Co se týká uprchlické vlny z Ukrajiny, zvládá to prý vláda zatím velmi dobře. „Samozřejmě byl tam problém s romskými Ukrajinci, ovšem to je naprosto jasná věc. Nicméně jsem přesvědčen, že s ohledem na to, že mnozí z utíkajících jsou poměrně movití lidé, jedinou cestou je všechny rychle zapojit do práce. Tím pádem jim nemusíme dávat kromě podpory ubytování žádné další finanční prostředky, protože cílem by mělo být, aby všichni uprchlíci, kteří mohou, aby pracovali. Pokud přišly celé rodiny, tak aby žily jako normální rodiny. Ti lidé by měli pracovat a živit se sami,“ říká senátor Jiří Čunek pro ParlamentníListy.cz.

Senátor vnímá i bezpečnostní rizika spojená s tím, že první měsíce na hranicích nedocházelo k důkladnějším kontrolám příchozích. „Ale myslím, že po vypuknutí války na hranicích byl takový přetlak, zmatek a chaos, že se všechno zvládnout nedalo. Je důležité, aby cizinecká police nyní patřičně evidovala všechny Ukrajince, kteří jsou na našem území ve velkém množství. Žijeme již v digitálním světě, postupně bychom o nich měli mít přehled, protože kdokoliv tady bere jakoukoliv dávku, musí o sobě dát vědět,“ vysvětlil Čunek s tím, že mezi ně samozřejmě nepatří turisté.

Senátor: Kdo chce zůstat, musí pracovat

Jedním z dalších problémů, které musí Česká republika řešit, jsou ukrajinští či maďarští Romové na nádražích například v Praze nebo v Brně. Někteří měli maďarské pasy nebo neuměli ukrajinsky, jiní čekali na rozhodnutí, zda mají právo získat finanční podporu pro válečné uprchlíky. Jejich počty ubývají, navíc ukrajinští celníci nyní kontrolují platnost pasů, případně žádají další doklady. „Lidé, kteří tu chtějí zůstat, musejí pracovat, musejí se podřídit zákonům a režimu České republiky. Ti, kdo chtějí žít na dávkách, o ty bychom neměli mít zájem, a pokud jsou z oblasti, kde se nebojí o život, vracel bych je zpátky,“ poznamenal Jiří Čunek. Současně podotkl, že život jim neulehčí ani pobyt ve stanovém městečku, kde v létě sice mohou bydlet, ale stejně je třeba je zaměstnat a integrovat.

Právě maďarské pasy – tedy pasy Evropské unie – tvoří část problému. Kritika od politiků za tuto situaci často míří k premiérovi Viktoru Orbánovi za to, že před lety pasy „rozdával“. Držitele pasu Evropské unie však nelze z území členské země vykázat. „To však neznamená, že uprchlík bude žít z dávek. Jestliže může, ať pracuje a vydělává si. Mnohé to možná ve chvíli, kdy takový přístup uplatníme, přiměje vrátit se zpátky,“ sdělil senátor Čunek. Připustil, že o rozdávání pasů Orbánem nemá dostatek informací a vyjadřovat se chce pouze k tématům, o nichž něco ví.

Během uprchlické vlny našly své využití i tzv. kontejnery. Zkušenosti s nimi z dob, kdy Jiří Čunek jako starosta Vsetína nabídl kontejnerové bydlení Romům, které soud nechal vystěhovat z původního domu, byly využity právě nyní. „Zaznamenal jsem titulky o ‚čunkodomcích‘ (tak se kontejnerovému bydlení začalo přezdívat, pozn. red.) a byl jsem asi první, kdo je rychle a nouzově použil pro ubytování většinově nepřizpůsobivé komunity cikánů, kteří tady vyplenili několik domů. A proto, abychom je nevyhodili, ačkoliv jsme měli rozhodnutí soudu a nic jsme jim dát nemuseli, jsme je ubytovali. Ale musím říci, že se to povedlo, protože tamní podmínky dodržují a to modulární bydlení se ukázalo jako dobré. Funguje už 16 let a jedná se zřejmě o jediný projekt v Evropské unii tohoto velkého rozměru, který funguje,“ poukázal senátor Čunek. Znovu zdůraznil, že je zapotřebí válečné uprchlíky zaměstnat. Připomněl volná pracovní místa, od zubařů přes kuchaře až po dělníky všech profesí.

Energetické společnosti vydělávají ohromné peníze

Dlouholetý lidovecký politik se vyjádřil také ke kritice směrem k vládě, nakolik pomáhá Čechům zvládat dopady inflace. Jako hlavní téma a hlavní řešení vidí především v energiích. Je přesvědčen, že vláda se zatím nevypořádala s tím, aby zasáhla a aby cena energií u nás odpovídala výrobním nákladům plus zisk.

„To znamená, že dnes ti, kdo vlastní energetické společnosti, vydělávají ohromné peníze. Máme-li ČEZ a vyrábíme elektřinu za necelé dvě koruny, pak má vláda zajistit, aby elektřina pro domácnosti byla v rozumné cenové hladině pro domácnosti i podnikatele,“ řekl v narážce na skutečnost, že elektřina vyrobená v České republice se prodává nejprve na německé burze a Češi si ji pak několikanásobně dražší kupují zpátky. „S tímto fenoménem se vláda nevypořádala, protože pokud by to udělala, pomohla by vlastním občanům,“ sdělil. Na námitku, že prodej na burze se koná v rámci společného trhu Evropské unie, odvětil, že českou vládu máme od toho, aby zajišťovala spravedlnost a spravedlivé podmínky pro české občany.

Po energiích vnímá Čunek jako zásadní protiruské sankce: „Jestliže se Česká republika přidala k protiruským sankcím a k pomoci Ukrajině, je přeci úplně jasné, že to musí zaplatit všichni. Není tomu tak, že existuje Česká republika a občané České republiky ať to zaplatí. Ne, jsme v tom všichni, takže ztížené podmínky a náklady dané válkou a naším postojem musíme nést všichni. Pomáhat by se mělo, ale opravdu jen těm, kdo by upadli do chudoby. Nejdříve však musí vláda pomoci v energetických záležitostech, což by se promítlo i do cen služeb, potravina a tak dále,“ vysvětlil Jiří Čunek.

Kde vzít peníze?

Prodávat na burze by prý mělo Česko pouze přebytky vyrobené energie. „Vzhledem k tomu, že se tady vyrábí elektrická energie se všemi náklady za dvě koruny, tak jsem přesvědčen, že například cena pět korun pro obyvatele je dostatečná, aby vydělaly i firmy, které dodávají elektrickou energii,“ poznamenal.

V rámci hospodaření českého státu Čunek okomentovali i výtky směrem k vládním politikům, že odmítají plošnou finanční pomoc Čechům. „Musíme se podívat, jaký dluh vytvořila vláda v covidu. A nyní je tady válka a my neustále zvyšujeme dluh. Měli bychom také přemýšlet, kde peníze vezmeme, jinak předáme naši zemi dětem absolutně zadluženou a oni budou absolutně nesvobodní. Co se nyní děje, že například v době covidové krize vydělali nejvíce peněz ti, kteří brali sto procent platu, i když seděli doma, to není možné. Bylo by dobře se na té krizi aktuálně podílet. O něco méně musíme mít v krizi všichni, ne jen někteří,“ upozornil na státní úředníky a zaměstnance.  

Mezi konkrétními kroky, jak Čechům ulehčit, navrhl například zastropování cen energií. Odmítl však jakékoliv zrušení DPH. „To je totéž, jako když vláda vezme peníze státu. Státní pokladna by neměla příjem. Faktem, ale je, že vláda by měla vystupovat v souladu s výrobci elektrické energie, aby zároveň měli přiměřený zisk,“ řekl senátor.

Čunek: Pokud Ukrajina na dohodu nepřistoupí, může přijít o celé území

A nakolik je podle senátora Čunka nutné či potřebné odříznout Rusko od světového obchodu? A jak s obchodními vztahy naložit poté, až válečný konflikt na Ukrajině skončí?

„Vidíme, že jednotlivé státy se snaží všelijak kličkovat a zařizovat si výjimky proti ruským sankcím. A zároveň je zřejmé, že sankce dopadají na Evropu daleko hůře než na Rusko. Například rubl posiluje. Z mého pohledu by mohli Ukrajinci vyhrát pouze tehdy, stane-li se zázrak. A proto si myslím – při vědomí těchto věcí a toho, že my ani ostatní svět tam nemůže jít aktivně bojovat, jinak by z toho byla třetí světová válka, takže dodáváme zbraně, jídlo a bojujeme do posledního Ukrajince – že by měl civilizovaný svět zasáhnout a vést Ukrajince i prezidenta Putina, aby došlo k dohodě. Podle mého názoru – a už jsem to říkal a od začátku konfliktu jsem o tom přesvědčen – že prstenec států kolem Ruska by měl užívat výsad neutrálních států, jejichž neutralitu by hlídaly ostatní velmoci včetně Severoatlantické aliance a Ruska. Pokusit se něco vyjednat. Dohoda je vždy lepší než válka,“ sdělil lidovec.

„Ale zdá se mi, že o dohodu se mnozí nepokoušejí, jak je vidět podle vývoje válečného konfliktu, který pro Ukrajince vůbec nevypadá dobře,“ podotkl. K dohodě vyzývá i bývalý ministr zahraničí USA Henry Kissinger. Kromě toho však prohlásil, že Ukrajina by se měla vzdát části svého území a vrátit se například do stavu před válkou, kdy si Rusko přivlastnilo Krym.

„Henry Kissinger právě řekl, že státy by s Ukrajinou měly jednat, aby Ukrajina chtěla na nějakou dohodu přistoupit. Pokud na dohodu nepřistoupí a my tam jít nemůžeme, tak mohou přijít o celou Ukrajinu. A všimněte si, že o Krymu se už ani téměř nemluví, protože se bere jako ruský. Co se týká Luhanska a Doněcka, právě to jsou věci k jednání, někdo se o jednání ale musí pokusit. Když budeme stále dodávat peníze a zbraně, konflikt bude trvat dlouhou, ale z pohledu desetinásobné síly vojenské a početní převahy může mít válka nakonec ještě více obětí a neskončí to pro Ukrajince dobře. V tomto smyslu vyjádření Henryho Kissingera chápu a tak mu rozumím,“ dodal senátor Jiří Čunek.