Česká republika si nedávno připomněla 20 let od vstupu do Evropské unie. Při této příležitosti ministr zdravotnictví Vlastimil Válek připomněl všechny výhody, které vstup do EU přinesl v oblasti zdravotnictví. Za hlavní přednost označil přinejmenším možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU nebo společnou registraci nových léků. Co si o tom myslíte?

 

To jsme mohli dělat vždy. I dnes záleží, zda v Evropě navštívíme státní nebo soukromé zařízení. I přesto, že máme akutní péči v cizině tzv. „na zdravotní pojišťovnu“, jsou zde mnohdy poměrně vysoké doplatky, na které je stejně potřeba se komerčně připojistit. Vyplývá to z toho, že je u nás zdravotní péče proti okolním, zejména západním zemím, nehorázně podhodnocena. Společná registrace léků je fajn, ale celou řadu na našem trhu nenajdeme. Firmám se nevyplatí je k nám dovážet. Důvod je stejný - cenové regulace, uměle stanovené dumpingové ceny a sociální inženýrství minulých i současných politiků.

 

Ministr Vlastimil Válek také připomněl, že díky členství ČR v EU získala naše země desítky miliard korun na modernizaci zdravotní péče. Je alespoň toto nespornou výhodnou našeho členství?

 

Ano, to je pravda, ale např. magnetická rezonance, která se prodala do Rakouska za 15 milionů korun, se prodává v rámci evropských dotací v České republice prostřednictvím 2 monopolních firem třeba za 30 milionů korun. Vše je posvěceno politiky a mnoho peněz tak odplouvá do soukromých nebo politických kapes. Těch příkladů jsou desítky a pouze zlomek je šetřen nebo odsouzen. V okamžiku, kdy dotace přestaneme z EU dostávat, je konec. Bude zde medicínsky doba kamenná nebo se budou muset občané skládat na kvalitní přístroje. Podle mého názoru vytvořily dotace velmi korupční prostředí a desítky, možná stovky miliard korun zmizely nenávratně mimo zdravotnictví. Za to ale nemůže EU, ale naši lidé, bílá mafie.

 

V souvislosti s výročním našeho vstupu do EU se také hodně mluvilo o spolupráci členských států na zajišťování léčiv v očkovacích látek. Opravdu si myslíte, že je v tomto ohledu možné Evropskou unii za co chválit?

 

V covidu se ukázalo, že pro každou zemi v EU je bližší košile než kabát. EU se nás snaží vmanévrovat pod globalistický diktát WHO, což je hrozba pro občanské svobody každého občana EU. Určitě bych požadoval odtajnění všech smluv ohledně nákupu vakcín proti covidu 19. Kdo a za kolik to koupil od firmy Pfizer, za kolik to prodával zemím EU a kdo to zde a za jaké peníze kupoval. Nevíme nic. Ekonomové říkají: Sleduj cestu peněz! To je obrovský evropský skandál a lidé, kteří tají tyto skutečnosti, nemohou vládnout. Jsou nedůvěryhodní!

 

Ministerstvo zdravotnictví vidí velkou výhodu členství v EU také v tom, že některé státy si začínají vzájemně uznávat i elektronické recepty na léky. To je chvályhodný pokrok, nemyslíte?

 

Určitě ano. Problém je, že to zatím příliš nefunguje. A spoléhat se na to nemůžeme.

 

Když to trochu zobecním, do jaké míry by měla Evropská unie ovlivňovat či regulovat zdravotnictví v členských státech? Měla by svoji roli v této oblasti posílit?

 

Nijak. Naopak. V soukromé medicíně by měl být umožněn normální trh a naopak ve státních a municipálních zařízeních, které přežívají pouze z dotací, musí být zavedena tvrdá kontrola a musí být zamezeno plýtvání a rozkrádání. Dnes se např. probírá problém amalgámových plomb. Zítra budeme mít předpis v rámci EU na stravu, na jednotlivé úkony a typy přístrojů. Nikdo si neuvědomuje, že ekonomicky nestojíme na stejné čáře jako západní Evropa, a co si mohou dovolit oni, není ekonomicky schůdné pro nás. Také odměny a platy lékařů a zdravotnického personálu jsou třetinové proti těmto zemím i po 35 letech tzv. tržního hospodářství. V Evropě a i u nás se opět blížíme mílovými kroky k socialistickému zdravotnictví, kdy soukromníci bez náhrady končí, nebo mohou dělat jenom lukrativní obory, ale nikoliv normální medicínu. Nemá kdo pracovat ve zdravotnictví, nejsou lékaři, nejsou sestry, nejsou léky, nebude na energie a za chvíli si nebudeme mít za co nakoupit přístroje ani lékařský materiál.