Téma přijímání uprchlíků v České republice v uplynulém týdnu znovu zvedli prezident Miloš Zeman i ministr financí Andrej Babiš a oba za svůj postoj čelili kritice. V úterý zaznělo od prezidentova mluvčího, že hlava státu nesouhlasí s žádným přijímáním uprchlíků a že by jakékoli přijetí migrantů mělo být podle názoru prezidenta Miloše Zemana projednáno v Parlamentu České republiky. O den později na to zostra zareagoval evropský komisař pro digitální ekonomiku a společnost Günther Oettinger s tím, že kdo jako Zeman takovým způsobem haní evropské zákonodárství – protože uprchlické kvóty byly přijaty velkou většinou a jsou evropským právem – oslabuje Evropu jako celek.
Na Zemanovu stranu se však přidal předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který také chce, aby přijímání migrantů do Česka projednala na mimořádné schůzi Poslanecká sněmovna. Kvóty na uprchlíky nehodlá respektovat ani za cenu hrozících sankcí a v České republice nechce ani jediného uprchlíka, protože přestal věřit v jejich úspěšnou integraci. Odmítavými postoji obou vrcholných politiků naší země vůči přijímání uprchlíků a migrantů obecně je ale silně znepokojeno Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty. Podle jeho zástupců to jsou prý od Zemana i Babiše nebezpečné a populistické reakce na současnou situaci v Evropě v období začínajících kampaní před regionálními volbami. Slova Andreje Babiše o neschopnosti uprchlíků se integrovat jsou prý nepravdivá a nebezpečná, navíc společnost dále rozdělují.
Německý komisař by nemusel mentorovat každý výrok českého politika
„Pokud jde o pana komisaře Oettingera, asi by bylo opravdu lepší, kdyby se staral, jak mu oba naši političtí reprezentanti připomněli, o svůj ‚digitální komisariát‘ a nementoroval každý výrok českého politika, jako kdyby byla Česká republika Protektorátem Böhmen und Mähren. I bez jeho křiku víme, že v Evropské unii – a zejména v Evropské komisi – si to myslí hned několik komisařů včetně toho nejvyššího. Ale přece jenom by neměl přilévat oleje do ohně v době, kdy každý den přinášejí evropská média – dokonce bez ohledu na vyhlášenou cenzuru Evropské komise – smutné zprávy o obětech teroru, se kterým si Komise a dokonce ani pan Oettinger nevědí rady,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil své pravidelné hodnocení politického dění uplynulého týdne.
„Na druhé straně by si náš pan prezident, a dokonce i pan ministr financí mohl uvědomit, že Česká republika je v takové situaci, kterou i oni svým aplausem pro Evropskou unii tak trochu způsobili. Sice se chovali opatrněji než hysterická Zuzana Roithová v roce 2008, která kaceřovala každého, kdo se o temných stránkách volného pohybu obyvatelstva zmínil, ale přece ani oni tehdy neprotestovali. A pokud jde o kritiku od našich neziskovek, tak ty často ani nejsou ‚naše‘, ale protože žijí z dotací na multikulti projekty, tak od nich nemůžeme očekávat, že se budou zajímat o ‚integraci‘ občanů České republiky ve Velké Británii, Francii a Německu, když to tyto v Evropské unii dosud vládnoucí země nezajímá,“ poukazuje politický analytik.
Premiér vsadil na EU a obhajuje stanoviska bruselských byrokratů
Rázný postoj vicepremiéra Andreje Babiše ve smyslu „ani jednoho uprchlíka do České republiky“ kontrastuje s postojem premiéra Bohuslava Sobotky a státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy. Tito dva pánové zastávají zcela opačná stanoviska a jejich vstřícnost vůči požadavkům Evropské unie na přerozdělování migrantů mezi členské země se zdá být bezbřehá, jak ostatně prozradily uniklé premiérovy maily. A to navzdory tomu, že jsme neustále konfrontováni s vražednými útoky, jichž se v západoevropských zemích dopouštějí migranti nebo ti, co mají kořeny v islámských zemích. Navíc vnitropolitická situace v Turecku vyvolává obavy, že může dojít k naplnění výhrůžek a tři miliony tam přebývajících migrantů se mohou vydat přes uvolněnou hranici směrem do Evropy.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník