Přichází sezóna vyúčtování za elektřinu a plyn, lidé žijí ve strachu, kam až ceny porostou, bojí se, že je existenčně zlikvidují. Do toho problémy průmyslu a potravinářství, které jsou na plynu závislé. Může s tím běžný člověk něco dělat? Lze občanům v zoufalé situaci cokoli poradit?
Správě jste to rozdělil, jedná se o problémy v domácím segmentu a potom v průmyslu a zemědělství. Pro lidi žádnou okamžitou radu nemám, ale doporučil bych vládě, aby situaci okamžitě přestala podceňovat, jak to dlouhodobě činí doteď. Vláda si musí uvědomit, že lidé skutečně nebudou mít na zaplacení účtů za elektrickou energii či plyn.
Obrací se na mě celá řada mých známých a ptají se mě, co mají dělat, jestli si třeba nemají vzít půjčku, protože doufají, že se ceny energetických komodit sníží. Říkám jim, aby si hlavně nebrali půjčky a spíš apelovali na své politiky a kontaktovali lidi, kteří na politiky mohou tlačit a mají k nim přístup, protože politici to dlouhodobě podceňují a všem se nám to vymstí.
Vládní představitelé dost často vinu za aktuální problémy svalují na Rusko a říkají, že to způsobila válka na Ukrajině, jenže problémy s masivním růstem cen energií začaly minimálně loni na podzim.
Začalo to mnohem dříve při tupém akceptování politiky Green Dealu. Ti, kteří tuto politiku prosazovali, se dnes hájí tím, že Green Deal na tuto situaci nemá žádný vliv, což není pravda. Dlouhodobě říkám, že pokud budeme tvrdé stabilní zdroje energie nahrazovat měkkými nestabilními zdroji má to obrovský vliv na investorské prostředí. Firmy a lidé, kteří se tím zabývají, už nechtěli investovat do zdrojů energie, které tzv. směřují k odpojení, což vedlo k panice a vytváření cenové bubliny už během loňského léta a podzimu.
Takže pokud slyšíme od politiků, aby si lidé na vysoké ceny šli stěžovat k Putinovi, je to alibismus a výmluva, protože s tím neumí nebo nechtějí něco dělat?
Jde o narativ, který se všem politikům samozřejmě hodí, ale není to pouze otázka České republiky, vidíme to v řadě jiných zemí. Americký prezident Joe Biden také mluví o „Putinových cenách”. Realita je však někde úplně jinde. Válka pouze odhalila špatné nastavení cen energetické politiky. Celou energetiku jsme svěřili do rukou environmentální lobby, která neřešila energetiku jako takovou, ale dotace do ní, případně profit z obnovitelných zdrojů, řešili jsme zastropování výkupních cen energií z obnovitelných zdrojů nebo jejich dodatečné zdražení, ale vůbec tu nikdo neřešil to základní, co řeší energetiku republiky pohromadě.
Z druhé strany lze přece říct, že environmentální lobbisté dělají legitimně svou práci, stejně jako ostatní lobbují pro svůj prospěch, ale mnozí se podivují nad tím, že na to stát přistupuje a problém občanů neřeší. Podobně jako když ceny pohonných hmot vystřelily do výšin, vláda prakticky nereagovala a nakonec schválila snížení spotřební daně o 1,50 Kč s tím, že to bude pouze od června do srpna…
To je skoro jako vtip. Při cenách k 50 korunám za litr je to mizivé procento. Vrátím se ale spíš k environmentální lobby. Myslel jsem to tak, že tato lobby pronikla do státu a energetika se řeší na Ministerstvu životního prostředí, nikoli na Ministerstvu průmyslu a obchodu či Ministerstvu financí. Tato lobby prostoupila celou společností pod dojmem oteplení zeměkoule, změny klimatu a teď se tomu říká energetická katastrofa. Někteří adorovali tryskáčem létající Gretu Thunberg, která dokonce vystoupila v OSN a bylo to prezentováno jako něco, co je v pořádku. Došlo k vytvoření autentické poptávky po obnovitelných zdrojích poté, co je do lidí léta prána tato ideologie. Lidé se samozřejmě chtějí chovat ekologicky, ale vůbec netuší, že tímto způsobem rozhodně ke změně klimatu nepřispějí. Nevědí, že se lobbuje za zisky, pouze z jiných oborů, než je energetika.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka