Lidem se v obchodech až protáčejí panenky z toho, jak rychle stoupají ceny potravin. O tom, co je příčinou, panují dohady. Jeden z názorů přednesl ministr zemědělství Zdeněk Nekula, když řekl: „Někteří hráči na trhu s potravinami se snaží zneužívat spotřebitele a šponují ceny, a to ve snaze maximalizovat své zisky.“ Je to nejvýstižnější vysvětlení drahoty potravin, nebo to vidíte jinak?

Primárně má pan ministr Zdeněk Nekula – předesílám můj bývalý výborný kolega ještě v dozorčí radě pojišťovny EGAP, kterého si velice vážím, ale i jeho úsudku a korektního vyjadřování – svatou pravdu. Ale co mu mám trošku za zlé a není to poprvé, je – řekl bych – ostych využívat všech nástrojů, které mu dává zákon č. 526/1990 Sb., o cenách a cenové regulaci, o zbytečném otálení, razantnějším postupu vůči všem projevům kartelových dohod, byť se to nemusí přímo právně prokázat. Ale to není ani tak výtka panu ministru Nekulovi, jako spíš jeho stranickému šéfovi panu ministru Jurečkovi, ale zejména ministru financí, panu Stanjurovi. Protože pan Stanjura má pod sebou cenový úsek, a tedy cenovou kontrolu. Pravda, ten úsek je v dezolátním stavu. Za posledních deset let byl mimořádně oslaben a není už schopen fungovat v takových dimenzích, jako fungoval před nějakými patnácti, dvaceti lety, kdy z cenových kontrol měli oprávněný vítr všichni prodejci a všichni, kteří se pohybovali na trhu. To je, bohužel, hudba minulosti. Nicméně je možné ten úsek rychle personálně dovybavit, posílit jeho kompetence a poslat ty lidi do terénu.