Jste na šestém místě kandidátky pro eurovolby. Jak vidíte šance strany i vaše osobní? Na kolik mandátů může dnešní ODS pomýšlet? A kdo je podle vás favoritem voleb?

Vaše otázka mi připomíná sázkové kanceláře (úsměv). Měl byste ji ale spíše položit voličům, ti rozhodnou. Osobně mám ze svého umístění i z celé kandidátky velmi dobrý pocit. Jakkoliv jsou volby především o počtu křesel, je to i důležitý okamžik veřejné diskuze a výměny názorů. Myslím, že má největší šance je právě v tom, že se tohoto budu účastnit. Jako mladá svěží tvář, která jde do politiky z přesvědčení a ne z potřeby najít uplatnění, mám výbornou pozici i šance. Favoritem je pro mě jednoznačně ODS, ne proto, že za ni kandiduji, ale protože je to jediná strana, která má dlouhodobě stabilní evropskou politiku a nevede ji jen pár měsíců před volbami. Jako jediní máme také na kandidátce Jana Zahradila, významného hráče evropské politiky.

Svědčí ODS umírněný, až příznačně profesorský styl Petra Fialy? Může být výhodou v eurovolbách?

Petr Fiala je umírněný ve svých vyjádřeních, ale pevný ve svých názorech. To je pro mě hodnota, kterou ctím a je výhodou nejenom pro tyto volby, ale obecně cennou životní hodnotou. Mám tendenci hodnotit lidi spíše podle práce, která je za nimi, než podle vizuálu či mediálních nálepek.

Nutno dodat, že kandidátka ODS vzbudila u konzervativní části voličů značné rozpaky. Terčem kritiky jste byla především vy sama, a to pro vaše silně proevropské postoje. Je podle vás kandidátka ODS složena dobře? A co byste řekla kritikům?

Kritikům děkuji. Tedy alespoň těm konstruktivním. Kde jinde by měla proběhnout názorová kontroverze než v politice. Nevím, jak hodnotíte konzervativního voliče, pokud jsou to ale ti, kteří se drží pevných, tradičních hodnot a pravicových zásad, poté možná křičí ne úplně konzervativně. Mé proevropské postoje jsou zcela realistické a sdílené velkou částí pravicového spektra. Proevropský postoj neznamená, že se ztotožňuji se všemi politikami Evropské unie. Právě naopak, hluboce věřím projektu evropské integrace, proto chci na tomto projektu pracovat, aby šel správným směrem, když nyní všichni cítíme, že přešlapuje na místě, někdy dokonce i špatným směrem. Někdo z krize, nazveme-li to tak, evropské integrace, kterou Evropa prochází, dovozuje, že je projekt třeba zrušit, nebo z něj vystoupit, já si myslím naopak, že právě v těchto okamžicích je třeba se za něj postavit a změnit jej, aby fungoval dále a lépe. Neříkám tedy více Evropy, jak kritici čtou, ale Evropu lépe. Nastartujme ji znovu. Krásně to vystihuje slogan Jana Zahradila jako spitzencandidate „retune Europe“, přelaďme Evropu.

Hojnou diskusi vzbudil váš text s názvem „Proč (stále) kandiduji?“, publikovaný počátkem února na sociální síti Facebook. Píšete v něm, cituji: „Všem soudným je zřejmé, že bez unie by naše republika nebyla demokratický, prosperující a svobodný stát.“ Ti lidé, kteří si Českou republiku představují jako úspěšnou zemi, ovšem mimo EU, tedy postrádají soudnost?

Evropská unie vznikla jako projekt založený především na obchodní spolupráci států. A v tomto ohledu jednoznačně uspěla. Volný trh přináší státům jednoznačně prosperitu, o to více státům z bývalého postsovětského bloku, kterým volný trh umožnil vstup na evropské trhy, kde byly často, a stále jsou, úspěšnější než původní zakládající země. Velmi často sleduji francouzskou televizi a vnímám, jakým problémem je tam delokalizace výrobních závodů k nám či do Polska. Tyto závody by se u nás nikdy neotevřely bez členství v Evropské unii, jakkoliv mi můžete oponovat, že by bylo možné uzavřít bilaterální smlouvu jako má Švýcarsko či jiné státy. Evropskou unii ale nechápu v dnešním uspořádání jako nositele čistě obchodních hodnot, ale také jako klub zemí, které sdílí listinu základních práv a svobod a nositele demokratických hodnot. Toto jsme si velmi silně uvědomovali při našem vstupu do Evropské unie a bylo by dobré to mít na paměti i do budoucna. Svobodným státem jsme právě díky tomu, že tyto hodnoty sdílíme, a na té svobodě nám neubírá ani povinnost přejímat evropské politiky, pokud jsou, a doufám, že do budoucna budou, rozumné a přiměřené potřebám států, ne jako tomu bylo v případě například kvót pro přijímání uprchlíků.