Špidla. Obecně mezi politiky, kteří jsou v Parlamentu, ale podporu nemá,“ uvedl Bureš. Politolog ale upozorňuje na to, že s ním sympatizují například ve Straně zelených nebo někteří demokratičtěji smýšlející komunisté, například Jiří Dolejš. Má podporu i v řadě nevládních organizací, které sledují právě témata, jež on nastoluje, ať už jde o ochranu životního prostředí nebo práva menšin. „Jeho podpora je silná v rámci občanské společnosti,“ dodal Bureš.

Vztah Sobotky a Dienstbiera prý vychází z rozsáhlé názorové shody

Nedávný medializovaný konflikt mezi ministrem pro lidská práva a premiérem v souvislosti se změnami služebního zákona na základě připomínek opozice nevidí Bureš ani jako ostudu, ani jako zásadní střet mezi oběma politiky. „Jiří Dienstbier nemá ambice být předsedou strany. Uvědomuje si, že jeho názory minimálně v této době, ale asi i dlouhodoběji, nebudou většinové. Bohuslav Sobotka ho necítí jako rivala, který by ho nějak ohrožoval,“ uvedl Bureš. Naopak se prý ukazuje, že jsou si dlouhodobě blízcí. Sobotka podpořil Dienstbiera na prezidentskou kandidaturu a Dienstbier podpořil Sobotku při pokusu o převrat v rámci strany po volbách. „Nejde ale jen o podporu, jsou si blízcí především názorově. Témata, která nastoluje Dienstbier, jsou velmi blízká i Bohuslavu Sobotkovi. To pouto není jen účelové nebo pragmatické, ale i názorové. Skutečně chtějí ČSSD modernizovat, omladit, přinést nová témata. Levice se v celé Evropě nachází v určité programové krizi, takže nejde o účelové spojenectví, ale vychází z rozsáhlé názorové shody.“

Bureš: Státní správa nebude odpolitizovaná. Je to fatální chyba

Politolog navíc upozorňuje na to, že jsme u většiny politiků zvyklí na politicky taktické chování. „Ve chvíli, kdy mají politici pocit, že jejich vlastní názor by jejich kariéře uškodil, tak ho raději neřeknou a budou se tvářit populisticky, půjdou s davem a budou říkat to, co chce většina slyšet. Dienstbier je jiný,“ vysvětluje Bureš. „Není ochoten říkat věci, které si nemyslí a neříkat věci, které si myslí. Trval na tom, že podoba služebního zákona měla být taková, jakou předložil. Já jsem bytostně přesvědčený o tom, že měl pravdu a že je velká chyba, že ČSSD přistoupila na podmínky, které zákon naprosto vykostí a způsobí, že veřejná správa nebude odpolitizovaná, jak bylo záměrem Dienstbiera,“ dodal. Politolog ovšem připouští, že vůbec nevypadá dobře, pokud má na tiskové konferenci premiér a jeho ministr zcela odlišné stanovisko: „Nepochybně to z hlediska mediálního a psychologického nepůsobí na voliče dobře. Bylo by ale dobré, kdyby voliči přemýšleli a ptali se na to, proč tento spor existuje a proč Dienstbier tak urputně trvá na tom, aby existovalo nezávislé centrum, které bude řídit veřejnou správu v podobě generálního ředitelství. To, co se stalo, je fatální chyba.“