Ohlédnutí za událostmi, které se odehrály na pozadí Dne státnosti, nelze začít ničím jiným než setkáním ministra kultury Daniela Hermana s dalajlámou, které je odstartovalo. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek v Partii televize Prima i ministr vnitra Milan Chovanec v OVM České televize shodně prohlásili, že jejich vládní kolega porušil dohodu v koalici, že všechny kontakty s dalajlámou budou na neoficiální bázi. Dva roky platila, všichni ji respektovali, až teď ji porušil Daniel Herman. Ministr kultury na jejich kritiku zareagoval na Twitteru. „Nikdy jsem nikomu neslíbil, že se nesetkám s dalajlámou. Naopak jsem řekl, že takový požadavek je v rozporu s mým svědomím a odmítám jej,“ uvedl. Jeho vyjádření nepřekvapilo v tom smyslu, že dle tradice politického kličkování nekomentoval jádro problému, tedy to, že v neoficiálním setkání mu nikdo nemínil bránit, ani to, že oficiální schůzkou podrazil celou vládu.

V té souvislosti je zajímavé, že předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek tuto dohodu Sobotkovy vlády respektoval a s dalajlámou se sešel mimo úřad. Tomu, že ministr kultury oficiální schůzkou zřejmě plnil něčí rozkazy, nasvědčují slova ministra Zaorálka, jimiž v televizi Prima popisoval svůj telefonát s Danielem Hermanem ještě před jeho schůzkou s dalajlámou: „Pan Herman mi řekl, že už je to hotová věc, že se situace vyvinula, že dalajláma přijde na ministerstvo. A pak mi řekl, že tam mám pana Koláře a další, tak abych zkusil přesvědčit je.“ „Kdyby to s ohledem na podobné události v minulosti u nás i v zahraničí nevypadalo jako zpravodajská hra, jejímž účelem je svržení vlády, prezidenta republiky a změna politických poměrů, a to za pomoci zahraniční moci a jejích agentů v České republice, mohlo by se nad tím mávnout rukou,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil své pravidelné hodnocení politického dění uplynulého týdne.

Když odejde z vlády, může Herman s dalajlámou meditovat o Marxovi

Podle jeho názoru si Daniel Herman zřejmě neuvědomil, že není ani předsedou vlády, ale ani „nezávislým“ členem vlády koaliční. „A jednak ohrozil zájmy země v zahraničí, jednak nevychází z postoje už třetí vlády České republiky ve vztahu k Čínské lidové republice. Pak by měl být ale důsledný a usilovat o zrušení řady smluv, které byly v posledních dvou letech mezi ekonomickými a také kulturními subjekty uzavřeny a se svými kolegy ve vládě a v Senátu, kteří chtějí soudit předsedu vlády, ministra zahraničí, předsedu Senátu a Poslanecké sněmovny, třeba jen navrhnout přerušení diplomatických styků s ČLR, pohrozit jí u nás tak oblíbenou tibetskou vlajkou, a hlavně poradit jí, jak se čínská vláda má chovat. Případně ji k tomu donutit vyhlášením nějakých sankcí. Pokud by na to například Evropská unie, USA a Velká Británie nepřistoupily, mohli bychom to učinit jako Česká republika bez nich, třeba i s novou politickou reprezentací v čele s doposud jen ministrem kultury Hermanem,“ míní politolog.

Pro „hrdinu“ posledních dnů ale existují i další možnosti. „Anebo by naopak pan Herman mohl z vlády odejít, stát se třeba ředitelem České televize nebo založit další neziskovku, která by mohla vystupovat na ochranu lidských práv v ČLR aktivněji, než to dovoluje dosavadní postavení ministra koaliční vlády. Mohl by také počkat, až se pánové Horáček, Kolář, Pithart a další stanou prezidenty České republiky a potěšit nás, společně se svými aktivisty, nějakou novou ‚performancí‘. Samozřejmě nikdo nemůže bránit členům vlády, aby se scházeli s dalajlámou, ale ať potom odejdou z vlády. Budou moci v klidu s dalajlámou meditovat o tom, jak to vlastně bylo s tím Karlem Marxem. A i ti ostatní, když ta svá setkání považují za tak významná, nechť přesvědčí své kolegy nejen ve vládě, ale i v Parlamentu, že Česká republika musí změnit svou zahraniční politiku vůči ČLR a ukázat jí, že nám nejde jen o lidskoprávní aktivismus hrdel,“ podotýká Zdeněk Zbořil.

Je divné, že prezidenty Havla a Klause nenapadlo Bradyho vyznamenat

Podruhé sehrál Daniel Herman klíčovou roli kolem kauzy „strýčka“ – ve skutečnosti je to bratranec jeho matky – Jiřího Bradyho. Rozehrál hru o tom, že nedostal vyznamenání kvůli tomu, že on se sešel s dalajlámou a prezident Miloš Zeman se mu takto pomstil na přeživším holocaustu. Ale velvyslanectví Kanady, jejíž občanství má Jiří Brady, nedostalo žádnou informaci o tom, že by měl dostat české státní vyznamenání, což potvrdil mluvčí velvyslanectví Michael Vlček. Přitom velvyslanectví cizích států jsou pokaždé předem informována, pokud má jejich státní příslušník dostat české vyznamenání. V některých zemích jsou totiž pravidla, která říkají, že občan těchto zemí musí mít svolení své hlavy státu, aby vyznamenání cizí země přijal. Pár dní, které dělily dalajlámovu návštěvu od předávání státních vyznamenání, by sotva stačilo k potřebné proceduře s kanadskou stranou.