„Skladník do Senátu proti Fialově vládě“, píšete na svém facebooku. Z toho je dost jasné, že současnou vládu zrovna v lásce nemáte. Co konkrétně vám nejvíc vadí?
Ten zásadní moment je, že se vládne jen ve prospěch nejbohatších, a nikoliv v zájmu všech společenských vrstev. Je to vidět na příkladech ohledně energetické krize, ohledně Green Dealu, jak se s tím zacházelo v českých poměrech. Ale i ohledně inflace, kdy se prostě nepoužily ty zásadní státní nástroje na snížení inflace. Současně tato vláda ničí všechny výdobytky, které Sociální demokracie v tomto státě zavedla. Například pojištění důchodů proti inflaci. Víceméně kvalitní zákoník práce, který je v podstatě západoevropskou normou, i když pochází už z dřívějších dob. To všechno chtějí bortit. Výpověď bez udání důvodu… Tato stabilní kampaň proti lidem, kteří je vlastně nevolili. Toto provokování těch lidí „dole“, to mě k té kandidatuře přivedlo. Vlastně mě nadiktovalo, jak ji mám dělat. O tom jsem mluvil v ulicích s víc než tisícovkou lidí. A cítí to stejně.
Na co se vás ti lidé v ulicích nejvíc ptají, co je trápí? Co s vámi chtějí probrat?
No ono je to většinou také o tom, koho oslovím. Já se vlastně bavím jen s lidmi, kteří jsou proti vládě. Pro mě nejsou perspektivní lidi, kterým řeknu – můžu vám dát skladníka proti Fialově vládě, a oni odmítnou. A jelikož jsem na té ulici byl teď téměř denně, tak už poznám podle oblečení, podle toho, jak ten člověk vypadá, jestli je proti vládě, nebo není. Pro mě nejsou voliči, kteří řeknou, že jsou pro Fialovu vládu, absolutně perspektivní. Ale někdy i je v rámci demokratické diskuse oslovím.
A co vám tedy říkají ti, se kterými mluvíte?
Zvládá Česká republika současné povodně?Anketa
Zaznívá ale z některých míst, že Senát je v podstatě zbytečný. Vy si to nemyslíte?
Díky atmosféře, která se vytvořila, že Senát je vlastně zbytečný… Právě převolit Senát nalevicovo je otázka u optimistického myslitele nejméně dvanáct let. Tak si dovedete představit, jak dlouho bude ten pravicový Senát, který je vlastně pojistkou proti lidem, ještě dál díky Ústavnímu soudu ovládat tento stát. Kdy si tam vlastně bude volit jenom lidi, kteří… jak jsme viděli třeba ohledně toho obrání důchodců o inflační zvýšení penzí. Viděli jsme, že vlastně všichni soudci navolení tímto Senátem hlasovali pro posvěcení toho vládního zákona. Který vlastně destruoval ten systém. To zvýšení důchodů bylo dobrým měřítkem pro ty, co důchod nepobírají, aby si uvědomili, o kolik tou inflací přišli. Tak to chtěli ti vládci, kteří nás tady udržují v tom koloniálním postavení nízkých mezd, která zakládá teda paradoxně prosperitu… Ale zakládá ji na základě toho, že ti lidé, hlavně ti dole, jsou sdíráni. Nedostávají svůj podíl. Půl bilionu jde každý rok z této ekonomiky pryč. Stát není schopen pohlídat, aby se to dostalo dolů k lidem? A ten Senát v tomto hraje zásadní roli.
Potom další moment je, že se o Senátu vytváří představa, která je úplně neústavní, že to je regionální komora. Oni ale nerozhodují o regionálních věcech, oni rozhodují o celostátních. A my jsme několikrát v kampani narazili, když jsme byli konfrontováni s novinářskými otázkami, že se kandidátů do Senátu neptají na celostátní otázky. Jestli jsou třeba proti výpovědi bez udání důvodů, nebo pro prolomení hranice 65 let pro odchod do důchodu. Prostě tady se vytváří představa, že jakoby na tyto otázky kandidát do Senátu nemusí odpovídat. Že je vlastně jenom reprezentant obvodu. Takže jsou to otázky jako – jak jste spokojen s dopravou v našem okrese (smích). Tato falešná atmosféra, která se kolem Senátu vytváří, je prostě jakoby příznakem toho, že ti nejbohatší prostě režírují tu společnost právě i pomocí těchto voleb. Já jsem také velký kritik toho, jak se Senát volí.
Jak to myslíte?
Tady je prý snad každý demokrat, ale aby hleděli na to, aby šlo k těm senátním volbám alespoň tolik lidí jako k těm parlamentním, tak to neudělají. Oni neudělají jednokolovou volbu, kde by se po australském modelu volilo tak, že v prvním sloupci by byl nějaký váš srdcový kandidát a v druhém sloupci byste zakroužkovali někoho jiného, kdyby se ten váš nedostal. Tímto by se udělala jednokolová volba. Bylo by to pro ty lidi snazší. Rozhodně by to přispělo k větší účasti, a hlavně by to odstranilo ten moment druhého kola, kdy vlastně díky tomu, jak se v té společnosti vytvořila ta atmosféra proti Senátu, tak ti „obyčejní“ lidé, na které to hlavně funguje, k tomu druhému kolu nepřijdou. Ale ti vládní voliči samozřejmě přijdou, protože to jsou samozřejmě takoví ti „lepší“ lidé, kteří mají rozhled a je to pro ně statusová záležitost. Ale pro „obyčejného“ člověka „dole“, kterého chci reprezentovat, prostě chodit k druhému kolu voleb není statusová záležitost. Ale já vždycky říkám – jestli nadáváte na tu Fialovu vládu a říkáte, vidle na ně, kalašnikov… Toto není ten správný způsob. Správný způsob je odstranit je hlasovacím lístkem. A jít k druhému kolu voleb. Takže toto musí člověk v ulici vybojovat první.
A jak ti lidé, které jste oslovil, reagují na to, že chcete jít do Senátu ze skladu?
Má cenu jít ke krajským a senátním volbám?Anketa
Já jsem vysokoškolák, bakalář humanitních studií. A snažím se spojovat ty dva světy. Ten svět inteligence a svět dělnictva, kde se nyní pohybuji. A to je podle mě přirozený svět sociálního demokrata.
Vysokoškolák… A jak jste se tedy ocitl ve skladě?
Já jsem napsal několik historických studií. A myslel jsem, že to je ten správný způsob společenského působení pro mne, ty věci byly knižně publikované. Dělal jsem to po škole, na své vlastní útraty. Takové ty pozice v té administrativě mě vždy nějak minuly. Pokračoval jsem dál v tom historickém bádání. Ale když mi došly peníze, tak jsem prostě šel dělat do fabriky. A ten kolektiv tam se mi moc zalíbil. Přišlo mi to jako nejupřímnější prostředí, které si dokážete představit. Jsem kluk z vesnice a tohle mi připadalo jako návrat domů. Samozřejmě že jsem se na začátku špatně vyrovnával s tím, že jsem intelektuál a dělám něco mimo svoji specializaci. Ale díky svému angažmá jsem se stal sociálním demokratem. A v té senátní oblasti se teď spojilo všechno to, co jsem kdy dělal. Jsem schopen být erudovaným senátorem, současně jsem člověk, který rozumí lidem dole a umí s nimi promluvit. S těmi, na kterých stojí prosperita naší ekonomiky a nemají teď hlas. Jsou dokonce umlčováni. Když začnou mluvit, tak jsou osočováni z toho, že jsou dezoláti nebo komunisti. A já se snažím mluvit tak, abych si udržel jejich důvěru a abych je před celou společností obhájil. Tak proto „Skladník do Senátu“.
Kandidujete za Sociální demokracii. Ta ale poslední dobou příliš úspěchů ve volbách neslavila. Čím to? Čím podle vás sociální demokracie ztratila přízeň voličů a čím ji chcete zase získat?
Já kandiduji s podporou strany Levice a s podporou KSČM. Jsem vlastně kandidát spojené levice. Jsem za Sociální demokracii, ale mám důvěru i dalších levicových stran.
A ohledně toho, jak se nedaří sociální demokracii…. To je dlouhodobý fakt. Já jsem většinu svého členství v reformním táboře, kde jsem odvedl už dost práce. Která z většiny nebyla nikdy završena nějakou zásadní reformou. Protože Sociální demokracie podle mě, aby mohla začít čerpat z těch hlubokých kořenů, z té síly, která jí kdysi dávala vzestup, tak se musí strašně změnit. Ona se vlastně doteď neprobudila z toho stavu té velké strany, která to má jisté. Nemá vůdce, který by ji z toho probudil a vedl minimálně k nějaké západoevropské situaci sociálních demokracií. Prostě takový člověk se doteď nevyskytl… rRespektive on se vyskytl, ale ta strana ho odmítla. A byla to Jana Maláčová. O mně je známo, že jsem její velký příznivec. Když ji nezvolili, tak jsem dojatým hlasem mluvil na sjezdu. Protože jsem si prostě neuměl představit, jak to bude dál. A byl jsem prorokem, protože po jejím nezvolení přišly tři zmarněné roky.
V Sociální demokracii jsou dva typy předsedů. Takzvaný koalicitvorný a takzvaný vytvářeč konfliktů. Ta strana kdysi vyrostla na Zemanovi, který byl vytvářeč konfliktů. A nebyl příliš koaliceschopný. Potom přišli další předsedové, ti byli více méně koaliceschopní, ovšem koaliceschopní doprava. Pak přišel Paroubek, který byl zase vytvářeč konfliktů a byl nekoaliceschopný. A na to vlastně padl. A ta strana v těch posledních předsedech, co volí, volí zase koalicetvorného předsedu. A potom výprasku, co jsme se o 17 tisíc hlasů nedostali do Sněmovny, tak zvolila dalšího koalicetvorného předsedu, což nebyla zdravá volba. Kdyby o této volbě rozhodovali všichni členové, kdyby byla přímá volba předsedy strany všemi členy, jak je to v normálních sociálních demokraciích, tak by rozhodně nebyl předseda Šmarda zvolen. Protože ti „obyčejní“ lidé mnohem líp cítí, kdo má teď tu levici vést. A byla by zvolena jistě Maláčová. Ale prostě ta strana je ovládaná podle mě nesociálnědemokratickými proudy, lobbisty, kteří prostě nechtěli silnou sociální demokracii. Takže to dopadlo tak, jak to dopadlo. Podle mě ale je z toho cesta.
Na závěr… pokud se dostanete do Senátu, zůstanete ve skladu?
(Smích). To si ze mě zrovna dělali chlapi ve skladu legraci, že mi teď budou nosit svačiny. Jeden říkal, že se mnou počítá se skladnickým rozvojem. A já mu říkal… A teď budu trošku lidovej – hele, ty si myslíš, že mi nebude chybět zajít si „zap.čovat“ před fabrickou bránu, když budu senátor? Promluvit si hodně od srdce? Protože přesně tak se ve fabrice mluví… Jedna spoludělnice mi říkala, že když udělám v Senátu nějakou p.čovinu, že až přijdu, tak mi namlátí. A já jsem jí odpověděl – to určitě, ruce mi budete líbat za to, co budu v Senátu mluvit (smích).
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Souhlasíte s Lukášem Nozarem?
autor: David Hora
