Pane doktore, vy jste poradil své klientce, poslankyni Vlastě Parkanové, aby na internetu zveřejnila výslechy svědků v kauze nákupu letadel CASA?
Neporadil jsem, aby to udělala. Ale rozhodně, když o tom uvažovala, tak jsem jí to doporučil.
Takže ta iniciativa vyšla od paní Parkanové?
To už přesně nevím. Protože my se o tom bavíme hodně dlouho a opravdu nechci tvrdit, že jsem s tím začal já nebo ona. Je možné, že jsem to byl i já, protože to doporučuji řadě klientů, ale ne každý toho využije. My jsme se o tom bavili poprvé už před rokem, proto nedokážu přesně říci, jestli to vyšlo z její strany nebo z mé, možné je oboje.
A udělal to už některý z vašich klientů před paní Parkanovou?
Samozřejmě udělal. Já vím minimálně o dvou, o třech.
Mně se z reakce dozorového státního zástupce Jana Kořána zdálo, že je zveřejněním spisu zaskočen, protože prohlásil, že se bude muset zabývat otázkou, zda tímto krokem nebyl porušen zákon. To vypadá, jako kdyby se s tím setkal poprvé.
Já nevím, jestli se s tím setkal, ale já jsem článek o tom, že je to dovolené, publikoval přesně před deseti lety v odborném časopise bulletinu Advokacie. A to bylo v době po jednom z těch případů. Poprvé jsme to vyzkoušeli někdy v roce 2002, možná 2001, teď už si nejsem jistý. Druhý případ byl někdy kolem roku 2005, 2006, obě dvě kauzy byly hojně veřejně sledované a soudní řízení hojně navštěvované, tudíž mne trochu zaráží, že jsou teď z toho všichni překvapení. A vím ještě o několika dalších lidech, kteří to dělají.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová