Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Libora Dvořáka, Mariana Jurečky, Jana Šinágla, Jiřího Wolfa, Miroslava Kalouska (+ z 2.10.),  Martina Balcara, Jiřího Peheho (z 26. 11.) + (z 11.9.) + (z 30.7.) , Jefima Fištejna, Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) ,  Grigorije Paska (+21. 10.) Michaela Kocába (z 3.12.) (+ z 8. 11.+ z 5. 7. a 15. 3.), Alexandra Vondry, Čestmíra Hofhanzla,  Karla Schwarzenberga (z 3.10.) + (ze 14.8.)  Petra Pitharta, Ivana Gabala, Bohdana Zilynského, Cyrila Svobody (+ z 22.8. + z 1.9.) Stanislava Chernilevského, Andreje Zubova, Václava Bartušky,  Martina Bursíka (z 2.12.) (+ z 6.10. + z 6. 8. a z 23. 6.), , Karla Janečka, Pavla Žáčka (+ z 10. 9.), Jana Urbana, Daniely Kolářové, Petra Gazdíka, Alexandra Tomského (+ 2. část), Michala Kučery, Romana Šmuclera, Jiřího Peheho (z 11. 9.), Romana Jocha (ze 7. 8.) + (9. 9. + 8.12.) Jiřího Pospíšila, Marka Ženíška, Přemysla Sobotky, Johna Boka, Petra Fialy, Maji Lutaj, generála Miroslava Žižky, Pavla Šafra, Františka Janoucha, , Vladimíra Hanzela, českých umělců, Bohumila Doležala, Zdeny Mašínové (z 21. 8.), Michaela Romancova, Anatolije Lebeděva, Františka Laudáta, Jany Černochové (+ z 24. 10.)  Alexandra Kručinina, Milana Hulíka, doc. Jaroslava Šebka, Hynka Kmoníčka, prof. Václava Hampla, Vladimíra Hučína, Jana Vidíma, Jaroslava Lobkowicze, Gabriely Peckové, Daniela Kroupy, Tomáše Zdechovského,  Františka Bublana,  Karla Hvížďaly, Marty Kubišové, Petry Procházkové, šéfky hnutí Femen, Zdeny Mašínové (z 21. 5.), Ondřeje Benešíka (+ z 23. 10.), Džamily Stehlíkové (21.11.) či Jana Vituly

Hned zkraje nového roku získali odpůrci Miloše Zemana čerstvou munici k útokům na hlavu státu. Tou se jim stala zpráva, že prezident obdržel pozvánku na oslavy 70. výročí Dne vítězství, které se konají 9. května 2015 v Moskvě a toto pozvání přijal. „Jet v květnu do Moskvy na pozvání diktátora je urážkou ruských, ukrajinských, čečenských, gruzínských a jiných vojáků, kteří položili životy v boji proti nacismu,” uvedl pro ParlamentníListy.cz europoslanec Jaromír Štětina.

Poražený protikandidát z přímé volby Karel Schwarzenberg zase radil počkat na postoj ostatních hlav států. „Bylo by poněkud trapné, kdyby ze západní Evropy jel pouze prezident Zeman a jinak nikdo,“ prohlásil předseda TOP 09.

Rozsáhlou anketu ParlamentníchListů.cz mezi politiky na téma Zemanovy ohlášené cesty do Moskvy najdete ZDE

„Já si myslím, že není nic trapnějšího, než mohli říci pánové Štětina a Schwarzenberg, protože přece jen dvacet osm milionů padlých je záhodno nějakým způsobem uctívat. Měli bychom si také uvědomit, že z těch osmadvaceti milionů bylo méně než dvanáct milionů vojáků, že ostatní byly civilní osoby zabité během druhé světové války,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz politolog Zdeněk Zbořil.  

Bez Rudé armády by válka neskončila tak, jak bychom si přáli

„Jestliže dokážeme oslavovat s mimořádnou pompou sto let od zahájení první světové války a jistým způsobem tolerovat ty, kteří ji vyhlásili, z Gavrila Principa udělat div ne válečného zločince a oslavovat císaře Františka Josefa, případně Viléma, přestože způsobili takové válečné utrpení, tak snad bychom si mohli alespoň někteří dovolit, i když mnozí nechtějí, vzpomenout padlých během druhé světové války a toho, že bez účasti Rudé armády a vojáků Sovětského svazu, když už nechceme říkat Rusové, by válka neskončila tak, jak bychom si přáli,“ myslí si politický analytik.