Andrej Babiš podle dosavadních průzkumů směřuje k jasnému vítězství v parlamentních volbách. Je toto konstatování podle vás odpovídající realitě? Myslíte, že vyhraje?

Průzkumy jsou v tomto až trapně monotónní. Není to žádná novinka, táhne se to celou dobu trvání této koalice. Nedovedu si představit, co by se muselo stát, aby se to zvrátilo. Když uvážíme, kolik vypuklo mezitím skandálů. Nejdříve Čapí hnízdo, teď aféra s dluhopisy. S výsledky průzkumů to nehnulo. Vypadá to skutečně na výrazné vítězství.

Kolem Andreje Babiše se skutečně rojí skandály, respektive temná podezření. Přesto to s jeho voliči nic nedělá a jeho hnutí ANO vede v průzkumech. Čím to je?

Je logické, že tuto otázku mi kladete. Ale tuhle otázky by měli klást v průzkumech veřejného mínění lidem. Mohu mít nějakou hypotézu, ale je to hádání ze skleněné koule. Jediné jisté je to, že jim to nevadí. Proč jim to nevadí? Mně to třeba vadí. Ale mám jen jeden hlas. Nemám v ruce dva miliony hlasů. Takže na mně nezáleží.

Andrej Babiš se dá považovat v současnosti za významnou politickou figuru – ač paradoxně tvrdí, že není politik. Směřuje k tomu, aby byl srovnatelným politickým fenoménem, jako byli Václav Havel či Václav Klaus, nebo jakým je Miloš Zeman?

Tady bych byl velmi opatrný, protože ti tři jsou s ním nesouměřitelní. Václav Havel měl za sebou celý život bojů, na oltář vlasti dal své zdraví. Ten se naprosto vymyká. Co se týče Václava Klause – přestože premiér Sobotka hází špínu na devadesátá léta – transformace našeho politického i ekonomického života je spjata s ním. Za to, že se vůbec můžeme nějakým způsobem měřit se zavedenými demokraciemi Západu, do velké míry vděčíme Václavu Klausovi. Zeman má za sebou také vynikající výkon. Pozvedl sociální demokracii z politického živoření. Ačkoliv nejsem rozhodně sociální demokrat ani levicově zaměřený, vždycky jsem tvrdil, že zdravá společnost potřebuje silnou fungující sociální demokracii. To je prostě nezbytnost. Andrej Babiš nemá za sebou nic z tohoto. Je určitému typu lidí sympatický, protože hovoří lidově. Teď cituji jednoho pána: „Pište si, co chcete, ale Babiš a Zeman jsou borci.“ To je ten těžko uchopitelný vliv veřejně činného člověka na lidi. Když se člověk dokáže prosadit, říká se tomu charisma, lidé za ním jdou. Je to ten fenomén Krysaře. Píská na píšťaličku a lidé za ním táhnou a neptají se, kam je vlastně vede. To je zřejmě případ Andreje Babiše. I když bych ho neházel do jednoho pytle s pohádkovým Krysařem. Dávám na dvě strany jeho výkon v politice – ten bych nehodnotil příkře negativně. A pak jeho praktiky obchodní. Voliči, kteří mu dali hlas, však věděli, že je to miliardář.

Andrej Babiš tvrdí, že řídí stát jako firmu, že není ani pravicový, ani levicový. Je to takové nové pragmatické pojetí politiky...

Ano, on je pragmatik. Ale s tou firmou – pořád se mu to maže o nos, ale je to trochu nespravedlivé. Jako když se mazalo Klausovi o nos, že neví, co jsou špinavé peníze. Samozřejmě že to věděl. Chtěl pouze poukázat na to, že žádný finančák není schopen rozeznat původ peněz v ekonomice. Výrok s tou firmou je stejně zkreslený obraz. Babiš tím bezpochyby myslel, že chce, aby stát byl efektivní. Kolikrát si říkáme, že kdyby to bylo moje, tak nestrpíme: teď vyjmenujeme řadu věcí, které nám jdou ve státní správě na nervy. Takhle to nejspíš myslel. Jiná věc je, že chod státní správy je obrovský, komplikovaný moloch. Zdá se, že ho nelze změnit jinak než postupnými kroky. Bůh ví, jestli to vůbec možné je.

Jak je to se zahraniční politikou v podání Andreje Babiše? Moc se do ní, pravda, nepouští, ale několik vyjádření k ní přece jen dal. Velice tvrdě se staví proti imigraci, kritizuje EU a několikrát, když mluvil sám za sebe „z voleje“, zpochybnil smysl sankcí proti Rusku... Co by z hlediska geopolitiky premiér Babiš asi udělal s naší zemí? Zejména v kombinaci s případně znovuzvoleným prezidentem Milošem Zemanem?

To je velká otázka. Rozdělil bych ji na dvě části. Je pravda, že Andrej Babiš se nezabývá zahraniční politikou. Není žádný Talleyrand nebo Metternich. Když se vyjádří k zahraniční politice, tak v podstatě jsou to takové řeči, jaké se povídají v hospodě, kdy se lidé opírají nikoliv o znalosti, ale takzvaný selský rozum. To je také to, co se lidem na Babišovi líbí. Ale co bude dělat, pokud se stane premiérem, je velmi ve hvězdách. Především netušíme, kdo by byl jím pověřeným ministrem zahraničí. To je přece ten člověk, který zahraniční politiku dělá prakticky.