Když jsme si domlouvali rozhovor, říkal jste, že se vás dotkly některé komentáře na adresu Josefa Laufera a jeho minulosti. Kdo konkrétně a čím vás „nadzvedl ze židle“? Pokud vím, Vy jste s Lauferem nějako dobu spolupracoval…..

Vyjádření určitých lidí z branže i některých médií mne opravdu velmi zaskočila. Že šlo spíš o průměrného zpěváka, ani nijak se zvláštním hlasem a podobně. Třeba i LN titulek „Nejednoznačný Josef Laufer atd. Nerozumím tomu, proč se jeho „kapitán Minařík“ neřešil již dávno, kdy by i sám Laufer mohl k tomu cokoli říci. Skoro mám pocit, jakoby mu jiní jeho všestrannost, neboť byl nejen zpěvákem, ale i hercem, mimem, tanečníkem i bavičem, a dokonce režisérem, snad záviděli. A proto ty nesmyslné útoky skrz tuto politickou píseň. Někdy to tak bývá, útočíme právě na to, co sami nejsme. Navíc většinou nejvíce zpochybňují vše u druhých právě ti, co dobu komunismu takřka vůbec nezažili. V podstatě to pak vyznívá trapně a pošetile. Ale s tím se setkáváme i u politiků včetně těch nejvyšších, předsedů obou komor Parlamentu nevyjímaje. Takže asi nic neobvyklého.

Kritická slova na adresu Josefa Laufera zaznívala také proto, že byl prý evidován jako tajný spolupracovník (důvěrník) Státní bezpečnosti. Jak toto vnímáte? Jak se k těmto věcem dnes postavit?

Mám za to, že určitě platí „O mrtvých jen dobře“. Víte, jsme národ, který někomu přešlapy odpustí a neřeší to, jako například u J. Nohavici, u jiných to jakoby nechce učinit. Já osobně hodnotím člověka vždy podle toho, co uměl, jak se choval ke svému okolí, zkrátka, jak pracoval a v čem byl pro společnost vlastně cenným. A u Josefa Laufera jsem se přesvědčil o tom, že byl ve všem, co dělal, opravdový profesionál. Navíc to byl noblesní člověk se svou vnitřní pokorou. Ze spolupráce s ním jsem se moc naučil a v mnohém mne obohatil. Vnitřně jsem si tohoto člověka moc vážil a jsem Bohu vděčen, že jsme se pracovně kdysi také potkali.

A jak Vy sám tedy budete na tohoto umělce nejraději vzpomínat?