Politici Evropské unie oslavovali šedesáté výročí Římských smluv, jedněch ze zakládajících dokumentů Evropské unie. Je co oslavovat?

Po pravdě řečeno, já jsem byl příznivcem vstupu do Evropské unie, ale dnes si nejsem jistý, zda šlo o dobrý krok. Funguje na bázi byrokracie a stala se z ní diktatura. Dostáváme se do situace, kdy se nám sice podařilo dosáhnout nějaké svobody, ale opět je rozhodováno o nás bez nás. Pro nás důvod k oslavám není. Důvod k oslavám mají finanční struktury a bankéři, ale pro nás je to žal stejně jako pro většinu států. Euro jako takové... byt´ ne skvěle fungující, je konkurencí dolaru a pro banky – zvlášť evropské – je to velice zajímavé.

Proč většina Čechů nemá ráda Evropskou unii? Je to, co jste právě říkal, důvodem, proč to tak je?

Myslím si, že ji nemají rádi obecně. Určuje, jak se chovat, co dělat, vlastně nám bere pravomoci v jakémkoliv rozhodování a to lidem samozřejmě vadí. Když zemědělec bude chtít něco dělat, Západ řekne, že nemůže, protože Francie potřebuje odbyt pro sebe a své zaměstnance. Zapláče, Evropská unie přijme nová opatření pro zemědělce v menších státech. Problém je, že Evropská unie hází klacky pod nohy. Ekonomicky nejde o žádný zázrak – sice dostáváme dotace, ale zároveň Evropské unii platíme. 

Premiér Sobotka napsal: „Po zkušenosti s dvěma válkami, Mnichovem, nacistickou totalitou, životem za železnou oponou, s divokými 90. léty, je dobře, že jsme součástí EU.“ Byla 90. léta skutečně tak hrozná, abychom je srovnávali s nacistickou okupací?

Ne. Žádná radost to nebyla, předpokládám, že Rada vzájemné hospodářské pomoci měla pravidla jako Evropská unie, ale pro nás to zázrak nebyl. V konkrétním důsledku, když člověk vše srovná, jaký je rozdíl mezi tím, co bylo diktováno od RVHP a nyní od Evropské unie? Báze a princip fungování je úplně stejný – byly věci, které se nám nelíbily, ale neměli jsme možnost rozhodovat, a tak jsme byli tlačeni ke zdi. Velké rozdíly tu nejsou. Otázka je, kam to v důsledku povede?

Když vidím, jak funguje Česká národní banka, je to docela výsměch. Jestliže ekonomika fungovala, rozhodli se podporovat export a devalvovali vlastní měnu. To, že si Němec díky tomu koupí levnější škodovku a koupí si jich tak více, nakonec způsobí, že si bude škodovkami dláždit dvorek, protože to bude výhodnější než dlaždičky. Co to znamená pro nás? Sice se prodá více zboží v exportu, ale co to přinese? Státy budou používat naše peníze místo toaletního papíru, protože to vyjde levněji. Naše vklady budou tak znehodnoceny, že člověk, který se snaží vytvořit nějaké hodnoty a šetří, aby je směl realizovat, nedostane možnost. Hodnota měny bude tak směšná, že místo podpory ekonomiky lidé přicházejí o finanční prostředky. Jako měnová reforma za komunistů, kdy znehodnotili peníze a okradli lidi. Akce České národní banky je to samé. Lidem devalvují hodnoty úspor a všeho, což je přístup, kdy se bankéři na jednu stranu tváří jako ekonomové, ale krok je to nesmyslný, protože okrádají celý stát. To se mi výrazně nelíbí. Možná se to může hodit spekulantům na finančních trzích, ale tím to končí. Normálním lidem to není ku prospěchu.

Šéfredaktor Jan Čulík na serveru Britské listy tvrdí, že v České republice vládně dusivá atmosféra nejen přímo, ale i metaforicky. Píše, že velmi nepříjemnou a odpuzující vizitkou současné České republiky je podle něj všude se šířící hlubinný rasismus. Jsou Češi rasisté?

Rasisti jsme a vždycky jsme byli, ať už skrytí nebo jen pod povrchem. I když u nás se neprojevuje tak, aby byl brán smrtelně vážně, vtipkujeme, rýpeme a tak dále. Je to nebezpečné a svědčí to o tom, jaké postoje zaujímáme. Drtivá většina lidí v podstatě nemá nic proti černochům, cikánům. Mají sice základní výtky, ale když přijde do tuhého, tak jsou velice slušní a nemají s lidmi jiné barvy pleti problém. U nás obecně vládne trend, že lidé jsou schopni spolu vycházet bez ohledu na barvu pleti. Jsme velice tolerantní národ.

Jestliže dnes platíme sociálku a odvádíme zdravotní pojištění, přitom za zubaře stejně zaplatíme, je to k naštvání. Sociální si neplatíme proto, abychom měli nějaký důchod, žádný důchod nikdo mít nebude, vlády to zruší a nedostane nikdo nic. Princip je takový, že příspěvky na zaměstnaneckou politiku státu vytvářejí pocit, že platíme na příspěvky nemakačenků. A jestliže to lidé vnímají takto, tak to začíná být nepříjemné. Cosi tady smrdí. Nemakačenka žijí jen z toho, co mohou zneužít a využít. Tím vznikly určité tlaky a řekněme i nepříjemné přístupy k různým vrstvám obyvatelstva, ale to se nedá nazvat rasismem. 

Podle něj existuje v České republice desítky let „hluboký rasismus“ vůči komukoliv, kdo nemá bílou kůži. Ten se v posledních dvou letech údajně překlopil v nenávist vůči muslimům. Je to tak? Obrátil se jen náš rasismus jiným směrem?

Historická paměť národa je, že muslimové nikdy nepřinesli nic dobrého. Vždycky jsme proti nim bojovali a hrdiny byli ti, kdo se jim dokázali postavit a odrazit nájezdy. Ať už šlo o Turky, o Maury ve Španělsku nebo o kohokoliv z těchto komunit, které se sem hrnuly. Po pravdě řečeno je to historická paměť národa a zkušenost, že se nechceme nechat anektovat, a tak se samozřejmě musíme bránit, to jsou zkušenosti našich předků. Jestliže se lidé nebránili, tak to dopadlo špatně. I dnes máme snahu bránit se, dokud to jde. Mohlo by se stát, že bude zle a je to v nás zakořeněné. Když nám dává někdo léta za uši a s nějakou komunitou jsou problémy, je jedno, zda je náboženská, nebo etnická. Prašť jako uhoď.

Pokud se problémy opakují dodnes, jsou lidé opatrní a brání se, což není xenofobie, ale strach z neznámého. Politici stále vykládají o xenofobii, ale ne o historii. Připadá mi, že nevědí o historických souvislostech a tváří se, že je nezažili a nepamatují. Média fungují tak, že to vypadá, že jediné pravdivé je šířeno ústně. Lživize, opět jsem se smál u účtu za koncesionářské poplatky. Proč bych se díval na Českou televizi? Pravdu se tam nedozvím, sport tuzemský tam není a pakistánské ligy v kuličkách nikoho nezajímají. Je to výsměch.

Domníváte si, že si Češi příliš stěžují? Tedy, že se ve skutečnosti mají pohodlně a netrpí nedostatkem, ale neváží si toho?

Po pravdě řečeno, žijí v relativní pohodě. Když nás budou koulovat Eskymáci, budeme vysvětlovat, že je světový trend bydlet v iglú. Humor nás přejde, až nám přijdou představitelé bydlení v iglú vysvětlit, že musíme přejít na jinou eskymáckou kulturu. Jako o muslimech budou tvrdit, co se jim bude hodit. Na světě je nedostatek vody, a tak nám začnou tvrdit, že musíme přijímat sníh ze severních států a pólu. Jako vždy se najde záminka, pod kterou se vše schová a nabalí se pod ní milion věcí, ve které nám nelogickou věc budou vysvětlovat logicky. Vše se točí kolem peněz, tento princip je pořád stejný.

Prezident Miloš Zeman ve své rétorice přitvrdil. „Já bych tomu dítěti napráskal tak, že si týden nesedne,“ řekl o dětech, které v Jihlavě utloukly plameňáky. „Zvracel bych, kdybych měl brát peníze od Zdeňka Bakaly, ale tyhle novinářské prostitutky živí Zdeněk Bakala,“ řekl o redaktorech Respektu. „Podávám si ruce i s lidmi, které bych nejraději zfackoval,“ řekl též v rádiu. Co Zeman sleduje takovým stylem vyjadřování? Dává tím najevo, že se nebojí svých kritiků?

Dává najevo, že nevidí důvod, proč nemluvit jako devadesát devět procent Čechů. Mám pocit, že když mluví takhle, je to pro lidi srozumitelné a oni mu rozumí. Vyjádření není zabalené do osmi set padesáti tisíc frází. Vysvětlení odborníka z Karlovy univerzity, který bude velmi vznešeně hovořit tři hodiny, ale nikomu neřekne, kam si dojít pro vodu, je k ničemu. Zeman mluví, jak mu zobák narostl, ale každý mu rozumí. To je jeho obrovská devíza.

Kdo se může Zemanovi v další prezidentské volbě postavit?

Šanci má velkou. Momentálně se tu nevyskytuje nikdo, kdo by se mu mohl postavit jako protikandidát. Když jsem viděl, co za kandidáty se objevilo, přišlo mi to úsměvné. Někdo tam potřebuje někoho dosadit, aby se mohli zaštítit, mohli se podporovat a přihřívat si polívčičku. Nevidím osobu, která by mohla se Zemanem seriózně soupeřit.

Biatlonistka Gabriela Koukalová odmítla podat ruku šéfovi biatlonové federace a odmítla jet na závody do Ruska kvůli ruskému dopingu. Jakub Janda k tomu řekl, že přesně tak si představuje reprezentanta České republiky. Miloš Zeman Koukalovou nepodpořil. Jaký postoj vůči Rusku bychom podle vás měli v dnešní době zaujmout?

Je to její věc a média z toho udělala postoj vůči Rusku. Je nutno rozlišovat, že doping v rámci sportovní federace není Rusko. Je špatné řešit to obecně, protože problém dopingu je součástí v různých sportovních odvětvích, byť to nikdo nepřizná. Co s tím? Povolit doping je špatně, a když jsou nastavena pravidla, musejí platit pro všechny stejně. Je potřeba nějak proti tomu bojovat, takže chápu, když někdo bude bojkotovat závody, protože to přesáhlo rozumné hranice. Na druhou stranu musíme vzít krok Gábiny jako osobní postoj, ale zuřivě ji napadat, nebo ji obhajovat, je nesmysl.

Je nutné zvážit pro a proti. Myslím si, že každé odvětví, ať už sport, ekonomika či jiná lidská činnost má své mouchy a svoje problémy. Musíme k nim přistupovat případ od případu a s chladnou hlavou. Jinak dojdeme k tvrzení, že je nutné zavést mezinárodní sankce proti Maroku, protože k nám lítají jejich mouchy. To je blbost.

Chápu Gábinu za její postoj, chápu i Zemana, že to takhle bere. Tak jako tak se to hodí do protiruské nálady, když sleduji dohadování o tom, zda sankce proti Rusku prodloužit, snížit a tak dále. Měli bychom přemýšlet s chladnou hlavou, komu sankce proti Rusku škodí. Škodí těm, kdo do Ruska exportují. Tím jsou sankce proti Rusku škodlivé hlavně pro hospodářství jednotlivých zemí, které s Ruskem obchodují.