Právo a spravedlnost dosáhlo po dlouhých osmi letech volebního vítězství. Tentokrát ovšem takového, že může v Polsku vládnout takřka samo. V čem se polští voliči změnili?

Lidé u nás už měli dost vládnoucí koalice PO–PSL. Ano, za osm let se udělalo hodně, ale podstatné se neudělalo. Máme dálnice, rychlé silnice. To ano. Vláda se chlubila, co dokázala proinvestovat evropských peněz, ale lidé cítili, že to není pravda. Výdělky lidí – zejména na venkově – nerostly a život jim otravovalo mnoho afér vládních politiků. Bez ohledu na ekonomický růst nás trápí vysoká nezaměstnanost. Jsou nářky na nedostupnost lékařské péče a nemožnost dostat se ke specialistovi, na bídu a malé důchody. Také domoci se práva je v Polsku obtížné. Soudy trvají neúměrně dlouho. Fatální bylo ovládnutí veřejných médií vládnoucí garniturou. Televize a rozhlas se staly stranickou hlásnou troubou vlády. Lidi to popuzovalo. Slyšel jsem názor, že se Poláci  nudili, a proto šli k volbám. Tak to není. Chtěli jsme něco nového. A proto vyhrála strana Jaroslawa Kaczynského. Nelhali – a to jim přineslo vítězství.  
 

Do Sejmu se dostalo pouze pět stran. Poslední tři s mimořádným odstupem na vítěze. Vypadla třeba amorální strana podporující nátlakové menšiny, kupř. homosexuály. Čím to?

Každý v Evropě by si měl uvědomit, že Poláci jsou národem, který velmi ctí mravní zásady křesťanství. Síla křesťanství porazila bezbožný komunismus a je schopna čelit i dnešním atakům proti zdravé společnosti. Polákům by se neměl nikdo divit. Prostě takoví jsme. A jsme na to hrdí.   
 

Samotná katolická církev hrála před volbami jakou roli?

Katolická církev u nás podporuje vše, co vede k vývoji člověka ve shodě se sociálním účením církve, které obsahuje třeba encykliky Rerum novarum či Quadragesimo anno. Církev dbá o pravdu, spravedlnost a dává naději do budoucna. Nikdy neříká, a ani tentokrát tak neučinila, koho mají lidé volit. Připomínala ovšem důrazně, že je povinností jít k volbám a volit lidi, kteří splňují kritéria v souladu s dobrými mravy.

Předseda Práva a spravedlnosti Jaroslaw Kaczynski těsně po volbách poděkoval svému tragicky zemřelému bratrovi – bez něho by prý toto vítězství nebylo možné. Jakou symbolickou roli hrál zesnulý prezident?

Zemřelý prezident Lech Kaczynski, který zahynul při letecké katastrofě u Smolenska se svou manželkou Marií a elitou národa byl dobrým prezidentem Polska. Jako předtím byl i výborným primátorem Waršavy. Uměl spojovat lidi. A měl především velmi dobrý rozhled v mezinárodních věcech. Pomohl Gruzii a je známý jeho výrok z roku 2008: Dnes útok Ruska na Gruzii, potom Ukrajina, pobaltské státy a potom budeme na řadě my. To ukazuje, jakou velkou roli pro Polsko v minulosti odehrál. Právě proto jeho bratr těsně po volbách řekl: Pane prezidente, hlásím, úkol byl splněn!

Řada  Poláků se dodnes přiklání k tomu, že 10. dubna 2010 byl na prezidentský speciál u Smolenska spáchán atentát. Mají k tomu ti, kteří to tvrdí, nějaké důkazy? Co si myslí obyčejní Poláci?

Dodnes se doopravdy neví, co se vlastně stalo. Vyšetřování stále pokračuje. Ani vrak letadla zatím nebyl vrácen. Byl to také jeden z důvodů výsledků voleb. Minulá vláda přijala ohledně cesty do Katyně, kam prezident směřoval, verzi ruské strany. Ale je celá řada dokladů, že to bylo jinak. Mají je Spojené státy, Izrael i Rusko. Lidé oficiální verzi nevěří. A ti, co doposud vládli, vše ignorují. Úkolem nové vlády bude tu hroznou tragédii pro polský národ jednou provždy ozřejmit.
 

Konzervativně založení lidé v České republice mohou po volbách Polsku závidět. Když jsme zmínili zesnulého prezidenta Kaczynského, je známo, že měl výborné vztahy s naším bývalý prezidentem Václavem Klausem. Může taková politika, kterou dělá Právo a spravedlnost, uspět i v Česku?

Mám vaši krásnou zemi rád. Žiji tady v pastoraci již čtvrt století. Jsem ovšem velký skeptik. Kdybych tady volil, tak bych neměl koho.