Pane hejtmane, pomalu se blíží krajské volby. Co byste na prahu nového roku zmínil jako Vaše priority pro závěr mandátu? Případně, budete chtít znovu kandidovat?

Nejdůležitější úkol, na kterém se snažím pracovat již delší dobu je debata nad spravedlivějším rozdělováním financí ze státního rozpočtu do těch krajských, takzvané rozpočtové určení daní. Vyřešilo by to nejen problém s podfinancovanou dopravou, ale i podfinancovanou sociální oblastí. Konkrétně v našem kraji je situace nejvýraznější v rámci celé ČR. Historicky tady v roce 2000 vzniklo čtrnáct krajů a v roce 2015 nějaký vzorec, podle kterého se rozpočítávaly peníze. Byly kraje, které nově vznikaly a bylo potřeba je v začátku podpořit. Tenkrát to samozřejmě bylo v pořádku. Dnes už ale nejsou v roli začátečníků a jsou rozdíly v rozloze, počtu obyvatel a od toho by se měl výpočet odvíjet. Na jižní Moravě se počet obyvatel zvyšuje od roku 2003, tedy šestnáct let v řadě. V ostatních moravských regionech trvale klesá. Tato tendence není ve výpočtu rozpočtového určení daní vůbec zohledněna.

Pokud se naopak ohlédnete zpět, co byste zdůraznil, že se Vám povedlo ve vztahu k občanům na jižní Moravě?

Samozřejmě, že je tady celá řada dílčích úspěchů, za které jsem velmi rád. Mohl bych mluvit o po dvanácti letech dokončeném propojení Moravy se Slovenskem, společný projekt Jihomoravského a Trnavského kraje – turistická lávka pro pěší i cyklisty Mikulčice-Kopčany. Ta bude sloužit jak občanům obou regionů, tak turistům. Co jsem vždy považoval za svoji prioritu je spolupráce a dobrá komunikace. I díky tomu během těchto tří let nebyly výraznější problémy při jednání našeho krajského zastupitelstva. Podařilo se mi hovořit se všemi stranami o potížích a jejich řešení a eliminovat mnohé nepříjemné situace. A na to jsem pyšný. Nezakládám si na stříhání pásek ani na chlubení se cizím peřím. Ale vnímám, že dobré věci vznikají z dobré komunikace. Například po vzájemné debatě s ministerstvem pro místní rozvoj se podařilo vyjednat nové dotační tituly pro obce na opravu chátrajících kulturních domů nebo místních komunikací. Starosty obcí a měst považuji vlastně za úplně nejdůležitější partnery. V mé kanceláři mám mapu Jihomoravského kraje, kam si značím místa, která jsem již navštívil. Z krajského rozpočtu výrazně podporujeme rozvoj venkova v podobě peněz pro malé obecní prodejny, budování vodních prvků na udržení vody v krajině nebo výsadbu původních druhů ovocných stromů. Celý kraj postupně objíždím, mluvím s lidmi, se starosty a je pro mě pozitivní, když mi spousta z nich řekne, že jsem první hejtman, který se o jejich obec zajímá. Tak si já představuji práci pro kraj. 

Mimochodem, velké téma je dlouho nedokončená dálnice do Vídně. V čem je podle Vás největší problém?

Při vyslovení D52 se mi lehce vaří krev. To je bohužel dnes a denně otázka mnoha starostů a občanů a není se co divit. Jižní Moravu tento problém velmi trápí a když jsem přišel do funkce hejtmana, myslel jsem si, že s tím budu schopen pohnout. Bohužel to není silnice ve správě Jihomoravského kraje, ale výstavbu plánuje a řídí ŘSD. Z jejich strany bohužel slyšíme jen výmluvy, proč se již dávno nezahájila výstavba alespoň dílčích částí. Co jsme jako kraj udělat mohli, to jsme udělali. Jeden z argumentů ŘSD byl, že nemáme aktualizované zásady územního rozvoje. To se během našeho funkčního období posunulo natolik, že proti D52 se už ze strany aktivistů nebojuje, a navíc se v rámci dálnice na Vídeň za jihomoravské zásady územního rozvoje postavila celá řada dotčených obcí. Jihomoravskému hejtmanovi tedy nezbývá než doufat, že se jednou najde ministr dopravy, který bouchne do stolu a prohlásí D52 nejen za prioritu jižní Moravy, ale za prioritu České republiky. Jinak po dálnici na Vídeň nebudou jezdit ani naše děti.

Četl jsem, že jste nedávno zahájili provoz Vzdělávacího a výcvikového střediska záchranné služby. Jaké úkoly bude zařízení mít? Předpokládám, že nepůjde jen o “kurzy” pro zdravotníky…

Jihomoravská záchranka patří ke špičce v naší republice a kromě primární funkce si zakládá také na neustálém vzdělávání zdravotníků. Zajišťuje již několik let vlastními silami výuku zdravotníků ve výjezdových skupinách, zároveň i výuku příslušníků ostatních složek Integrovaného záchranného systému našeho regionu. Podílí se na praktické výuce budoucích zdravotnických záchranářů a nabízí také kurzy první pomoci pro veřejnost. My jako zřizovatel organizace tento trend velmi podporujeme a od zbrusu nového Vzdělávacího a výcvikového střediska si slibujeme další zkvalitnění péče o pacienta a samozřejmě také vylepšení podmínek, ve kterých se naši zaměstnanci (a nejen oni) budou vzdělávat.

Krajské samosprávy letos oslaví 20 let existence, přitom zpočátku k novému uspořádání panovala částečná nedůvěra. Chystáte k tomuto jubileu nějaké akce?

Nechceme slavit nijak pompézně, ale v podstatě poprvé v historii Jihomoravského kraje jsme připravili projekt „Neobyčejných 20 let“, a to formou historicky první ucelené marketingové kampaně směřující k lidem, kteří v našem kraji žijí, pracují, vychovávají děti a vlastně ho z velké části tvoří. Tímto projektem chceme Jihomoravanům přiblížit oblasti, které spadají do kompetencí kraje (školství, zdravotnictví, kultura, věda a inovace, sport, doprava). Prostřednictvím konkrétních osobností, které pracují v příspěvkových organizacích kraje (zdravotní sestra, učitel střední školy chemické, pracovník správy a údržby silnic nebo manažer programu VIDA!) a tím se podílí na rozvoji našeho regionu, chceme zvýšit povědomí o Jihomoravském kraji jako dobrém správci. 20. výročí krajů a tedy i toho našeho Jihomoravského si budou moci lidé připomenout prostřednictvím kampaně (online, média, volné plochy v majetku JMK), vybraných akcí nebo soutěží, o kterých bude JMK průběžně informovat prostřednictvím svých informačních kanálů a v průběhu celého roku 2020 také na nově vytvořené doméně www.neobycejnych20let.cz.

Chceme zejména v našich krajských příspěvkových organizacích, kde mohou klienti a návštěvníci psát své vzkazy v podobě poděkování někomu konkrétnímu – paní učitelce střední školy, do které chodí syn, řidiči autobusu, který pravidelně vozí lidi z naší vesnice do zaměstnání nebo lékařům z místní nemocnice za péči o nemocné rodiče. Postupně bude putovat také po vytipovaných akcích, které jsou podporovány či organizovány Jihomoravským krajem.

Vaše jméno je spojeno se snahou o rozvoj brněnského letiště. Mohou občané Jihomoravského kraje očekávat nějaké výraznější posuny do konce volebního období? Na čem pracujete?

Letecké linky, to je vyšší dívčí. Když jsem se tímto tématem začal zabývat, myslel jsem, že v tom nebude problém. Budeme jednat a někam se posuneme. Netušil jsem, že to má tisíce aspektů, které do toho zasahují. V současné době jsou to hlavně krachy leteckých společností. Letos se to týkalo sedmnácti společností a vím o dalších dvou, které k tomu spějí. A ostatní letecké společnosti fungují predátorským způsobem, kdy po zkrachovalých přebírají destinace. A v praxi je to tak, že už jste např. na řadě, jdete jednat a v tom zkrachuje nějaká letecká společnost a vybmusíte čekat až firma, se kterou jednáte, vyřeší převzetí linek. Regionální letiště to mají velmi složité, protože zájem leteckých společností je o velkém byznysu a ony jsou schopny deklarovat jenom to, co pojme region do hodiny jízdy okolo. Pro nás je proto velkým handicapem vídeňské letiště, kde došlo k obrovskému rozvoji nízkonákladových společností. Je nutné na to ale hledět pozitivně. V mezidobí jednáme s dalšími leteckými společnostmi a já věřím a budu tomu rád, že se v budoucnu podaří vyjednat další letecké linky z Brna.

Podívejme se ještě na situaci z celostátního hlediska. Loni jsme oslavili 30 let od listopadových změn režimu. Kam se naše země od té doby posunula?

Považuji za naprosto zásadní si neustále připomínat, že listopad 89 byl pro naši zemi, s úctou ke všem jiným důležitým historickým událostem, naprosto zásadní okamžik v našich novodobých dějinách, který dal opět naší zemi křídla a nastolil důležité procesy vedoucí k politickým a ekonomickým změnám. To tedy stručně a v obecné rovině. Jako každá mladá demokracie jsme v počátcích zejména z ekonomického hlediska nedokázali využít nabídky evropských dotací pro čerpání na strategické projekty – dálnice, silnice, další infrastrukturu. Dnes máme v každém koutě naší republiky rozhledny (nic proti rozhlednám), ale například Jihomoravský kraj nemá zásadní spojení se světem, třeba dnes již zmiňovanou dálnici na Vídeň. Ale naše země samozřejmě udělala za posledních 30 let obrovský skok, využíváme moderních technologií, rosteme a co je hlavní – my, naše děti a vnoučata žijeme ve svobodné zemi.

Pane hejtmane, v posledním době probleskují informace o přímo bratrovražedném boji v ANO na jižní Moravě konkrétně mezi Vámi a Petrem Vokřálem (bývalý primátor Brna a nynější zastupitel a šéf klubu ANO, pozn. red.). Souvisí to s podzimními krajskými volbami resp. jak se proslýchá, s pozicí na kandidátce? Jak se k tomu osobně stavíte?

Popravdě řečeno nevím, odkud se tyto řeči berou a kdo je jejich původcem. Co je ale naprosto zřejmé, že se někdo skrze tyto řeči snaží poškodit nejen mě, Petra ale především hnutí ANO na jižní Moravě. Za sebe mohu kategoricky odmítnout, že by byl mezi mnou a Petrem Vokřálem nějaký spor. Petr je zkušený manažer a osobně oceňuji, že v tomto tandemu povedeme kandidátku ANO pro krajské volby. O žádném, jak říkáte vy “bratrovražedném” boji skutečně nevím, a věřím, že jsme v tomto s Petrem zajedno. Na druhou stranu jsem pár podobných dotazů v poslední době na toto téma od novinářů obdržel. Značí to pro mě jediné. A to něčí snahu o rozbití jednoty uvnitř jihomoravského hnutí ANO. Osobně to přičítám spíše snaze některých nepřejícných, kteří nemohou najít recept proti úspěšnému fungování naší krajské koalice. Ukazuje to, že děláme svoji práci dobře.