Ještě rok a půl zbývá do příštích parlamentních voleb a zvolna začíná docházet na slova premiéra Petra Fialy, že v době jejich konání už lidé ocení, co pro ně pětikoalice ve funkčním období udělala, a znovu jí dají svůj hlas. Začněme inflací. Ta naposledy spadla ke dvěma procentům a prý ji zkrotila vládní opatření. Má tohle tvrzení nějaké opodstatnění?
Rozumím tomu, že marketinkoví poradci vlády pětikoalice dělají maximum. Ale pokud vyloženě nelžou, tak dávají takové informace, které jsou minimálně polopravdami. Ano, inflace se stáhla ke dvěma procentům. Otázkou ovšem je, jak vysoká bude za první kvartál. Ale především se nedá odpárat skutečnost, že inflace za poslední dva roky byla řádově desítky procent. Jediná sociální skupina obyvatelstva, jíž byla inflace ještě do loňska jakž takž kompenzována, byli důchodci. Valorizace za Babišovy vlády byly skutečně velkorysé a uchránily státní rozpočet od extrémních výdajů na sociální výpomoci. Protože pokud by se těm dvou a půl milionu důchodců nedostalo formou částečně valorizovaných důchodů, tak by si museli chodit pro sociální dávky. A jestli dnes říká Fiala nebo Stanjura, že začínáme bohatnout, tak zapomínají říct, že začínáme bohatnout poté, co se republika vrátila s životní úrovní někam o pět, šest, osm let zpátky. Jinak to je bohapustá demagogie, kterou nepamatuji. To si nedovolila žádná vláda.
Těmi polopravdami máte na mysli to, že komentují poslední inflaci 2,3 procenta, ale už zapomínají dodat, o kolik země za jejich vládnutí zchudla?
To je oblíbený trik. Vždyť co to znamená inflace dvě procenta? To, že se k těm předchozím třiceti procentům připočtou nově dvě procenta, takže zboží je dražší o 30, 35, 40 procent. Lidi nekupují za inflaci, oni kupují za ceny zvýšené inflací. A to, že teď inflace, zaplaťpánbůh, spadla ke dvěma procentům, je jenom přechodná záležitost, zase půjde nahoru. Takže zaměňovat inflaci za ceny je prostě omyl, nebo lež.
Vláda šíří optimismus, Petr Fiala mluví o konci zdražování, jeho ekonomický poradce Štěpán Křeček dokonce mluvil o dni vítězství nad inflací. Co tedy vás vede k tomu, abyste hovořil o dvouprocentní inflaci jako přechodné záležitosti?
Tak není to žonglování se slovíčky. Je velmi pravděpodobné, že inflace už nebude těch 15, 16, 18 procent, že nebude ani 12, že nebude ani 10. Čili zdražování zpomaluje, ale pořád zdražování trvá. To znamená, jestli je inflace dvě procenta, tak se zdraží o dvě procenta. Jestli je inflace 5 procent, tak se zdraží v průměru o 5 procent. Nezpochybňuji skutečnost, že některé výrazné proinflační impulsy vyhasly, především pokud se týče energií, ale to neznamená, že se přestalo zdražovat. Jen se zdražuje méně, než se zdražovalo v předchozích dvou letech.
A za to, že pan Křeček mluví, jak mluví, je placen. Tomu rozumím. Také jsem dělal poradce předsedů vlády, ale nikdy bych takovou apodiktiku, nezvratnost, nepochybnost za své šéfy nevypustil, i kdyby to byla pravda. To se prostě nedělá. To je horší než servilita. Ale snad to ani nebyl jeho výplod, ale vymyslel si to nějaký hodně servilní novinář. Považuji totiž pana Křečka za gramotného ekonoma. Ale propagandista umí všechno možné.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník