Česko má nového prezidenta. Co na něj říkáte a jak hodnotíte celé finále kampaně?
Vyhrál kandidát, který prosazoval konsenzuální přístup k funkci, chtěl zastřešovat občany a nabízel klid. Ukázalo se, že tato koncepce voličům vyhovovala více, než představa prezidenta, jako faktické opozice proti vládě. Pokud bychom žili v „normálních“ časech, mohli bychom čekat ještě výraznější vítězství, když ne Petra Pavla, tak kandidáta „jeho typu“, ale poměrně velký početní zisk bývalého premiéra Andreje Babiše ukazoval, že hodně lidí se bojí o svou budoucnost. Bohužel, kampaň byla velmi agresivní. Ani ne ze strany kandidátů samotných, jako jejich podporovatelů a zejména poražená strana po mém soudu až příliš sázela na vyvolávání strachu a obav.
Psal jste o tom, že podle vás vyhrála „lepší možnost, spojující koncepce a konsenzuální osobnost“. Voliči Andreje Babiše jistě spokojení nejsou, jak dlouho si myslíte, že jejich rozladění potrvá?
Určitě ano, a je velkou výzvou nejen nového prezidenta, aby zakopal válečnou sekeru a hledal cesty, jak právě k těm, kteří ho nevolili, protože okamžikem, kdy zvítězil, přestal být kandidátem některých a začal být prezidentem všech. Čeká nás zcela nepochybně náročné období, navíc umocněné tím, že různé krize trvají již čtvrtým rokem a postava v čele státu je nejen symbol, ale také svorník společnosti, a to bez ohledu na to, kdo tuto funkci momentálně zastává.
Vyhraněná kampaň druhého kola vytvořila nevyhnutelně koncept a narativum souboje „dobra“ proti „zlu“. Jednalo se o proces vzniku idolu, jak píšete na svém blogu. Převedení kandidáta na idol je vysvětlením, proč jednoho člověka mohou podporovat i jinak velmi výrazně odlišní voliči. Teď ovšem podle vás budou lidé očekávat, že se jejich představy naplní, což může být trochu rizikové. Můžete tento proces ještě více popsat?
Je to běžný sociální proces idolizace, při kterém v určitém člověku vidíme své, nebo pro sebe důležité vlastnosti. Znáte Harryho Pottera? Pokud ano, pak Idol je takové zrcadlo z Erisedu, ve kterém ale vidíte to, jak byste si představovali ideálního prezidenta, vůdce, člověka. Přitom samozřejmě nevidíte negativní vlastnosti, které má každý, a současně míjíte i některé pozitivní. Čím více různých lidí vidí jeden idol, tím více se navzájem přesvědčují o tom, že je to idol správný, a to dokonce i tehdy, když jsou jejich názory dost rozdílné. Bohužel, mezi představami a realitou je rozdíl, takže když má idol doopravdy ukázat, jak funguje, prostě není možné, aby vyhovoval všem.
Na blogu jste popisoval, že z idolu se stane politik. Idol padne poté, co se zjistí, že není tak „zelený“, tak „liberální“, tak „lidskoprávní“ a dost možná ani tak „bezúhonný“, jak se před volbami, především před jejich druhým kolem zdálo. Píšete, že na tom není nic špatného. Co když se mýlíte a Petr Pavel bude idolem i za pět let?
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá