ČR je jednou z mála zemí, která se může pochlubit velmi dlouhou tradicí leteckého průmyslu. Co bylo podle vás tím největším impulsem, že se v naší zemi začalo toto průmyslové odvětví rozvíjet?

To je trochu složitější otázka. Určitě tomu napomohla souhra náhod a vývoj tehdejší politické situace. V dobách Rakouska-Uherska patřily české země z leteckého pohledu k poměrně zaostalým. Snahy českých průkopníků před první světovou válkou stály a padaly s jejich umem a nadšením. Letecká výroba i letiště ještě v dobách první světové války v českých zemích téměř neexistovaly. Byli však Češi, kteří sloužili u rakousko-uherského letectva, ať již jako piloti, či pozemní personál. Právě ti vytvořili již na konci října 1918 základ letectva samostatného státu. Uvědomovali si sílu letectva pro nově vzniklý stát a na tom mělo zájem i vedení republiky. Zpočátku byly tlaky na vytvoření závislosti na Francii i v oblasti letectví. Současně vznikali i letečtí výrobci. Ti začínali velmi skromně a jejich první výrobky vznikaly z vlastní iniciativy. Naštěstí se vedení republiky velmi rychle rozhodlo jít cestou samostatnosti v otázce letecké techniky a výzbroje. To mimo jiné znamenalo i zadávání zakázek na vyzbrojení vojenského letectva. Je třeba přiznat, že to nebylo tak jednoduché, jak jsem to teď nastínil. Jednak bylo složité získat povolení k letecké výrobě a obdobné to bylo i se získáním zakázky od eráru. Z historie víme, že některé objednávky byly spojeny i s různými formami lobbování. Musíme si však uvědomit, že v té době mimo stát si nikdo jiný letadlo nekupoval, a tak státní zakázka od ministerstva obrany nebo ministerstva veřejných prací byla nutná pro další chod firmy. Postupem času se výrobci většinou vždy nějak dohodli a rozdělili si sféry zájmu. Velmi neradi pak viděli novou konkurenci, která přišla ve třicátých létech, a to i přesto, že počet nových firem velmi striktně reguloval stát. Z dnešního pohledu je důležité, že firmy se stále rozvíjely a vytvořily základ československého leteckého průmyslu.   

Kdybyste měl vzpomenout tři největší historické milníky ve vývoji leteckého průmyslu v naší zemi, které byste vyzvedl především?

Dovolil bych si zmínit čtyři. Jednak to byl již zmiňovaný počátek, kdy byla podpora výrobců formou zakázek a snaha o to zabezpečit si výzbroj, ale i dopravní letadla od domácích výrobců.

Druhým momentem, který je však spojen s potupou českého národa, útlakem a mnohdy i krvavými represemi, je příchod Němců v roce 1939. Ti si byli vědomi potenciálu i šikovnosti pracovníků našeho leteckého průmyslu, významně rozšířili výrobní kapacity, plně zavedli normalizaci a především zde zahájili výrobu moderních celokovových letadel. Právě tuto technologii se nedařilo československému předválečnému leteckému průmyslu zavést do praxe. Ale ještě jednou bych zdůraznil, že je to bráno z pohledu významu pro letecký průmysl. Z pohledu lidského a národního to bylo období pochopitelně velice tragické.  

Třetím mezníkem pak bylo zavedení licenční výroby sovětských proudových letadel a motorů na počátku padesátých let. Na zvládnutí jejich výroby pak mohl navázat vlastní vývoj a výroba cvičných letadel L-29 Delfín a dalších letadel z Vodochod.

Čtvrtým důležitým mezníkem je, z mého pohledu, rozvoj výrobců ultralehkých letadel v devadesátých létech. Byla to doba, o které se dnes říkají různé věci, ale určitě nebránila soukromému podnikání. Když někdo uměl, měl podnikavého ducha a pochopitelně i nějaké peníze, tak měl možnost to zkusit. Je pravda, že z toho množství nově vznikajících jich postupem času řada odpadla, ale naprostá většina těch výrobců, kteří zůstali, dnes patří ke světové špičce.

Přestože je zřejmé, že úspěšnější období střídaly méně úspěšné etapy, dá se podle vás konstatovat, že historie leteckého průmyslu je něco, čím se může dodnes Česká republika stále chlubit?

Myslím, že to široké portfolio letadel a ostatních výrobků leteckého průmyslu, které jsme vyráběli, nebo stále vyrábíme, patří, vzhledem k velikosti země, ke světovým unikátům. Třeba jsme nedosahovali míry produkce předních světových výrobců, ale dokázali jsme vyrábět v podmínkách kapacity našeho průmyslu. Řada typů se stala známými v mnoha zemích světa. Naprostá většina u nás vyrobených letadel je i pohledově velice vyvedená, a to ve spojení s kvalitou práce dělá dobré jméno našim konstruktérům i pracovníkům ve výrobě. Takže určitě se nemáme za co stydět a můžeme se tím i chlubit, ale obdobné příklady by se jistě našly i v jiných oblastech výroby. Jen se o tom moc neinformuje.