Ve středu jmenoval prezident Miloš Zeman novou vládu a nejrůznější komentátoři se předhánějí v doporučeních, aby se až do hlasování o důvěře zdržela jakýchkoli jen trochu významnějších kroků. A pokud ji v Poslanecké sněmovně v lednu nezíská, jak se očekává, tak aby konala snad ještě méně. Nebyl by to trochu velký přepych, platit vysoké úředníky jen za jakousi údržbu?
Myslím, že mnohem větším přepychem by bylo přijmout zásadní zákony vládou bez důvěry, a pak je napadat a rušit u Ústavního soudu, pokud by se ukázalo, že na nich nebyla politická shoda. To je daň za demokracii. Ostatně připomeňme, jaké negativní pozdvižení přinesl podpis Evropského pilíře sociálních práv Bohuslavem Sobotkou, který již byl na odchodu. Kdyby totéž podepsal o tři měsíce dřív, nikdo by nemohl oprávněnost takového kroku zpochybňovat, maximálně by mohl nesouhlasit s obsahem.
Čekáte, že nová vláda zastaví nárůst úřednictva, k němuž výrazně napomohl kabinet Bohuslava Sobotky, už jen proto, že by se měl lišit přístup bývalého šéfa firmy od celoživotního politika, jenž se mezi úřednictvem ať už v minulosti na ministerstvu financí, naposledy čtyři roky na Úřadu vlády nebo ve stranickém aparátu ČSSD musel cítit jako ryba ve vodě?
Vzhledem k tomu, že Andrej Babiš vedl ministerstvo financí ve stejné době, kdy přibýval počet úředníků, navíc značný díl těchto nových úředníků jde na vrub navýšené administrativě v podobě tzv. kontrolních hlášení, souhrnných hlášení, EET a další, tedy administrativě právě z dílny ministerstva financí, nepředpokládám, že by se v tomto ohledu něco změnilo.
Ale přece jen, nedá se za drobný příslib hospodárnějšího uvažování považovat už to, že vláda bude mít o dva členy méně? Nebo si věda a výzkum, což měl na starosti Pavel Bělobrádek, a lidská práva a rovné příležitosti, jimž se postupně věnovali Jiří Dienstbier a Jan Chvojka, zasloužily být plnohodnotně ve vládě zastoupené, a ne jen tak přifařené k jiné agendě člena vlády?
Nemyslím, že v tomto případě šlo o otázku hospodárnosti, ale spíš o otázku politického uspořádání. Když je ve vládě mnoho stran, musí se uměle vytvořit mnoho postů, aby jejich personální zastoupení aspoň přibližně odpovídalo významu stran. Nyní to vypadá na jednobarevnou vládu nebo na vládu maximálně dvou stran, takže tyto uměle vytvořené posty jsou už zbytečné. To je vše.
V letošním roce dosahovala složená daňová kvóta 34 procent, což je nejvyšší úroveň od roku 2011. V příštím roce má dosáhnout nového maxima, 34,4 procenta. Když už podíl všech daní a jiných povinných plateb na HDP dosáhl této výše, není načase přistoupit ke snížení některých daní a odvodů?
Vysoké daně každou ekonomiku zadusí, akorát silná zdravá ekonomika přežije o něco déle. Vysoká daňová kvóta – a z ní plynoucí výše přerozdělování a dotací – je tím, co dohnalo Evropskou unii v podstatě do stavu socialismu, a také tím, proč EU se začíná relativně k jiným oblastem světa víc propadat či ztrácet náskok. Takže ano, vysoká daňová kvóta je špatně. Ovšem začít musíme z druhé strany: Nejprve snížit vládní výdaje, potom teprve snížit daně a další příjmy rozpočtu. Kdybychom to otočili, tedy kdybychom kladli větší důraz na daně než na výdaje, pak bychom prudce prohloubili veřejný dluh a následovali předlužené Řecko, které je dosud v ekonomickém rozvratu.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník