Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Martina C. Putny, Alexandra Vondry, Pavla Teličky, Jany Černochové (z 11.4.), Jana Bartoška (z 12.4.) , Vladimíra Hučína, Jiřího Zlatušky (z 8.4.), (+ z 21.2.), Romana Jocha (ze 7.4.) (ze 4.3.) + (ze 14.1.) (+ 8.12. + 11. 9 +ze 7. 8.), Mariusze Jurosze, Karla Hvížďaly, Václava Vydry, Milana Uhdeho, Pavla Šafra (z 30.3.)+ (z 21.3.), Pavlíny Filipovské, Jaroslava Hutky, Pavla Svobody, Miroslavy Němcové, Zdeny Mašínové, gen. Jiřího Šedivého, Karla Schwarzenberga (z 24.3.) + (ze 14.2.) +(z 30.1.), (z 3.10.) + (ze 14.8.) Ivana Langera, Františka Gábora, Jana Šinágla (z 22.3.), německého velvyslance , Tomáše Klvani (z 20.3.)+ (z 12.3.), Luďka Niedermayera (z 20.3.), Martina Bursíka (ze 17.3.) (+z 4.2.) + (z 2.12.) (+ z 6.10. + z 6. 8. a z 23. 6.), Karla Svobody (z 16.3.) (+ z 28.1), Miroslava Kalouska (z 11.3.) + (ze 17.2.) + ( z 6.1.) (+ z 3. 12 + z 2.10.), Františka Laudáta, Grigorije Paska (ze 3.3.) +(+ 19.11.) (+21. 10.), Daniela Hermana, Marka Ženíška (z 27.2.) + (z 12.2.) + (z 26.1.) (+ ze 14.1.), Michaela Kocába (z 25.2.) + (z 3.12.) (+ z 8. 11.), Lenky Víchové, Alexandra Tolčinského (z 23.2.) + (z 13.2.), Heleny Ilnerové, Petra Fialy (z 22.2) + (4.9.), Štefana Füleho, Martina Jana Stránského, gruzínského velvyslance Zaala Gogsadzeho, Jefima Fištejna (z 12.2.) (+z 11.12) , Jana Zahradila, Jakuba Jandy, Barbory Tachecí, Ivana Gabala (+ 21.11.), Josefa Mlejnka, Bohumila Doležala (z 25.1.) (+z 15.1.) + (z 27.8.) , Libora Dvořáka, Jiřího Grygara, Zdeňka Bárty, Michaela Romancova (ze 7.1.) (+ z 20.8.),Tomáše Peszyńského, Martina Balcara, Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) ,Čestmíra Hofhanzla, Petra Pitharta, Bohdana Zilynského, Cyrila Svobody (+ z 22.8. + z 1.9.) Stanislava Chernilevského, Andreje Zubova, Karla Janečka, Jana Urbana, Maji Lutaj, Františka Janoucha, , Vladimíra Hanzela, Anatolije Lebeděva či Alexandra Kručinina
Letos už po třinácté odpovídal ruský prezident Vladimir Putin v rámci „přímé linky“ svým občanům na otázky. Rusové svému prezidentovi, kterému za poslední měsíce důvěřuje stabilně přes osmdesát procent z nich, položili více než tři miliony otázek. A Putin s klidem odpovídal čtyři hodiny v kuse v živém televizním přenosu.
Jak už pro ParlamentníListy.cz uvedla analytička Veronika Sušová-Salminen, která Putinův výstup sledovala, nekonalo se žádné překvapení, ruský vůdce podle ní hovořil celkem konzistentně.
ParlamentníListy.cz nyní přinášejí komentář politika a diplomata Jaroslava Bašty, který kromě svého ministerského angažmá ve vládě Miloše Zemana působil později jako velvyslanec na Ukrajině i v Rusku.
Jaroslav Bašta zmiňuje například pasáž, kdy Putin hovořil o sankcích. „Ruský prezident pohovořil o blahodárném vlivu sankcí, které velmi ulehčují restrukturalizaci ekonomiky i modernizaci státní správy, protože formule ‚je to kvůli západním sankcím‘ nedovolí nikomu změny kritizovat nebo sabotovat,“ píše pro ParlamentníListy.cz Bašta.
A dále vypichuje Putinova slova o tom, že Rusko nemá imperiální choutky a nechce obnovovat impérium. Zato USA prý nepotřebují žádné spojence, ale chtějí vazaly. A vazalem Rusko nebude.
„I třináctá repríza otázek občanů Vladimíru Putinovi ukázala roli, kterou ruský prezident hraje v životě své země. Jeho popularitu lze vysvětlit také tím, že nejen Vladimír Putin, ale i občané RF považují čtyři hodiny milionů otázek a stovky odpovědí za demokratický dialog,“ shrnuje celkově vystoupení prezidenta Ruské federace někdejší český velvyslanec v Moskvě.
Celý komentář Jaroslava Bašty pro ParlamentníListy.cz zde:
I letos ruský prezident zopakoval každoroční jarní rituál, kdy odpovídal v přímém přenosu na otázky občanů své země. Obrátilo se na něho něco přes tři miliony zájemců o jeho stanovisko či komentář a na vybrané dotazy odpovídal přes čtyři hodiny. Nejvíce všechny zajímala ekonomika, bezpečnost, zahraniční politika. V odpovědích Vladimíra Putina vedle starších tezí o tom, že Ruská federace potřebuje dva roky na zotavenou, zazněly i velmi optimistické tóny. Týkalo se to posílení rublu, zažehnání hrozby nekontrolovatelné inflace, chválil ruské banky, že se vypořádaly se sankcemi bez potřeby státní pomoci, protože zvládly splatit 160 miliard dolarů půjček, které musely vrátit, a nenarušila se funkčnost jejich fungování.
Ruský prezident pohovořil o blahodárném vlivu sankcí, které velmi ulehčují restrukturalizaci ekonomiky i modernizaci státní správy, protože formule „je to kvůli západním sankcím“ nedovolí nikomu změny kritizovat nebo sabotovat. V tomto ohledu mají opravdu jednoznačný pozitivní dopad. Za zmínku stojí způsob, jakým se vypořádal se stížností na nemožnost splácet hypotéky ve valutě, když rubl ztratil tolik na své hodnotě – občan, který bere výplatu v rublech, ale hypotéku si pořídil ve valutě, vzal na sebe dobrovolně kurzové riziko a nemůže žádat pomoc od státu.
Asi nejzajímavější byly odpovědi na otázky týkající se obecně bezpečnosti, obrany a mezinárodní bezpečnosti. Vybírám: Již Alexandr III. říkal, že jedinými spojenci Ruska jsou ruská armáda a ruské námořnictvo. „Být přáteli a nepřáteli Ruska je stejná čest. Nicméně nikoho z mezinárodního společenství nepovažujeme za své nepřátele a nikomu nedoporučujeme, aby nás považoval za svého protivníka. Nechystáme se s nikým válčit, ale budeme upevňovat svou obranyschopnost natolik, aby si každý rozmyslel s Ruskem bojovat.“
„Nechceme obnovovat impérium, Rusko nemá imperiální choutky, ale chceme zajistit důstojný život i Rusům žijícím za našimi hranicemi…“
Zajímavá také byla odpověď týkající se obnovení normálních vztahů se Západem - „My jsme je nepokazili, jsme pro normální vztahy se všemi státy, na Východě i Západě. Ale oni nepotřebují spojence, chtějí jen vazaly – mám na mysli USA. V takovém systému vztahů Rusko fungovat nemůže. Proto hlavní podmínkou obnovení normálních vztahů je respekt k Rusku a respektování jeho zájmů.“
Putin znovu popřel přítomnost ruské armády na východní Ukrajině. Dodávku protiletadlového komplexu S 300 Íránu zdůvodnil občanskou válkou v Jemenu a zhoršením bezpečnostní situace v regionu. Domnívá se, že tím zabrání další eskalaci konfliktu.
Zajímavá byla i otázka, která „nepadla“, ač ji všichni očekávali – o svobodě slova pro Krymské Tatary.
I třináctá repríza otázek občanů Vladimíru Putinovi ukázala roli, kterou ruský prezident hraje v životě své země. Jeho popularitu lze vysvětlit také tím, že nejen Vladimír Putin, ale i občané RF považují čtyři hodiny milionů otázek a stovky odpovědí za demokratický dialog.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka