Ohlédnutí za událostmi, které se odehrály na pozadí Dne státnosti, nelze začít ničím jiným než setkáním ministra kultury Daniela Hermana s dalajlámou, které je odstartovalo. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek v Partii televize Prima i ministr vnitra Milan Chovanec v OVM České televize shodně prohlásili, že jejich vládní kolega porušil dohodu v koalici, že všechny kontakty s dalajlámou budou na neoficiální bázi. Dva roky platila, všichni ji respektovali, až teď ji porušil Daniel Herman. Ministr kultury na jejich kritiku zareagoval na Twitteru. „Nikdy jsem nikomu neslíbil, že se nesetkám s dalajlámou. Naopak jsem řekl, že takový požadavek je v rozporu s mým svědomím a odmítám jej,“ uvedl. Jeho vyjádření nepřekvapilo v tom smyslu, že dle tradice politického kličkování nekomentoval jádro problému, tedy to, že v neoficiálním setkání mu nikdo nemínil bránit, ani to, že oficiální schůzkou podrazil celou vládu.

V té souvislosti je zajímavé, že předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek tuto dohodu Sobotkovy vlády respektoval a s dalajlámou se sešel mimo úřad. Tomu, že ministr kultury oficiální schůzkou zřejmě plnil něčí rozkazy, nasvědčují slova ministra Zaorálka, jimiž v televizi Prima popisoval svůj telefonát s Danielem Hermanem ještě před jeho schůzkou s dalajlámou: „Pan Herman mi řekl, že už je to hotová věc, že se situace vyvinula, že dalajláma přijde na ministerstvo. A pak mi řekl, že tam mám pana Koláře a další, tak abych zkusil přesvědčit je.“ „Kdyby to s ohledem na podobné události v minulosti u nás i v zahraničí nevypadalo jako zpravodajská hra, jejímž účelem je svržení vlády, prezidenta republiky a změna politických poměrů, a to za pomoci zahraniční moci a jejích agentů v České republice, mohlo by se nad tím mávnout rukou,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil své pravidelné hodnocení politického dění uplynulého týdne.

Když odejde z vlády, může Herman s dalajlámou meditovat o Marxovi

Podle jeho názoru si Daniel Herman zřejmě neuvědomil, že není ani předsedou vlády, ale ani „nezávislým“ členem vlády koaliční. „A jednak ohrozil zájmy země v zahraničí, jednak nevychází z postoje už třetí vlády České republiky ve vztahu k Čínské lidové republice. Pak by měl být ale důsledný a usilovat o zrušení řady smluv, které byly v posledních dvou letech mezi ekonomickými a také kulturními subjekty uzavřeny a se svými kolegy ve vládě a v Senátu, kteří chtějí soudit předsedu vlády, ministra zahraničí, předsedu Senátu a Poslanecké sněmovny, třeba jen navrhnout přerušení diplomatických styků s ČLR, pohrozit jí u nás tak oblíbenou tibetskou vlajkou, a hlavně poradit jí, jak se čínská vláda má chovat. Případně ji k tomu donutit vyhlášením nějakých sankcí. Pokud by na to například Evropská unie, USA a Velká Británie nepřistoupily, mohli bychom to učinit jako Česká republika bez nich, třeba i s novou politickou reprezentací v čele s doposud jen ministrem kultury Hermanem,“ míní politolog.