Profesor Jiří Drahoš se po volbách vyjadřoval v médiích. Mimo jiné i v pořadu DVTV.cz moderátora Martina Veselovského. Připustil, že určitě bylo možné prezidenta Miloše Zemana porazit, a nad tím, proč se mu to nepodařilo, se zamýšlí. Jeden důvod ale vidí jasně už teď, a to masivní pomlouvačnou kampaň. Jenže jistě by řada lidí řekla, že pomlouvačná kampaň byla vedena i proti prezidentu Zemanovi. Myslíte si, že důvodem viditelným na první pohled, bez analýz, proč Drahoš neuspěl, je skutečně pomlouvačná kampaň? A o čem svědčí, že svůj neúspěch přikládá Jiří Drahoš právě tomu, když – a můžeme si o tom myslet, co chceme – každou volební kampaň provázejí různá obvinění na všechny strany? 

Poražený kandidát vždy vidí příčinu svého neúspěchu spíše než příčinu úspěchu soupeře. Je potřeba říct, že kampaň byla vedena proti oběma kandidátům, ale proti každému jinak. Prof. Drahoš čelil řetězovým e-mailům, dehonestujícímu billboardu a prostředkům guerillové komunikace, Miloš Zeman byl pak prakticky jednomyslně dehonestován tzv. mainstreamovými médii. Každá z těchto kampaní pochopitelně udělala svoje, osobně se domnívám, že zatímco guerillová komunikace mohla Zemanovi některé voliče i odebrat, jednostranný postoj „velkých“ médií mu naopak protestní hlasy mobilizoval.

Jiří Drahoš sdělil, že se lze těžko bránit. „Nemůžete pořád rozesílat e-maily, že nejste estébák, pedofil a tak dále.“ Některá obvinění, ať už se to týká jakéhokoli politika, jistě lidé ignorují hned jako nesmysl, ale co s těmi, kdy si lidé řeknou: „Něco na tom může být,“ vlastně se o skutečnost nezajímají a zůstane jen špatný dojem. Jaký je efektivní způsob obrany? Možná se mohou u různých politiků vhodné způsoby i lišit, jaký by zabral při kampani Jiřího Drahoše?

Rozdíl vidím hlavně v tom, že zatímco Jiří Drahoš vyrazil „do regionů“ až v okamžiku, kdy mohl těžko něco změnit, Miloš Zeman navštěvuje z pozice prezidenta kraje po celé předchozí období. Bez ohledu na kampaň nebo negativní komunikaci v médiích je základem osobní kontakt, a ten dával velký benefit současnému prezidentovi. Je to proto, že domnělá ‚blízkost‘ osoby i jejich názorů umí ředit negativní komunikaci jinými prostředky. Obrana samozřejmě existuje, a to nereagovat na útoky a prosazovat vlastní agendu, ale bez toho, aby osobnost byla skutečně etablovaná a lidé ji znali, toho moc dělat nelze.

Jiří Drahoš si stěžoval i na to, že byl onálepkován jako vítač a navíc se objevil i „dehonestující“ billboard „Stop migrantům, stop Drahošovi“. Přitom prý na téma migrace dřív měli v podstatě podobné názory s prezidentem Zemanem. Nevidí zásadní rozdíl mezi tím, kdy podepsal výzvu vědců, a mezi tím, co říkal na začátku kampaně. Bylo to právě téma migrace, kdy nezvládl Drahoš své postoje vysvětlovat a nakonec prohrál? 

Nedomnívám se, že by šlo o jakékoli konkrétní téma nebo nálepky. To, co rozhodlo, byly daleko spíše celková známost a důvěryhodnost kandidáta a následně jeho reakce na jednotlivá témata, chcete-li jednotlivá obvinění a podpásové rány. Jazýčkem na vahách se mohlo stát libovolné jiné téma, pokud by je některý z kandidátů předestřel. Pokud jde o konkrétní téma „výzvy“, Jiří Drahoš si zde neuvědomuje, že zatímco pro něj v prohlášeních není rozpor, protože vnímá časový posun, změnu kontextu a jako vědec i mnoho jiných parametrů, pro veřejnost zde zásadní rozpor je.
 
Výsledky bude Drahošův tým ještě analyzovat. Profesor se chce dopátrat toho, proč těsně neuspěl. Dostal e-mailem prý spoustu rad, ale nemá zatím kvalitně zanalyzovaný výsledek. Sám na otázku, co zanedbal, odpověděl, že zásadní chybu nevidí, ale připustil, že třeba mu to odborníci vysvětlí. Myslíte si, že zásadní chybu profesor Drahoš nevidí, protože si chyby nepřipustí nebo je nechce vidět nebo prostě nebyly?

Každá vědecká práce vždy končí slovy „Je potřeba dalších analýz“, ale veřejnost chce vidět sebekritiku kandidáta, která je předstupněm jeho očištění a možného budoucího úspěchu. Kandidát, který poté, co neuspěl, se schovává za nutnost analýz a nepřipouští chyby na své straně, nedává signál, který by mu otevíral cestu  k úspěchu v budoucnosti, což je podle mého názoru škoda. Z rozhovoru je patrné, že profesor Drahoš na své straně žádnou chybu nespatřuje a důvody selhání vidí v antikampani protikandidáta, ale tento postoj je z pohledu většinového voliče zpupný a nic nepřináší.