„Jsem toho názoru, že nikdo by neměl být nucen za svoje peníze poslouchat, že ‚moje babička je ekoprase, protože jí každý den maso, které je zbytečně levné‘, nebo že ‚moje babička je ekoprase, protože projezdí 1 000 litrů měsíčně na motorce při cestách za slepicemi‘. Pokud připustíme, že má existovat veřejnoprávní televize, pak by měla být placena těmi, kteří se na ni dívají, a ne těmi, které její vysílání uráží,“ píšete na svém Facebooku v komentáři ke skandální písničce odvysílané na německé televizní stanici WDR. Jak ale tyto poplatky vyřešit? A jaká by měla být podle vás budoucnost veřejnoprávních televizí?

Je třeba si uvědomit, že média typu rozhlas či televize ve 20. století začala vznikat díky prostředkům států. Analogové vysílání nabízelo jen omezené množství frekvencí a technologie na provoz byly drahé. S rozvojem technologií je ovšem vysílání stále více dostupné pro soukromníky a u televizí na rozdíl od rádia dnes převažuje vysílání digitální.

Tím padají téměř všechny argumenty, proč k televizi přistupovat jinak než k novinám, internetovým či jiným médiím. Česká televize stejně jako Česká pošta či České dráhy je zcela zbytečně v držení státu. Česká spořitelna nebo Česká pojišťovna jsou taky „České“ a státní nejsou. Zcela nejjednodušší by bylo k prvním třem jmenovaným firmám přistoupit stejně jako k těmto dvěma. Televizní vysílání, doprava zásilek ani železniční přeprava lidí nepatří mezi ty základní úkoly, pro které státy vznikly, a konkurence v režii soukromníků ukazuje, že zákazníci od nich mohou dostávat kvalitnější služby.

Rádi ovšem nabízíme řešení, která mají větší šanci na realizaci. Úkolem Svobodných musí být reálné posouvání se k větší svobodě, byť drobnými krůčky, a nejen teoretizování nad ideálním, ale v nejbližších letech nedosažitelným stavem. Takovým krůčkem k větší svobodě by bylo předělání povinných poplatků na dobrovolné a umožnění zařadit do vysílání České televize reklamy bez omezení, která pro ni platí dnes. Pokud by její zaměstnanci dělali dobře svoji práci, a takových je tam jistě mnoho, pak bych neměl strach o budoucnost České televize s rovnými podmínkami vůči jiným televizím. Jistě by osekala svoji agendu a zaměřila se na ty činnosti, které jejímu diváku přinášejí užitek. Ale zřejmě by díky tomu dala prostor ke vzniku nových stanic, které by se zaměřily na diváka alternativního umění, vážné hudby, dětské pořady, sport nebo dokumenty z přírody.

Těžko předvídat zcela přesně, ale to vůbec není nutné. Dá se očekávat, že kdyby se trh více liberalizoval, pak by televizní diváci získali ještě pestřejší výběr, než mají dnes. Možná by začalo vznikat více stanic, které se zaměřují na specifickou oblast, ale vysílají současně pro Česko i Slovensko, aby si mohly získat dostatečně široké posluchačstvo. Věřím, že se k tomu v následující dekádě dopracujeme, a těším se na to.