V roce 1998 získala ve volbách do Spolkového sněmu Sociálnědemokratická strana Německa vedená Gerhardem Schröderem přes 40 procent hlasů. Pak už jen klesala, v roce 2017 na 20,5 procenta, což je suverénně nejhorší výsledek v poválečné historii strany. V letošních volbách do Evropského parlamentu SPD volilo už jen necelých 16 procent. Co je hlavní příčinou toho, že sociální demokracie ztrácí pro Němce své někdejší kouzlo?

Sociální demokracie, a to nejen německá, je ideový konstrukt devatenáctého století. Na aktuální otázky dnešní doby, ať už se týkají hromadné migrace, lavinovitého přelidňování tzv. třetího světa a podobně nemá odpovědi, přinejmenším ne svoje vlastní. To je vysvětlení skutečnosti, proč začíná být pro voliče nezajímavá.

I když strana sociálních demokratů vznikla s cílem hájit zájmy továrního dělnictva, což už působí poněkud archaicky, tak dnes by se v německé společnosti nenašla cílová voličská skupina, na níž by se SPD vhodně zvolenými tématy mohla zaměřit?

Právě. Strana továrního dělnictva, kde ty časy příznivé pro sociální demokracii jsou. Její dnešní elektorát sestává z učitelů a příslušníků jiných dobře zajištěných povolání pod penzí. Z toho se ale obtížně dá slepit síla s podstatnější politickou váhou.

Zatímco v Německu padá SPD k deseti procentům, čím to, že v Česku pánové Sobotka, Chovanec, Hamáček a spol. nasměrovali ČSSD dokonce k pěti procentům a možná i pod tuto hranici nutnou pro vstup do Sněmovny?

Pokles přitažlivosti sociálně demokratických stran je celoevropský fenomén a zřejmě zasáhl i českou politickou scénu. Nicméně, nejsa už dlouhá léta obyvatelem zemí českých, zdráhám se k tomu přikládat své polínko.