Předsedy České pirátské strany Ivana Bartoše začíná být začátkem roku v médiích plno. Co říkáte jeho výrazné mediální aktivitě už osm měsíců před volbami, které by mu mohly vynést post premiéra?

Té aktivitě rozumím. Je logická, protože přece jen je potřeba hodně času, zvláště v těchto chvílích, kdy mnohým zájem o veřejné dění vyplňuje téměř bezezbytku koronavirus, ekonomické dopady okolo koronaviru, úvahy o další vlastní pracovní kariéře a pracovních příležitostech. Takže o to větší boj je o tu zbytkovou pozornost, o politiku. Samozřejmě se politici teď budou snažit úplně maximálně prezentovat sebe, své hodnoty, svou značku, své priority i svou strategii v kampani. Logicky to dělá i Ivan Bartoš. A dělá dobře, že to nepodceňuje, zvlášť když chce být vyzyvatelem Andreje Babiše, a tak musí průběžně a velmi systematicky prezentovat sebe, svou osobní integritu, zkušenost, odolnost proti stresu a zároveň priority a politické strategie, vidění světa. A na to potřebuje čas. Tak je dobře, že začíná už teď.

Jakým dojmem Ivan Bartoš při vystupování v médiích působí?

Zatím mám pocit, že ta vystoupení má připravená, že má promyšlené, co chce říct, že to prezentuje poměrně dost racionálně. Velmi dobře začíná od obecného následně k tomu detailnímu. Myslím si ale, že ta zátěž teprve přijde a bude ve dvou rovinách. Jednak bude muset přesvědčit voliče, že má na to, být premiérem, že už má adekvátní věk, že má odpovídající zkušenost, že dokáže zvládat stres, že by dokázal vést tým velmi vytížených lidí v náročné politické situaci. Myslím, že ho bude čekat, aby začal prezentovat i ve svém okolí mladé politiky typu finské kolegyně a rakouského kolegy a mnohé další, protože český volič je hodně konzervativní. A zvlášť volič váhavý. Ten si bude logicky pokládat otázku, jestli už je na to dostatečně vyzrálý, zkušený, odborně připravený, ale i mentálně, a že dokáže zátěž a stres zvládat. Andrej Babiš si to velmi dobře uvědomuje, proto už vysílá signály, že lidé nemají rádi přepřahání a že není čas pro změny a učení se premiérské odpovědnosti. Na tohle se bude muset Ivan Bartoš naučit nacházet odpovědi a přesvědčit voliče.

A pak přichází druhá rovina, a to jsou nároky zatím schované v detailech volebního programu. Jistě budou padat otázky na postoj Pirátů a Starostů k migraci, jak moc chtějí být v tomhle střídmí, nebo naopak otevření. Určitě budou padat otázky k eurozóně, k ochotě a vůli přijmout euro, ač je to proces mnohaletý, jestli je na jeho start vhodná doba a co by to všechno znamenalo. Velké téma bude i otázka daňová a ekonomická, jak moc chtějí podporovat podnikání a jestli některé jejich návrhy nejsou příliš doleva. Určitě pod tímhle tlakem Piráti budou. A v neposlední řadě budou muset odpovídat na taková ta progresivní, modernizační témata, na nichž se to ve společnosti také láme napříč, a to je třeba otázka legalizace drog. Nejsem si jistý, že tohle bude atraktivní pro každého voliče, a očekávám, že se Piráti ještě hodně zapotí, aby tyhle věci vysvětlili, obhájili a uklidnili část svých potenciálních voličů, že z toho nehrozí nějaká rizika.

Co může být ve volbách silnou stránkou a výhodou Ivana Bartoše?

Bezesporu se mu musí nechat obrovské charisma, energie, schopnost přicházet s neotřelými nápady, pracovitost Pirátů jako celku. Musí se nechat, že se jim podařilo ustát to vábení a tlaky, aby se vyhranili buď do ostrého leva, nebo ostrého prava, respektive buď k silám, které nějakým způsobem konstruktivně podporují Andreje Babiše, nebo jsou vyhraněně antibabišovské. Jim se podařilo to ustát někde mezi, což není nic jednoduchého. Na tom už ztroskotaly jiné politické strany typu Strany zelených, Věcí veřejných, Unie svobody a mohl bych pokračovat ve vyjmenovávání dalších stran, které měly tohle dilema, jak odolat svodům moci a jak zároveň nebýt čistě černobílou kritikou vlády a premiéra. Navíc se Ivanu Bartošovi daří poměrně rozumně prezentovat politické priority Pirátů, nečiší z něj a odolává přehnané ideologičnosti i politikaření za každou cenu. Má také obrovskou výhodu, že už je hodně povědomý, hodně známý veřejnosti napříč republikou. I díky svým dredům a svému osobitému přístupu. Jeho obrovskou výhodou je, že dokáže kombinovat politický talent a určitou normalitu, lidskost, že z něj ještě nečiší, že by podlehl svodům politiky a že by – lidově řečeno – zblbl z moci.