Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Romana Jocha (ze 7.4.) (ze 4.3.) + (ze 14.1.) (+ 8.12. + 11. 9 +ze 7. 8.), Mariusze Jurosze, Karla Hvížďaly, Václava Vydry, Milana Uhdeho, Pavla Šafra (z 30.3.)+ (z 21.3.), Pavlíny Filipovské, Jaroslava Hutky, Pavla Svobody, Miroslavy Němcové, Zdeny Mašínové, gen. Jiřího Šedivého, Karla Schwarzenberga (z 24.3.) + (ze 14.2.) +(z 30.1.), (z 3.10.) + (ze 14.8.) Ivana Langera, Františka Gábora, Jana Šinágla (z 22.3.), německého velvyslance , Tomáše Klvani (z 20.3.)+ (z 12.3.), Luďka Niedermayera (z 20.3.), Martina Bursíka (ze 17.3.) (+z 4.2.) + (z 2.12.) (+ z 6.10. + z 6. 8. a z 23. 6.), Karla Svobody (z 16.3.) (+ z 28.1), Miroslava Kalouska (z 11.3.) + (ze 17.2.) + ( z 6.1.) (+ z 3. 12 + z 2.10.), Františka Laudáta, Pavla Teličky, Grigorije Paska (ze 3.3.) +(+ 19.11.) (+21. 10.), Daniela Hermana, Marka Ženíška (z 27.2.) + (z 12.2.) + (z 26.1.) (+ ze 14.1.), Michaela Kocába (z 25.2.) + (z 3.12.) (+ z 8. 11.), Lenky Víchové, Alexandra Tolčinského (z 23.2.) + (z 13.2.), Heleny Ilnerové, Petra Fialy (z 22.2) + (4.9.), Štefana Füleho, Martina Jana Stránského, Jiřího Zlatušky, gruzínského velvyslance Zaala Gogsadzeho, Jefima Fištejna (z 12.2.) (+z 11.12) , Jana Zahradila, Jakuba Jandy, Barbory Tachecí, Ivana Gabala (+ 21.11.), Josefa Mlejnka, Bohumila Doležala (z 25.1.) (+z 15.1.) + (z 27.8.) , Libora Dvořáka, Jiřího Grygara, Zdeňka Bárty, Michaela Romancova (ze 7.1.) (+ z 20.8.),Tomáše Peszyńského, Martina Balcara, Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) , , Alexandra Vondry, Čestmíra Hofhanzla, Petra Pitharta, Bohdana Zilynského, Cyrila Svobody (+ z 22.8. + z 1.9.) Stanislava Chernilevského, Andreje Zubova, Karla Janečka, Jana Urbana, Maji Lutaj, Františka Janoucha, , Vladimíra Hanzela, Anatolije Lebeděva či Alexandra Kručinina
O velikonočních svátcích vyvolalo rozruch vyjádření prezidenta Miloše Zemana, které v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz pronesl na adresu amerického velvyslance v Praze Andrewa Schapira. Ten označil za prekérní, pokud bude česká hlava státu při oslavách konce druhé světové války jediným státníkem zemí Evropské unie, který se jich přímo v Moskvě zúčastní. „Nedovedu si představit, že by český velvyslanec ve Washingtonu radil americkému prezidentovi, kam má cestovat. A nenechám si mluvit do plánů svých zahraničních cest žádným velvyslancem,“ konstatoval rezolutně český prezident.
O tom, že by si velvyslance Schapira pozval na Pražský hrad a své postoje mu podrobně vysvětlil, vůbec neuvažuje. „Obávám se, že po tomto prohlášení má naopak velvyslanec Schapiro dveře na Hrad zavřené,“ uvedl Miloš Zeman v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz a tato jeho odpověď se dostala do středu pozornosti jak médií, tak politiků. „Může se zdát, že pan prezident mohl zvolit jiný tón. Ale pokud se to napětí mezi panem velvyslancem a Hradem už natolik vystupňovalo, aniž jsme o tom věděli, tak se pan prezident asi domníval, že ta tvrdá slova jsou namístě,“ říká pro ParlamentníListy.cz politický analytik Zdeněk Zbořil na úvod svého pravidelného ohlédnutí za nejdůležitějšími událostmi uplynulého týdne.
Velvyslanec si spletl funkci s dozorcem nad českou zahraniční politikou
„Pokud jde o iniciátora, tak se mi zdá, že jak pan Schapiro, tak Wall Street Journal, který o tom také napsal, se až příliš spoléhají na své rádce českého původu, kteří jim vyprávějí o tom, jak je Miloš Zeman neoblíbený, jaký je rusofil a jak je nenávistně naladěn vůči Americe, což ale není pravda. Řekl bych, že ten krok stranou jako první udělal pan velvyslanec, který si spletl funkci velvyslance s protektorem nebo jakýmsi dozorcem nad českou zahraniční politikou. Zřejmě vztahy – to nejsou vztahy mezi Českou republikou a Spojenými státy – mezi panem velvyslancem, jenž organizuje večírky pro lidi, kteří potom agresivně kritizují prezidenta Zemana, a hlavou našeho státu jsou v podstatě neudržitelné,“ míní politolog.
Z této situace příliš mnoho východisek není, a ty, co se nabízejí, příliš pravděpodobně nevypadají. Včetně toho, že by USA svého velvyslance odvolaly. „Pokud by k tomu došlo, zhoršilo by to vztahy mezi lidmi, kteří mají na starosti českou politiku ve Spojených státech. A to by znamenalo velkou překážku pro jejich činnost, ať už pocházejí z americké, nebo z české strany. Je to sice osobní záležitost, která však může přerůst až v mezinárodní konflikt. Zatím se k tomu nikdo z Evropské unie nevyjádřil, je to jen komentováno v západoevropském tisku. A není ani tak úplně jasné, zda to panu Schapirovi i v té západní Evropě sem tam někdo nepřeje, že se mu dostalo takové odpovědi,“ přemýšlí Zdeněk Zbořil.
Schwarzenberg trousí moudra a nepřemýšlí, koho ještě zajímá
Na domácí politické scéně sklidil prezident především kritiku. Jeho poražený rival z přímé volby Karel Schwarzenberg si ulevil alespoň tím, že Miloš Zeman naštěstí už nikoho v zahraničí nezajímá a jako hlavu státu ho neberou. Premiér Bohuslav Sobotka prohlásil, že od Miloše Zemana to nebyla adekvátní reakce a že by uvítal, pokud by byl prezident v zahraniční politice profesionálnější. Bývalá předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová reakci hlavy státu označila za hloupou a dětinskou, zatímco její stranický kolega a první místopředseda Senátu Přemysl Sobotka ujistil, že pro něj USA zůstávají klíčovým spojencem a jejich velvyslanci zůstanou dveře do Senátu vždy otevřené.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník