Zemanova „výchovná“ odplata Babišovi za chování po prvním kole voleb? Politolog promlouvá

03.03.2018 10:16 | Zprávy

ROZHOVOR „ČSSD po zkušenostech z minulé vlády vstupuje do vlastního hrobu a skáče tam dobrovolně,“ tvrdí o současné situaci ve Sněmovně politolog Petr Sokol. Za nejhorší variantu však účast sociálních demokratů v koalici nepovažuje. Preference ČSSD se totiž začaly nebezpečně blížit pěti procentům a existuje ještě větší strašák: předčasné volby, po kterých by mohl sáhnout Andrej Babiš. Podle Sokola tak vybírají nejméně nejhorší řešení z těch nejhorších. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz současně řekl, že Zeman je tím, kdo žádá, aby padlo tabu spolupráce s komunisty po roce 1989.

Zemanova „výchovná“ odplata Babišovi za chování po prvním kole voleb? Politolog promlouvá
Foto: CEVRO Institut
Popisek: PhDr. Petr Sokol, Ph.D., politolog, člen Katedry politologie a mezinárodních vztahů VŠ CEVRO Institut

V minulém rozhovoru před parlamentními volbami jste udělal malou předpověď, která se ukázala jako přesná. Řekl jste, že „Andrej Babiš potřebuje, aby po volbách byla v Poslanecké sněmovně většina hnutí ANO, komunistů a Okamury. Tím znemožní vznik koalice proti Babišovi a on sám si vybere, jak sestaví vládu, protože bez něj to nepůjde. Ostatní se s Okamurou a KSČM nemohou spojit. Čím více hlasů propadne a roztříští se, tím větší výhoda pro ANO“. Babiš nyní vyjednává koalici s ČSSD tolerovanou komunisty. Sociální demokracie ho ujistila, že klub ČSSD bude jednotný. Jak výhodná je pozice Andreje Babiše?

Já myslím, že jeho pozice je velmi výhodná v tom ohledu, že v současné chvíli disponuje pohodlnou většinou, kterou ve všech důležitých věcech využil. Součet hlasů hnutí ANO, SPD a KSČM mu dává velký manévrovací prostor k tomu, aby přitlačil ČSSD k vytvoření koalice víceméně podle svých podmínek. Ta jednání, která probíhají mezi ANO a ČSSD s podporou komunistů, jsou připravenou parlamentní stopatnáctkou.

SPD tedy na tomto hřišti nebude hrát?

Domnívám se, že nebude, pokud se sociální demokracii podaří udržet jednotu poslaneckého klubu, což je jediná překážka ke koalici s KSČM. Protože někteří poslanci ČSSD nejsou z takové koalice nadšení, znamená to, že Babiš si nechává na střídačce SPD. Jestliže by odpůrců koalice v ČSSD bylo více a neměla pohodlnou většinu, mohl by sáhnout po SPD, ale zejména vzhledem ke vztahům s Evropskou unií to není Babišova první volba, proto má zatím SPD v zásobě.

Je to pro ČSSD špatná možnost? Nebo je ještě horší tiše tolerovat menšinovou vládu, nebo jít do opozice, kde by straně – například podle prezidenta Miloše Zemana – hrozilo zapomenutí a pokles voličů pod pětiprocentní hranici?

Není velký rozdíl ve výsledku vzhledem k voličům, zda ČSSD do vlády vstoupí, nebo ji bude jen podporovat. Z důvodu velmi rozdělené atmosféry na skupinu, která si Andreje Babiše přeje a nepřeje ve vládě, tak někdo, kdo umožní vznik jeho vlády, ponese téměř stejnou zodpovědnost, jako by do vlády vstoupil. Zároveň by však ČSSD nemohla profilovat své nové tváře na ministry, což potřebuje. Ovšem na druhou stranu po zkušenostech z minulé vlády ČSSD vstupuje do vlastního hrobu a skáče tam dobrovolně. Nedá se vyvodit, že by šlo o nejhorší variantu. Preference ČSSD se začaly nebezpečně blížit pěti procentům a existuje ještě větší strašák, což je možnost předčasných voleb, po kterých by Babiš mohl sáhnout. Řekl bych, že vybírají nejméně nejhorší řešení z těch nejhorších. 

A hrozilo by sociální demokracii v opozici zapomenutí a pokles hlasů?

Na první pohled nikoliv, protože strany v opozici zpravidla rostou. Mohou kritizovat vládu a strana se v opozici většinou spíše ozdraví. Vláda jim musí nechat určitý prostor, když je levicová vláda, pravice roste a naopak. Nesdílím názor Miloše Zemana, že opozice je nejhorší volba pro ČSSD. Zádrhel opozičního postavení spočívá v tom, že ANO se posunulo voličsky i programově doleva a je otázka, zda by ČSSD prostor pro opoziční a levicovou politiku zůstával. Papírově by měla růst, měla by se ozdravit, ale v konfrontaci s programově a názorově středolevým hnutím ANO by to měla těžké. Takže ani opoziční pozice není úplně bez otazníku.

Prezident Miloš Zeman byl na sjezdu ČSSD a nyní také pojede na sjezd KSČM. Sleduje tím něco, nebo se jedná o běžnou věc?

V první řadě je to oplátka za podporu KSČM, že nepostavila protikandidáta do prezidentských voleb a podpořila Zemana. On jim jede poděkovat. Do značné míry to souvisí s faktem, že Zeman podporuje, aby se vláda poprvé od roku 1989 opřela o krajně levicovou stranu a v zásadě o stranu, která se dá v některých aspektech označit za extremistickou, a došlo tím k pádu tohoto tabu. Zeman si přeje, aby to tabu padlo, proto činí gesto poděkování a prolomení hranice, která zatím v politickém spektru existovala.

Je toto gesto zároveň poděkováním i pro hnutí ANO? Tedy Miloš Zeman zbořením tohoto tabu napomůže hnutí ANO, které by za podporu komunisty už nebylo tolik osočováno? A je to i poděkování za podporu při prezidentských volbách?

Tak Babiš se Zemanem určitě sledují stejný zájem. Andrej Babiš by si dokázal raději představit vládu bez KSČM, ale v dnešní situaci mu nezbývá než spolupracovat s komunisty. Oba mají stejný názor a oba chtějí KSČM dostat do vládního uspořádání. Možná bych neřekl, že se jedná o děkování, ale o určitou pomoc Andreji Babišovi.

Řekl jste mi rovněž, že „Babiš má širokospektrální voliče a nelze ho jednoznačně zařadit. Proto je složité jeho voliče jednoduše definovat“. Snahu orientovat se na pravici i levici zároveň jste označil za taktiku, která mu zatím vychází. Dá se taková taktika udržet dlouho?

Dlouho se udržet nedá, protože – jak se to i nyní ukazuje – strana, která zkouší být široce roztroušená, se nakonec začne posouvat doleva, nebo doprava a Babiš to svým způsobem udělal. Nejdříve stál jeho úspěch na pravicových voličích a dnes je ANO nejsilnější v okresech Chomutov, Most, Tachov a v oblastech, kde byla dříve silná KSČM a ČSSD. Dnes se část pravicových voličů Babiše snížila a volí ho hlavně levicoví voliči, takže není zase tak široce rozkročen, jen se zprava posunul doleva, přičemž popírá rozdíl mezi pravicí a levicí a díky tomu nějaké pravicové voliče ještě má. 

I vaše další předpověď se ukázala jako pravdivá. Řekl jste: „Hnutí ANO jemnější, či silnější formou podpoří Miloše Zemana minimálně tak, že proti němu nikoho nepostaví. Maximální podpora bude vypadat tak, že Babiš zavelí k jeho otevřené podpoře třeba před druhým kolem, což mu samozřejmě pomůže, protože voliči hnutí ANO se rekrutují ze skupiny, která Miloše Zemana překrývá.“ To se nakonec stalo. Jak moc ANO pomohlo Zemanovi a jaký vztah mezi nimi očekáváte nyní, když Zeman už Babiše nepotřebuje, ale Babiš Zemana stále ano?

Volební geografie prezidentských voleb ukázala jasně, že ANO a Andrej Babiš Zemanovi velmi výrazně pomohl. Tam, kde volí hnutí ANO, tam ve druhém kole Zeman ještě upevnil svůj náskok. Voliči, kteří nedali hlas Zemanovi v prvním kole a končili u Horáčka, šli v druhém kole do sloupečku právě Zemana. Hnutí ANO mu jednoznačně pomohlo, více už by mu pomohla jen podpora před prvním kolem, ale vzhledem k tomu, že ANO a Andrej Babiš je téměř stejná množina, platí, že podpora byla maximální. Zároveň Babiš před prvním kolem v podpoře zaškobrtnul.

Když se zdálo, že favoritem je Jiří Drahoš, v tom šoku Babiš mluvil kriticky k Zemanovi i jeho okolí. To je věc, kterou se mu Zeman pokusí ještě někdy vrátit. Jejich vztah po ustanovení vlády může přestat být idealistický, ale všimli jsme si u vládního uspořádání, že dnes mají velmi podobné zájmy a rozdělit je může pouze osobní rivalita, nic jiného. Víme o Zemanovi, že je pro něj důležité výchovně trestat ty, co udělali něco proti němu. To je jeho styl a nelze vyloučit, že odplata za dění mezi prvním a druhým kolem může přijít.

ČSSD vede Jan Hamáček. Předtím jste tvrdil, že odchodem Sobotky získala nějakou naději, že bude moci na žebříčku preferencí stoupat a strana bude moci ukázat, že prošla obměnou. Je Hamáček ve spojení se Zimolou tím, kdo vrátí sociálním demokratům politickou sílu?

Situace, kdy byli zvolení tito dva představitelé a zastánci dvou odlišných vnitrostranických křídel, umožnuje, aby se strana dala dohromady a nerozpadala se. Zvolili vedení, které může stranu sjednotit. Stále však – a to bych opakoval, co jsem říkal – větší levicovou stranou na počet voličů je hnutí ANO. Sociální demokraté budou obtížné ukazovat, že jsou těmi pravými a nikdo jiný. Volby na sjezdu ukázaly, že má tato dvojice silnou podporu, a proto v ČSSD nemají jinou variantu hledat někoho jiného. Jejich úspěch spíše ovlivní, jakou zvolí variantu vládního uspořádání. Teď je období jakéhosi mezičasí a těžko posoudit, zda uspějí. Skoro bych si myslel, že by opozice byla lepší, ale tak by zase ANO hrozilo předčasnými volbami.

Jak těžké bude přesvědčit o jednotě klubu Bohuslava Sobotku a Milana Chovance, aby podpořili vládu s hnutím ANO?

Zejména poslanec Chovanec s tím takový problém mít nebude, protože o tu koalici víceméně usiloval sám. V momentě, kdy nebude čelným představitelem ČSSD, a tím pádem ministrem a podobně, bude to složitější. Ale on si koalici vždycky přál a určitě ji nebude blokovat. V případě Sobotky to může být složitější, na druhou stranu hlasy z ČSSD říkají, že není žádný rebel a není typem poslance, který by podrážel, když se strana rozhodne. Domnívám se, že to skončí jednotným klubem ČSSD, nebo se Sobotka vzdá mandátu, aby nemusel hlasovat, ale nebudou vyhazovat koalici do povětří.

Jak vnímáte politiku a úspěch SPD Tomia Okamury? Za veřejně prezentované názory bývá označován za rasistu, xenofoba, fašistu a podobně. Je takový? Nebo voličům prostě chybí takový přístup k migraci, jaký on prosazuje, zatímco jiné strany jej nenabízejí?

SPD je v první řadě klasické protestní uskupení, které nabízí protestní způsob politiky, proto ho lidé volí. Hlavně kvůli problému migrace, a i proto, že v podstatě kritizuje vše ostatní. Když se totiž podíváte na problém migrace, SPD nemá výrazně jiný postoj k migraci než ostatní. Pouze Okamura a SPD o tom mluví způsobem, který části společnosti konvenuje, protože je radikální. Je stranou protestní, radikální, krajně pravicovou a voliči by ji volili, i kdyby problém migrace neexistoval.

Jedná se o odpor proti chování zaběhlých politických stran. Nálepky nehrají tak velkou roli a pro část společnosti je takový způsob politiky nepřijatelný a nikdy ho volit nebude. Jeho slovník mu na jednu stranu pomáhá, a na druhou i Andrej Babiš, který tvrdí, že mají programovou shodu téměř na sto procent, s ním nechce jít primárně do vlády. Ví, že by měl problémy nejen doma, ale i v zahraničí. Nálepky sice nerozhodují, ale fakticky sedí.
 

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Zuzana Koulová

Martin Exner byl položen dotaz

Kdo přesně podle vás nebere válku na Ukrajině vážně?

A co máte na mysli tou podporou Ukrajiny všemi prostředky? Měli bysme tam nasadit i vlastní vojáky? Nebyl by ale tento krok začátek třetí světová? A máte dojem, že se Ukrajině pomáhá málo?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pravda a láska proti Trumpovi. 17. listopad bude horký

4:44 Pravda a láska proti Trumpovi. 17. listopad bude horký

Ponesou se letošní oslavy událostí 17. listopadu 1989 ve jménu protestů a nesouhlasu se zvolením Don…