„Na první pohled, zejména jde-li o reportáže ČT, by se mohlo zdát, že války všeho druhu, od teroristických akcí v městském prostředí až po tankové bitvy ve stepi, v povodí velkých řek, ve vzduchu se potkávající tajemně řízených létajících a špatně identifikovatelných předmětů, zuří okolo nás s různou intenzitou,“ začíná svůj dnešní Rozjezd politolog. „Podobně je rušno mezi těkajícími politiky, kteří nevědí, komu naslouchat a komu se odvážně vzepřít. A tak se reaguje na každé mávnutí motýlích křídel a zuřiví reportéři nevědí kam a pro kterou lež dřív skočit,“ dodal.

„Možná, že si toho někteří čeští politici nevšimli, ale v poloprezidentském systému Alžírské lidově demokratické parlamentní republiky, dostal současný prezident právo vyhlásit Státu Izrael nepřátelství nebo dokonce válku. Tento stát, který je členem OSN, je v Africe asi čtvrtým, co do významu své ekonomiky, což je dáno i tím, že je druhým největším africkým producentem ropy a plynu. Jeho zástupci na VS OSN hlasovali pro, podle mého názoru, ohleduplnou rezoluci vyzývající k zastavení palby a dodržování pravidel vedení války, která tak pobouřila českou MNO Janu Černochovou, že veřejně navrhovala vystoupení ČR z Organizace spojených národů,“ konstatoval.

Upozorňuje na to, že neví, jak to na jednání české vlády vypadalo a zda alžírské rezoluci byla věnována pozornost. „Ale protože se tam jistě mluvilo o připravované cestě předsedy vlády do hned několika afrických zemí, předpokládám, že Petr Fiala svou ministryni upozornil, jak vznikají kolektivní rozhodnutí české vlády a také na to, že pokud s takovým rozhodnutím paní ministryně nesouhlasí, může to projevit také svou rezignací. A nikoliv výzvou vládě a prezidentu republiky k znevážení největší a nejstarší světové mezinárodní organizace, kterou OSN stále ještě je,“ analyzoval. „Demonstrativní vystoupení paní ministryně zahalené do vlajky Státu Izrael na Václavském náměstí v Praze sice bylo, jak řekl Petr Fiala, pochopitelné, stejně jako učinkování paní Drábové a Němcové, ale jako MNO mohla Jana Černochová více přemýšlet o tom, jaký způsob zahraniční politiky stávající vládě doporučuje. A jak bude komentovat nebo reagovat na rozhodnutí alžírského parlamentu vyhlásit válku nepřátelům islámu, kterým toto jeho rozhodnutí ve skutečnosti je,“ dodal.

Zbořil: Paní Černochová asi neslyšela o koncepci „Islám Hadhari“

Tvz. desetibodový program islámských zemí proti islámskému terorismu a radikalismu, který byl přijat islámskými zeměmi podle návrhu Malajsie a Indonésie před více než třinácti lety a má v asijských a afrických zemích své stoupence. S odkazem na jednání ministryně obrany Jany Černochové dále poznamenal: „Zřejmě, podobně jako nevzdělaná a rasistická část Evropy, zapomíná, že ani základní dokumenty NATO nemají svůj čtvrtý a pátý článek svých ustanovení, ale že mají také svůj článek první, který vychází ze základního dokumentu, kterým pro většinu světa, s výjimkou pražských Dejvic a budov MNO, je Charta OSN, která stále ještě nepozbyla platnosti.“

„Jako vysoký vládní činitel by si za tato svoje svět udivující slova mohla uložit třeba jen pár dní na Libavé a přemýšlet, jaký je rozdíl v chování vládního činitele, jaké jsou meze jeho odpovědnosti a kdy je lepší mlčet než mluvit,“ dodal. 

Zbořil: Příležitosti jsou hned dvě. Např. Síkela zrušil cestu…

„Paní ministryně má ovšem novou příležitost, nebo dokonce hned dvě, ověřit si, jak to se vznikem a veřejnou prezentací jejích rozhodnutí vypadá. První zdvořile nezdvořilou reakcí na její slova bylo zrušení cesty českého ministra průmyslu o obchodu Josefa Síkely do Saudské Arábie. Den před zahájením jeho cesty, která se po vypuzení vysokého představitele státní moci Kataru z Prahy (odkud musel odejet, protože během jednoho z prázdných evropských summitů, nebyla jeho přítomnost v Praze žádoucí), se připravovala s nemalým úsilím a snad se zbytečně optimistickým očekávání,“ popsal. „A tak mu bylo oznámeno, že jeho partneři v Rijádu, za kterými se chtěl vypravit, prý pro něho nemají čas a bylo mu zdvořile doporučeno, aby zůstal sedět na sbalených kufrech doma. A to už v době, kdy se ještě chystal na svůj další rajz po Africe sám pan předseda vlády Fiala a kdo ví, jak tato cesta dopadne. Když víme, že Fialova jednodenní cesta do Indonésie byla naplánována na zahájení postního měsíce ramadán, ani tentokrát nás snad už nic nepřekvapí,“ dodal.