Tak tu máme druhé kolo. Jediné překvapení z prvního kola bylo, že Pavel a Babiš získali dohromady 70 % hlasů, tedy zbytek kandidátů se ani nepřiblížil. Sázeli Češi na jistotu? A co říkáte na to, že 70 % lidí hodilo svůj hlas bývalému komunistovi?

Tak vysoký podíl pro kandidáty na prvních dvou místech jsem nečekal. Z jednoho úhlu pohledu se dle výsledků prvního kola jeví, že velká část voličů na jistotu opravdu sázela. Z druhého – toho smutnějšího – se pak bohužel zdá, že tuto volbu značně ovlivnila – ne-li přímo moderovala – mainstreamová média. A to především tím, jak bezprecedentně segregovala kandidáty na tři „vyvolené“ a zbytný zbytek. A to na základě pofiderních průzkumů veřejného mínění, o nichž víme, že jejich cílem není veřejné mínění reflektovat, ale usměrňovat, jak je žádoucí.

A že 70 procent lidí hodilo svůj hlas bývalému komunistovi? Kdybych chtěl být jízlivý, tak budu parafrázovat slova Vojtěcha Filipa, který zmínil, že KSČ měla holt solidní kádrovou politiku. Tento výsledek rovněž částečně odráží, jak kvalitní, nebo nekvalitní byl pro voliče dostupný výběr kandidátů.

Má cenu komentovat výkon některého z kandidátů, který se do druhého kola nedostal? Danuši Nerudovou? Jaroslava Baštu?

Pan Bašta byl k jeho smůle stejně jako ostatní vyjma třech vyvolených mediálními agitátory degradován na kandidáta druhé kategorie. Danuše Nerudová jen potvrdila, že inteligence jí do vínku příliš dána nebyla a každým dalším mediálním výstupem sama sobě ubírala procenta. Následné spojení jejího týmu s týmem oportunistického převlékače uniforem je pak pro mě dalším podrazem – sic očekávaným.

Vzhledem k povolenému výdajovému limitu na kampaň bych se na místě Andreje Babiše podíval na možné přesáhnutí ze strany Petra Pavla. Poté, co se Nerudová se svým týmem a rozpočtem odevzdala do jeho rukou. A její slova o tom, že ukázala, že se kampaň dá vést pozitivně, načež hned záhy označí Andreje Babiše za nejhorší zlo, opět pouze potvrdila její malost v myšlení i konání.

Jak vnímáte slova Andreje Babiše, že generál Pavel by tuto zem zatáhl do války. Je fér něco takového říct, když válečný stav vyhlašuje Parlament? Nebo je třeba hledat širší kontext?

Vzhledem k historii generála Pavla a jeho úzké vazby na struktury NATO, je jeho proválečná iniciativa pravděpodobná. Na místě jsou obavy, že tento chameleon, který každému režimu bude strkat hlavu do zadnice, bude jen prodlouženou rukou Američanů, NATO… Byl přece vzdělán, vyškolen i vycvičen na to, aby poslouchal rozkazy. Vzhledem k tomu, že to dotáhl až do vedoucí pozice v NATO i můžeme tušit, z které strany ty rozkazy budou přicházet.

Samozřejmě, sám o sobě prezident zemi do války nezatáhne, ale zcela zásadní a bezprecedentní problém a velké nebezpečí vidím v tom, že v případě dosazení generála Pavla coby kandidáta „pětikoalice“ na pozici vrchního velitele ozbrojených sil, bude stejně jako za minulého režimu mít „strana“ pod palcem všechno. Od Sněmovny přes Senát až po prezidenta. A v návaznosti na to také Ústavní soud. Bude chybět jakákoliv „opoziční“, protinázorová pojistka, protiváha na vrcholném postu. Ne že by Andrej Babiš šel proti proudu a proti stávajícímu režimu, ale nelze mu upřít, že s těmi, co jsou nyní u kormidla, není úplně kamarád.

Může Andrej Babiš zajistit mír, jak slibuje?

Nikdo v České republice mír zajistit nedokáže. Můžeme si nalhávat, co chceme, ale naše elity, ať už takové, nebo makové jsou v drtivé většině vždy pouhými vykonavateli notiček, které se píšou trochu někde jinde – a mimo naši zemi. Ovšem Andrej Babiš může působit jako jistá brzda proti válečnému štváčství, které slyšíme dnes a denně z úst současných vládních představitelů a mainstreamových médií. Minimálně existuje určitá naděje.

Petr Pavel pro změnu Babiše označuje za součást „proruského světa“. Udělal podle vás Andrej Babiš něco, co by zavdávalo důvod pro takové označení?

Nejsem si toho vědom. Samozřejmě můžu něco opomíjet. Ale tady mám pocit, že Petr Pavel pouze opakuje prefabrikované paradigma: „kdo není s námi“, je „proruský šváb“ či „agent“. Naopak vzhledem k napojení Andreje Babiše na struktury EU – třeba skrze dotační byznys – by byl Andrej Babiš logikou Petra Pavla spíše součástí probruselského světa. Jeho návštěva centrály CIA v Langley pak zase může evokovat Babiše jako součást proamerického světa. 

Zmocněnec pro média a dezinformace Michal Klíma popřel, že by Petr Pavel chtěl zavést cenzuru. Jak praví staré úsloví, nikdy nevěř něčemu, co nebylo oficiálně popřeno? Dá se to brát jako potvrzení?

Řekne-li vám vrchní cenzor, pardon zmocněnec pro média a dezinformace, Klíma, že jeho souvěrec nechce zavést cenzuru, budete mu věřit? Ne podle slov, ale podle činů poznáte je. Petr Pavel samozřejmě nechce zavést cenzuru, ale nepopře, že chce zvýšit úsilí v boji s takzvanými „hybridními hrozbami“ a „dezinformacemi“. Což není v současné orwellovštině nic jiného než právě ona cenzura.

Už z několika úst zaznělo, že si odpůrci Babiše mohou druhé kolo sami prohrát tím, jak budou Babišovi otloukat o hlavu všechno možné a hlavně nemožné, např. že je Slovák. Může to skutečně tak být? A hypotetická otázka, budou odpůrci Babiše schopní týden mlčet, aby mohli mít svého prezidenta?

Všeho moc škodí. Neustálé označování jednoho kandidáta za bytostné zlo a druhého za křišťálově čisté dobro, poučování ze stran médií, ostatních neúspěšných kandidátů samozvaně označovaných za demokratické, osočování venkova a občanů bez bezpředmětných titulů z humanistických pseudooborů a jejich takřka ponižování za to, že by si snad v demokratické volbě mohli dovolit volit Babiše…

Ano, to všechno může lidi naštvat a ti pak třeba i natruc této bublině slunečních lidí hodí hlas Babišovi. Ostatně za vše hovoří třeba proklamace novináře Jana Tuny na sociální síti, kde napsal, že „Praha a láska musí zvítězit nad vsí a nenávistí“. Právě takový arogantní a nadřazenecký přístup by mohl řadu občanů natolik znechutit a „poštvat“ je proti jejich křišťálově čistému generálovi. Výše zmíněnou citací jsem vám zároveň odpověděl i na poslední dotaz.

Generál Petr Pavel sdílel na výročí upálení Jana Palacha příspěvek na FB s fotkou, jak na počest jeho památky pokládá květiny. Připojil text: „Dnes si připomínáme výročí upálení se Jana Palacha. Je-li mladý člověk v situaci, že hodnoty, kterým věří, není možné naplnit, a nevidí jiný způsob probuzení společnosti než takovýto čin, je to asi ta největší symbolika, jakou si dokážu představit. Myslím si, že bychom si to měli připomínat právě proto, aby se něco takového už nemuselo opakovat.“ Co na to říkáte?

Vrchol pokrytectví, oportunismu a hnusu největšího kalibru. Přece Jan Palach se upálil i kvůli takovým, jakým byl za minulého režimu Petr Pavel. Dovolím si citovat z Pavlova vlastního životopisu sepsaného v roce 1987: „Velký vliv na mé pozdější názory mělo léto roku 1968. Tehdy byli u nás na návštěvě přátelé ze Sovětského svazu. Právě na kontrastu mezi nimi na jedné straně a protisovětskými náladami na druhé mi otec srozumitelně k věku vysvětlil podstatu situace. Bylo to účinnější než cokoli jiného a také trvalejší. A posměch ve škole ze strany spolužáků pro mou oblibu našich přátel mě v názoru tenkrát pouze utvrdil.“ Pokrytec z bolševické rodiny, který bude každému režimu hlavou v zadnici, přiživováním se na Palachovi překračuje hranice jakéhokoliv poznaného vkusu.