Americký prezident na sebe v uplynulém týdnu významně upozornil hned několikrát. Například rétorikou v souvislosti s vyostřením sporu se Severní Koreou. O hrozbě konfliktu byla řeč i v nedělních otázkách Václava Moravce, kde si názory vyměňovali ministr obrany Martin Stropnický a poslanec Alexander Černý. Debata se stočila v podstatě i k obhajobě Ruska ze strany Černého a obhajobě Ameriky ze strany Stropnického. „Shodou okolností jsem debatu obou pánů v OVM sledoval. Asi tak třicet minut a hlavně tu část, který se týkala tzv. Korejské krize. Ačkoli oba mohli diskutovat téměř devadesát minut, nedozvěděli jsme se nic nového. Zřejmě nečtou třeba běžné německé noviny, kde probíhají intenzivní diskuse o tomto problému. V SRN se mnozí autoři politických komentářů dokázali už před několika týdny zbavit černobílého vidění stavu věcí,“ podotýká Zbořil. „Většinou si kladou otázku, jak se může KLDR účastnit nějakého jednání o své bezpečnosti, když její potenciální partneři ‚osvědčili‘ svou důvěryhodnost ve dnech bombardování Jugoslávie, během arabského jara a konečně i ve válce o Sýrii,“ dodává.

„Zřejmě si oba naši dnes diskutující upřímně myslí, že KLDR musí nebo může vyvěsit bílý prapor a že existuje jen jedno definitivní řešení. To si zřejmě ale nemyslí autority KLDR ani KR, a proto bychom se mohli více zajímat, co se o celé krizi říká třeba v Soulu,“ doporučuje Zbořil s tím, že možná bychom byli překvapeni, že ti, kteří žijí celá desetiletí v situaci permanentního válečného ohrožení (jihu, stejně jako severu) uvažují o více možnostech řešení celého konfliktu. „Např. vyjednávajícího modelu 2+3 (KLDR, KR + USA, RF a ČLR), nebo se snaží najít vhodného moderátora takového vyjednávání. A také se zamyslet nad tím, komu to 64 let trvající napětí a konflikt  vlastně vyhovuje. Ve všech těchto pěti zemích, ale i v celém regionu. A také, jaký vliv tento stav má na vývoj mezinárodních vztahů jako celku. Snad by měli naslouchat slovům Angely Merkelové, stále ještě kancléřky SRN, o rozdílných názorech v USA a v Německu na současný ‚řízený chaos‘ v zájmu jedné nebo více velmocí,“ doplňuje Zbořil.

Nemusíme si myslet, že americký prezident je „šílený stařec“

Americký prezident ovšem dokáže mít problém i se sportovci. Spor s americkými fotbalisty se rozhořel poté, co Trump v pátek vyzval vedení Národní fotbalové ligy, aby neumožnilo hrát těm sportovcům, kteří dávají najevo své postoje během americké hymny. Hráči vyjadřují pokleknutím během tradičního předzápasového nástupu s hymnou podporu hnutí proti policejnímu násilí na černoších. Tento trend zahájil loni hráč sanfranciského klubu Colin Kaepernick, od té doby se k němu připojily desítky sportovců. „Nepotěšilo by vás, kdyby jeden z těch majitelů (klubů) NFL, když někdo neprojevuje respekt naší vlajce, řekl, hned toho zkurvysyna stáhněte z trávníku, pryč s ním, má padáka?“ řekl Trump davu svých příznivců na mítinku v Alabamě. Takto informovaly novinky.cz i další média. Kromě kritiky ze všech stran je výsledkem Trumpovy rétoriky i to, že basketbalisté Golden State Warriors letos nenavštíví prezidenta v Bílém domě a přeruší tak letitou tradici. „Nemusíme si sice myslet, podobně jako Kim Čong-un, že americký prezident je ‚šílený stařec‘, ale některá jeho vyjádření k zahraniční, ale i vnitřní politice Spojených států jsou velmi originální,“ reaguje politolog. „Známe i ze své zkušenosti a komentářů výroků českého prezidenta Miloše Zemana, že někteří novináři a političtí komentátoři umějí, když chtějí, vyjádření kohokoli jakkoli přeformátovat podle vlastní potřeby nebo nějakého zadání. Dnes je v zájmu některých skupin v USA dehonestovat prezidenta při jakékoli příležitosti, tak jim zkusme třeba neradit a nechat si jejich problém s Bílým domem, symbolem amerických ideálů, vyřídit doma a nezatahovat Korejce, Syřany, ale i Rusy, Ukrajince a Evropany do událostí spojených s miliony a milardami NFL. Jejich příliv a toky americkými bankovními domy stejně neumíme ovlivnit,“ dodal. 

Od doby, co nastoupil Donald Trump do úřadu se u nás vedou debaty o tom, co má společného s českým prezidentem Milošem Zemanem. V současné době se objevují i komentáře typu, že prezident narazil na dno a níž už nemůže. Jenže pak přijde následné nepříjemné překvapení. Právě tyto stavy prý mají Američané a Češi společné. „Nejen ve Spojených státech a v ČR se šíří skepse, nedůvěra k hodnotám a k politické reprezentaci (a politice obecně), a tak se snažíme objevit nějaký pevný bod, který by se mohl stát tím ‚pevným bodem‘, okolo kterého se budou naše osudy otáčet. A protože takový bod neexistuje, pokoušíme si ho vymyslet,“ komentuje Zbořil. „Donald Trump a Miloš Zeman jsou vlastně takové náhražky naší nedostatečnosti, a proto si z nich snažíme vytvořit hrdiny nebo obětní beránky. Nejsou a nemohou být ani jedním, ani druhým, protože chyba je v nás,“ dodává.

Je dobré se zmínit o stabilitě německé vlády

Angela Merkelová a její CDU/CSU vyhrála podle předpokladů německé volby. Druhé místo patří SPD. AfD se poprvé dostala do parlamentu. „Co k tomu říkat, když jsme o tom samém mluvili už skoro před rokem? Upozorňovali jsme na to, že kancléřka Merkelová mluví a jedná v zájmu zájmových skupin, jejich činnost někdy moderuje, někdy řídí. A někdy také tyto vlivové skupiny vedou a řídí Angelu Merkelovou,“ reaguje Zbořil. „Přesto je však dobré zmínit se o stabilitě německé vlády a úřadu kancléře/kancléřky a nehledat dokonce ani v jejím (podle našeho názoru chybném) rozhodnutí rozvrat politického systému Spolkové republiky Německo. K tomu je ještě velmi daleko a kdo nevěří, ať si spočítá frekvenci výměn vlád ČR, jejích předsedů a většiny administrativního personálu po roce 1993 a porovná se SRN. V Německu to chodí trochu jinak než u nás a svými zlozvyky nemusíme měřit tamější poměry,“ dodal. Zároveň také podotkl: „Dokonce vidím i na těchto volebních výsledcích jako pozitivní, že existují v SRN dvě velké politické strany, byť jedna ve stavu podobnému boxerskému klinči. A další dvě tři politické strany, které mohou postupně vytvářet ‚třetí sílu‘, se kterou máme u nás tradičně různé potíže.“

Publicista Jaroslav Šonka k tomu v komentáři pro Českou televizi poznamenal: „Hlasy pro AfD jsou naprosto ztracené hlasy, protože ta strana má naprosto nulový koaliční potenciál, což si ti lidé asi brzo uvědomí.“ Domnívá se, že až voliči zjistí, že tato strana legislativně nic neprosadí, odvrátí se od ní. Vysvětlil také, proč v průzkumech získala menší podporu než ve skutečnosti: „Ten efekt byl prozkoumáván předem, zadem a je to spíše to, že ta strana má do té míry perverzní náběhy, že se lidé styděli přiznat, že ji budou volit,“ vyjádřil názor publicista. Připomněl také, že strana uspěla především v bývalé komunistické části Německa.
„To je, bohužel, jen jakési proroctví, které se může a nemusí vyplnit. Politické systémy, a dokonce celé politické dějiny nejsou tak jednoduché. Co víme, o čem se bude v EU mluvit za rok nebo za dva? Možná na slova Jaroslava Šonky dojde, možná vůbec ne. Dokonce i z Německa od Výmarské republiky po současnost máme zkušenosti a víme, že více záleží na skutcích a slovech než na přáních sebesečtělejších analytiků,“ upozornil Zbořil.