Vstáváte každý den v šest hodin a od půl osmé začínáte pracovat. Najdete si vedle své tvorby čas i na sledování politiky a dalšího dění u nás i ve světě a odkud informace čerpáte?
Buď z rozhlasu, z internetu nebo z televize. Je pravda, že veškerý rozhlas je velmi opatrný a distingovaný, takže ty obyčejné věci se člověk dozví, protože o těch se mluví sedm, osm minut, zatímco o těch vážných se nemluví vůbec. Je to moc dobře vedené, takhle se člověk alespoň moc nerozčiluje. Zpravodajství v České televizi sleduju každý den, ale někdy je takové, že člověk chvilkami zavírá oči, aby se na některé věci nemusel dívat.
Je pro vás Česká televize důvěryhodný zdroj? Její kritici jí vyčítají, že diváky manipuluje a vnucuje jim tzv. pravdoláskařský pohled na svět?
To je pravda, ale víte, moje generace je trénovaná. Jako děti jsme zažili První republiku, pak okupaci německou, okupaci komunistickou a potom chvilku závanů svobody. No a teď je to zase podobné těm předchozím obdobím.
Tím chcete říct, že u nás nic moc svobodu nebo demokracii nemáme?
Ale já mám pocit, že po tom lidé ani netouží. Když se díváme na průzkumy volebních preferencí, tak to vypadá, že jsou vlastně všichni s tou stávající situací spokojeni. A stejný dojem plyne i z vysílání televize nebo z rozhlasu. Jinak to vypadá mezi normálními lidmi. Ti reagují stejně, jako jsme byli zvyklí my. Protože třeba když náš prezident mluví o kalašnikovu, tak někteří lidé – zejména politici – jsou z toho rozhořčení, ale tenhle druh humoru celá moje generace za války i za komunistů mezi sebou používala. Čím byl ten humor razantnější, tím víc se nám líbil. Ta současná generace už to nezná, ale Zeman používá ty samé kalibry, jaké jsme my používali celý život.
Máte v té rádoby kauze tedy víc pochopení pro prezidenta Zemana než pro premiéra Sobotku, který prohlásil, že ten výrok vyděsil jeho blízké a že jsme jedinou zemí, kde hlava státu vyzývá k zabití předsedy vlády?
To ale prezident přece vůbec neříkal, že ho má někdo zabít. To nemůže nikoho oslovit v tom negativním slova smyslu, to je ten razantní humor, o němž jsem mluvil. Ať už v kresbách nebo v hovoru.
Když už jsem nakousl tu tzv. pravdu a lásku, jejíž vyznavači bývají také označováni za pražskou kavárnu a jsou nesmiřitelnými kritiky prezidenta Miloše Zemana, tak co říkáte tomu střetu, který se vynořuje při každé možné příležitosti a bývá charakterizován i jako duel intelektuálních elit s určitým plebejstvím?
Asi to tak má být vždycky, aby byla nějaká zábava. Já ty pravdoláskovce, upřímně řečeno, obdivuji, protože si zachovali své mocenské jádro od Havla až po Zemana, po celou dobu si udrželi vliv, což je pozoruhodné. To dokázali jen nejlepší američtí gangsteři, nikdo jiný.
Nynější prezident vzbuzuje velké emoce, jedni ho nekriticky obdivují, druzí pro něj nenajdou slůvka dobrého. Jak ho vnímáte vy?
Já ho samozřejmě hodnotím velmi pozitivně, a to podle jeho výroků, ty se mi absolutně líbí. To je ta korespondence s naším způsobem humoru, který vznikl od konce války, ještě než se usídlili komunisti. To byl druh humoru, který používal každý z tehdejších studentů, takže prezident používá náš humor, mluví za nás.
Není ale někdy až přehnaně lidový, neslušela by prezidentskému úřadu ve vyjadřování spíše noblesa, kterou přičítali stoupenci Karla Schwarzenberga svému kandidátovi?
Nezapomeňte, že my jsme Češi. Ta lidovost je vyžadována publikem. Protože my Češi jsme poněkud primitivnější národ z východu. S obdivem jsem se díval na první dva naše prezidenty, kteří dokázali to, co nedokázal kouzelník Houdini ve svých nejdokonalejších kouzlech, že jsme se během několika dnů ocitli ze západu na východě, kde zůstaneme ještě nejméně sto, nebo dvě stě let.
Myslíte si, že bylo šťastné rozhodnutí volit prezidenta přímo, protože pak se rozdělení společnosti na tábory dvou kandidátů z druhého kola přenese na celé volební období a společnost je zbytečně polarizovaná a až nenávistná jedna její část vůči druhé?
Tohle žádného normálního člověka nemůže zajímat, protože veškeré reakce na Zemana jsou vlastně extraktem demence. Prostě je to úděl, který nám připravili první dva naši prezidenti, kteří proti své vůli zničením pohraničí a vystěhováním pracovitých Němců, dodáním extrémních živlů zničili tenhle národ. Ale ne nadlouho. Jak říkám, sto, dvě stě let, co to je v historii.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník