Mezinárodní měnový fond vyzval vyspělé ekonomiky, aby problém stárnutí populace vyřešily přijetím migrujících pracovníků. Bez toho by v příštích několika desetiletích museli lidé v produktivním věku podporovat dvojnásobný počet penzistů než nyní, což by mohlo zpomalit růst rozvinutých ekonomik a podkopat udržitelnost jejich systémů sociálního zabezpečení. Zdůvodňuje to tím, že proti stárnutí populace budou běžná politická opatření slabá. Dá se v tomto směru ekonomům z MMF věřit?

Vůbec nevím, jak tomu mám rozumět. Data a poměrně jednoduchá analýza ukazují, že dnešní typ imigrace problém se stárnutím populace vůbec neřeší. Nicméně když jsme si mohli poměrně snadno a z dostupných dat tuto analýzu udělat my – mám na mysli v našem analytickém týmu – je nesmysl, že by si ji „neuměl“ udělat MMF. Takže kam tím tvrzením míří…?!

Pokud jde o výsledky oné analýzy, je to na delší povídání, takže naznačím jen ve stručnosti závěry. Jde o to, že imigrace taková, jaká existovala třeba v 70. až 80. letech, skutečně byla pro hostitelskou zemi výhodná. Například Jugoslávci přicházející do Německa tamní ekonomiku rozpohybovali. Stejně tak Češi migrující do USA se do tamního trhu zapojili v průměru dokonce lépe než původní obyvatelé. Důvod byl ten, že tehdy migrovala hlavně elita, která se v despotických režimech nemohla uplatnit a plně využít svých nadprůměrných schopností.

Dnes naopak v průměru častěji výchozí zemi opouštějí lidé, kteří již v domovině mají problémy uplatnit se na trhu práce. Cílové země proto jsou voleny nikoliv tak, aby nabídly uplatnění na trhu práce, nýbrž aby nabídly sociální zabezpečení.

Jinými slovy, migrace neřeší problém stárnutí populace, který je v jádru hlavně tím problémem, že stále méně ekonomicky aktivních lidí má financovat stále více ekonomicky neaktivních. Naopak s imigrací počet ekonomicky neaktivních ještě roste.

Eurokomisařka Věra Jourová se pochlubila, že Evropská komise změnila směrnici o nekalých obchodních praktikách tak, aby bylo jasné, že dvojí kvalita potravin je zakázána. Směrnice by měla být schválena před volbami na jaře 2019, ale bude trvat několik let, než se promítne do národní legislativy v členských státech. Dojde na památná slova předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera, že Češi musí mít v čokoládě stejně kakaa jako každý jiný v EU. Přestaneme být tedy v EU občany druhé kategorie, jak význam směrnice posilující práva spotřebitelů česká eurokomisařka prezentovala?

Tipuji, že to dopadne tak, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Pokud dnes mají výrobci motiv měnit pro různé země kvalitu potravin, pak logicky taky mají motiv pokusit se této směrnici vyhnout. Což nejsnáze udělají tak, že u některých potravin, po kterých je v České republice poměrně velká poptávka, sice složení zlepší, ale zvýší cenu. A u jiných, kterých se neprodá tolik, případně se jich prodá dost jen proto, že mají horší složení, a proto mohou být levnější, jednoduše dojde ke stažení z trhu. Výsledkem pak bude méně pestrý sortiment.