ANO, KSČM, SPD i Piráti se shodli na tom, že referendum by mělo být závazné. Je jen otázka, čeho by se mělo týkat. Jak vy sledujete tato jednání o obecném referendu? Měli by mít lidé možnost hlasovat prostřednictvím referenda i o otázkách, jako je členství v EU nebo v NATO?

Pokud jsme byli dostatečně kvalifikovaní na to, abychom hlasovali o vstupu do EU, měli bychom mít právo hlasovat i o setrvání či odchodu. Nedělejme ze sebe národ nesvéprávných ovčanů. Obecně referendům nefandím, protože si volíme své zástupce právě proto, aby na sebe vzali odpovědnost spojenou s rozhodováním. Nicméně referendum o setrvání v Unii smysl má a já bych jeho vypsání podpořila. Myslím si však, že to opravdu není na „pořadu dne“.

Slyšíme nejrůznější informace o důležitosti setrvání v EU, ať už ekonomické o tom, že zchudneme o polovinu či o třetinu, nebo o nutnosti setrvání v evropské rodině už s ohledem na to, že jsme malým státem atp. V pořadu ČT 168 hodin varovali například před odchodem japonských investorů a návratem do roku 1987. Podle hlavního analytika České spořitelny Petra Zahradníka by vystoupení z EU ekonomicky znamenalo „katastrofu, apokalypsu a největší destrukci za posledních možná sto let“. Jednoduše řečeno: váš názor: Czexit ano, či ne? A můžete to prosím více vysvětlit?

Ze sto let naší novodobé historie jsme v Unii pouhých 14 let. Pokud jsme mohli žít mimo Unii po většinu času, jistě bychom to zvládli i nyní. Nicméně: kdyby se podařilo EU transformovat v jakousi „Organizaci evropských národů“, pak jsem pro setrvání. Pořád ještě doufám, že je transformace možná, byť k ní nevidím ochotu ani v Bruselu, ani v naší vládě. Spíše než samotný Czexit mě však zajímá suverenita našeho národa. Jestli můžeme být suverénní v rámci EU, pak v ní zůstaňme. Současná Unie nám však suverenitu vytrvale a salámovou metodou bere.

Také se objevila iniciativa olomoucké univerzity. Zejména rektor Jaroslav Miller se po prezidentských volbách utvrdil v názoru, že by univerzity měly být aktivnější ve veřejném životě. V průběhu letošního roku tak bude jeho škola vysílat do regionů dobrovolníky z řad studentů práv, medicíny nebo třeba sociologie, aby lidem pomohli řešit jejich existenční problémy nebo jim nabídli kvalitní informace, například o migraci nebo Evropské unii a o tom, jaké má dopady na jejich životy. Psal o tom server iHNed.cz. Bude mít tato „terénní univerzita“ efekt, který si autoři záměru slibují, tedy „zakopávání příkopů ve společnosti“? Je to dobrý nápad? Měly by se přidat i další univerzity?

Mám velkou úctu k univerzitní vzdělanosti i k našemu olomouckému panu rektorovi, nicméně někdy je politický aktivismus některých českých rektorů podle mého názoru „neakademický“. Univerzity a takzvané elity musejí jít s národem, ne proti němu. Domnívat se, že, dejme tomu, student sociologie bude přesvědčovat prodavačku, že díky jejím daním může studovat, o tom, že „uvažuje chybně“, je směšné. Ale jsem optimista: věřím, že by se studenti v terénu sami mnoho naučili. Možná by jim „lidé z regionů“ i otevřeli oči. A možná se mýlím.