Jak jako zpěvačka zvládáte dobu „koronavirovou“, kdy jsou umělci, až na menší výjimky, už vlastně rok odříznutí od práce?

Je to hrozný. Strašně mi to chybí. Chybí mi lidi, chybí mi práce… Ale zase nemám povahu na to, abych dělala doma on-line koncerty. Dělám je pro lidi. A když u toho nemohou být, tak to pro mě nemá žádný smysl.

Vy jste už nějaký čas v Itálii…

Ano, jsme s rodinou u mojí maminky v Římě. Už měsíc, a ještě asi jeden měsíc tady zůstaneme. Velkou výhodou je, že tady je zahrada, kdežto v Praze nemáme ani balkon.

Jaká jsou v současné době v Itálii vládní opatření proti šíření koronaviru?

Teď momentálně zhruba stejná jako v Čechách, téměř v celé Itálii. Takže jsme zavření doma, můžeme jenom na nákup, k lékaři atd. Ani mezi regiony se nedá cestovat. Takže, jak říkám, je to vlastně stejné jako v Čechách.

Dodržují lidé tato opatření? A pokud ne, jsou nějaké pokuty?

Jasně že jsou pokuty. Ale lidi jsou docela ukáznění. Oni to tady zažili vloni opravdu pekelně. Samozřejmě že se najde skupina těch, kteří protestují. Ale tady kolem nás vidím všechny v rouškách, dodržují rozestupy. Neznám tu nikoho, komu by neumřel alespoň jeden člen rodiny. Loni to tady bylo opravdu hrozné. Takže jakmile se ta čísla začnou jen trochu zvyšovat, tak se všichni začnou bát.

Jak ten minulý rok zvládala vaše maminka s manželem?

Já jsem vloni odjela těsně předtím, než to tady uzavřeli. Jezdím sem každý rok v únoru a v létě. Vloni jsem to stihla úplně o fous. No a máma s otčímem prostě byli jen na zahradě. Otčím má těžké dýchací problémy, takže ten je sakra opatrný.

A jak se Itálie jako taková z té jarní covidové vlny vzpamatovala?

No blbě. K tomu se nedá nic říct…

Ekonomika funguje?

Viděla jsem spoustu obchodů, které zavřeli. Ale samozřejmě i tady fungují různé e-shopy, výdajová okénka… Prostě každý se snaží zachránit svoje živobytí, jak může.