Jako energetický poradce se setkáváte s dopady Green Dealu na českou ekonomiku. Jak se vyrovnává český průmysl s tím, co se po něm chce?

Nejde jen o zvyšující se ceny energií, ale i nutnost respektovat další požadavky, které Green Deal vyžaduje nebo bude vyžadovat. Český průmysl je nutné rozdělit dle vlastnické struktury. Pokud jde o tuzemskou pobočku zahraničního vlastníka, je přístup ke Green Dealu nadiktován z managementu mateřské společnosti. Často se setkávám mimo protokol s tím, že si tuzemští manažeři klepou na čelo, nicméně jsou nuceni projekty zaměřené na Green Deal realizovat. Jako anonymní příklad lze uvést přechod jednoho průmyslového podniku od plynových kotelen na tepelná čerpadla. Na otázku, jak se popasují s energetickým mixem v ČR, kde 42 % elektrické energie je z uhlí, zazněla odpověď: „Koupíme si zelenou elektřinu.“ Tedy nicotný podíl energetického mixu, jehož výroba probíhá většinou v létě a kterým se samozřejmě v rámci bilančních výpočtů budou ohánět i během největší spotřeby v zimních měsících. Pokud jde o české vlastníky, pozoruji povětšinou stav vyčkávání. Nikdo těm nesmyslům není ochoten uvěřit.

Představme si normální průmyslový podnik, který podniká v energeticky náročném odvětví. Co ho v příštích deseti letech čeká? A je důvod obávat se likvidace českého průmyslu jako celku?

Otázka de facto na energetický výhled v pár větách. Je zde mnoho vlivů a každý se různou měrou propíše. Myslím, že ještě několik let budeme svědky snahy pokračování Green Deal politické ideologie v Evropě. Nicméně se tu již nyní rýsuje scénář dalšího vývoje.

Současná vláda se v programovém prohlášení z ledna 2022 přihlásila k odstavení výroby elektřiny z uhlí v roce 2033. Již nyní ovšem ČEZ a Sev.En Energy upozorňují, že hnědouhelný baseload spread – cena elektřiny minus cena povolenky – poklesl a nejde pokrýt z ostatních provozní nákladů. Dostaneme se do situace, kdy majitelé zdrojů přijdou za vládou a řeknou: Odkupte si uhelné elektrárny, nebo mám dejte na povolenky. Ve výsledku tedy bude stát nucen pro udržení ceny energie platit za emisní povolenky uhelných elektráren bokem a peníze vybírat formou zvýšení daní. V konečném důsledku to znamená zvyšování nákladů pro výrobní podniky, ať už bude forma výběru peněz na emisní povolenky jakákoliv. Vládní závazek ukončit provoz uhelných bloků do roku 2033 znamená dojít v režimu plateb za emisní povolenky až k tomuto datu a posléze pod tlakem reálného světa a možného blackoutu procitnout.