Po několikadenním dohadování hejtmani nakonec požádali vládu o prodloužení nouzového stavu o čtrnáct dní. Téměř beze změny pokračují veškerá opatření dál.

„Nechci, jak říkal jeden český politik, naslouchat trávě růst, ale zřejmě šlo o nikoliv náhodné spojení několika aktivit – útoku Ústavního soudu na řádný průběh volební kampaně a voleb samotných, na pokus nevládních stran pohrozit menšinové vládě možným vyslovením nedůvěry a vyvolat ústavní krizi ve prospěch Senátu PČR, systematickou agitaci ČT ve prospěch v minulých volbách do Poslanecké sněmovny neúspěšných politických stran, dnes skrytých do dvou nesourodých volebních koalic, navíc v době hygienicko-epidemiologické nejistoty,“ předesílá politolog Zdeněk Zbořil.

„Jednání Sněmovny ukázalo, že šlo především o nezodpovědnou obstrukci, ke které se v hlasování připojily i KSČM a SPD, které se k této účasti na přeformátování antibabišovského programu připojily,“ dodává.

K rozhodnutí hejtmanů podotýká: „Dovolím si domnívat se, že pro většinu hejtmanů, z nichž někteří jsou ve funkcích krátkou dobu, ale mají ve své agendě konkrétní problémy spojené s koronavirovou krizí, ať už ji způsobil kdokoliv, je nepříjemné ztratit jeden pracovní den popovídáním si o tom, jak je vláda neschopná. A přehlížet, že se v jejich krajích něco děje, nač z pražské Sněmovní ul. není vidět. Dokonce i to sáňkování na Petříně musel pan primátor Hřib nějak vyřešit a nemohl si dovolit mluvit o tom, že to měla zařídit vláda a Andrej Babiš. Takže ano, hejtmani se dohodli bez pomoci Poslanecké sněmovny s vládou na nějakém kompromisu, převážila odpovědnost za to, co se u nich doma děje. Že jim v tom nepomůže, jak krajské koalice vznikaly jen vzdor vůči ANO 2011, je samozřejmé. Pokud bychom chtěli hledat něco pozitivního pro opozici, mohli bychom říct, že získá větší podporu pro svůj ‚Antibabiš program‘, ale nejsem si jistý, na jak dlouho.“

Jediný, kdo si dál trvá na svém, je primátor Prahy Zdeněk Hřib. Ten už měl připravený pro Prahu restart, jenže z něj teď nebude nic. Hejtmani z nejrůznějších politických stran, nouzový stav chtějí. A jak si vysvětlit, že hejtmani z ODS, STAN atd. vlastně nepodpořili kolegy v Parlamentu? 

„Myslím, že to má jednoduché vysvětlení. Hejtmani a krajská zastupitelstva mají po volbách, reprezentanti politických stran, usedlých v Poslanecké sněmovně, před volbami.
Přes všechna krásná slova, že jednají jako zástupci lidu, s lidem a pro lid, jde také o to, jak a kam se dostat, a to ostatní, řečeno slovy Karla Poláčka, ‚jim může bejt ukradený‘,“ komentuje Zbořil. 

Při tak nesnesitelném způsobu projednávání věcí… Zaorálek se neudržel

Sněmovna prodloužení nouzového stavu ve čtvrtek nepodpořila. Snad nejtemperamentnější projev dne přednesl ministr kultury, kdy křičel na opoziční lídry, že „mrtví z jipek půjdou za vámi“ a že jim to bude od sněmovního mikrofonu stále dokola připomínat. Rozparáděný ministr skončil sprostými slovy a křikem. „A ještě se nám tady vyhrožuje, že kdybychom proti tomu něco dělali, tak se na nás podá trestní oznámení. To je vrchol, tady tohle! Opovažte se s tím něco dělat – my vás pošleme k soudu všechny za to! A proč bychom to asi dělali, kdybychom něco dělali... no to děláme proto, že nechceme mít ty lidi dop*dele na těch jednotkách intenzivní péče,“ rozčílil se Zaorálek.

„Nejsem obdivovatelem rétorických výkonů pana ministra kultury a exministra zahraničních věcí, a také jednoho z nejdéle sloužících politiků, který jako člen současné vlády nemá moc času poslouchat poslanecké verbální exhibice ve Sněmovně. Ale vydržel tam sedět od začátku do konce. Myslím, že se dá pochopit, po všech těch před několika dny ještě zajímavých strkanicích, flákancích, ale dnes nesnesitelném způsobu projednávání věcí, že se neudržel a reagoval stejně emotivně jako kritici vlády, jejímž je členem. Navíc, když neargumentují, nejednají, zdržují a připomínají diskusní klub politických penzistů, kterým už o moc nejde,“ podotýká Zbořil.